Komentář Jiřího Peňáse

Smějící se kráva ve světě lidí

Komentář Jiřího Peňáse
Smějící se kráva ve světě lidí

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

V Polsku se vzbouřila kráva. Svým kravím instinktem poznala, že ji nic dobrého nečeká, a tak prorazila ohradu, zlomila přitom farmáři ruku a pak se schovala na ostrově, kam doplavala. Stalo se to koncem ledna ve vesnici u jezera Niského, takže proto ten plavecký a otužilecký výkon.

Kráva se stala na několik týdnů hrdinkou polských sociálních sítí, ale psalo se o ní i jinde po světě, takže víme, že kráva se jmenuje Krasula a váží 600 kilo a pochází z limousinského plemene, takže je to trochu i hrdost francouzská. Uprchlice pak žila několik dní na pustém ostrov jako Robinson, zatímco rostla její popularita. V Polsku, které potřebovalo do světa poslat nějakou pozitivní zprávu, se krávě začalo masově fandit a převládl názor, že si jatka za takový čin nezaslouží. Starosta města Nisa tedy slíbil, že kráva bude od farmáře zakoupena, na ostrově odchycena a dožije někde v klidu a hojnosti jako čestná občanka města. Protože slezská Nisa leží nedaleko českých hranic, možná by stálo za to se tam na ni třeba na jaře zajet podívat.

Příběhy uprchlých zvířat se opakují tak jednou za dva tři roky. Nejčastěji to bývají krávy, nedávno se psalo o uprchlém praseti, tuším v Anglii. Milost, která je takovému zvířeti někdy dána, je jakousi obdobou milosti za přetržený provaz člověka odsouzeného na smrt oběšením. Též uprchlý vězeň se těší jistým sympatiím, jak dokládá příběh Kajínkův, jehož však s onou krávou není hezké srovnávat – kvůli té krávě, ta si milost zaslouží.

Člověk je totiž zvláštní tvor. Zvíře jako kráva má pro něj jeden účel – použít a sníst. Nějakou dobu má rodit a dojit, pak se má proměnit v biftek. Člověk sní o bifteku, ale přitom se dojme, když slyší, že mu utekl z talíře. To pak uprchlý biftek i obdivuje, mluví o něm jako o hrdinovi, slibuje, že ho nesní, ale vezme si jiný. Statečný biftek může pak zůstat nesnězený v těle krávy. Ta se musí však nejdříve vzbouřit, provést něco, s čím se nepočítá a za co by měla být v řádu věci potrestána: ještě před těmi jatkami třeba zbita. Aby se tak nestalo a aby si jako v případě krávy polské tvor vybojoval život, je ovšem nutné dosáhnout jistého věhlasu, třeba přeplavat v lednu jezero. Jen tak útěk do volné krajiny by asi nestačil, to by si naštvaný farmář (zlomila mu ruku) pro ni došel. K dosažení cíle je nutné provést tedy něco tzv. spektakulárního. Nikoli však příliš, třeba bych krávě nedoporučoval farmáře zabít, zlomená ruka je tak akorát. Kráva má navíc štěstí, že je to tvor dostatečně velký a sympatický.

Třeba takové prase by už mělo obtížnější situaci a lze mít za jisté, že pokusy o útěk třeba kuřat, ba i hus či kachen, jsou zcela odsouzeny k nezdaru. Nebo opravdu věříte, že by Facebook byl vzrušen zprávou, že třeba Babišovi ulétlo vodňanské kuře? Já ne.

21. února 2018