Americký prezident Donald Trump se rozhodl, že Čínu za každou cenu donutí respektovat západní obchodní pravidla. Dává najevo, že v eskalaci obchodní války je připraven jít hodně daleko. Od prvního září ohlásil další cla na čínské zboží v hodnotě 300 miliard dolarů. Od podzimu také začne postupně platit zákaz prodeje technologických komponent pro firmu Huawei. Tu Američané podezřívají, že má ve své infrastruktuře zadní vrátka pro odposlouchávání a špionáž. Čínská technologická firma přijde o přístup ke klíčovým součástkám a službám, které si není schopná obstarat z jiných než amerických zdrojů, jako jsou třeba čipy nebo služby společnosti Google. Číňané hned po ohlášení technologické blokády přišli s ujištěním, že do podzimu budou mít své vlastní alternativy. Pokud to ale není účelově matoucí blamáž, dopustili se přiznání, že je zatím nemají a bez Západu není schopný jejich technologický sektor samostatně fungovat.

To je další z náznaků, že na plyn šlape Trump, protože si moc dobře uvědomuje, jak obchodní válka výrazně více ohrožuje Čínu než Ameriku. Její ekonomika může odstřižením od západního obchodu ztratit mnohem víc než americká, pokud přijde o levnou čínskou výrobnu. Známý britský finanční historik Niall Ferguson spolu se svým čínským kolegou Xiangem Xu už loni ve studii pro Hoover Institution precizně popsali a na konkrétních číslech doložili, proč si Amerika v obchodě může za Čínu najít alternativu, ale Peking stejnou možnost nemá.

Teď se jejich scénář naplňuje v praxi. Američané se začínají od Číny postupně obchodně odstřihávat. Jedna z vůbec nejhodnotnějších firem světa, Apple, na jejíchž iPhonech a iPadech stále stojí „Navrženo v Kalifornii, vyrobeno v Číně“, chystá přesun výroby do Indie. Podobné strategické plány spřádají i další. Najednou se pod tlakem obchodní války ukazuje, že Čína není svými schopnostmi a umem ani nízkou cenou práce tak unikátní, že by se za ni nedala v Asii najít alternativa.

Deník Wall Street Journal teď aktuálně přináší zprávu, že podle výsledků obchodu za první polovinu roku poprvé po dlouhých letech spadla Čína z postu největšího obchodního partnera Ameriky. Až na třetí místo za Mexiko a Kanadu. I s nimi mimochodem rozjel Trump loni obchodní válku. Nakonec se dokázali dohodnout na nahrazení severoamerické zóny volného obchodu NAFTA jejím nástupcem USMCA. Ta je podstatně výhodnější pro Spojené státy. Ukazuje se ale, že celkově prospívá obchodu v Severní Americe a posiluje byznys mezi Mexikem, Kanadou a Spojenými státy.

Zároveň už je z obchodních dat za první polovinu roku vidět, že se americký byznys v Asii postupně přesouvá z Číny do jiných destinací. Za první polovinu roku poklesl celkový obchod s Čínou o 14 procent, což je 271 miliard dolarů. Částka téměř srovnatelná s objemem obchodu, na nějž mají být od září uvalena další cla. Ve stejné době se zvýšil dovoz z Vietnamu do Spojených států o 33 procent. O 28,7 procenta víc zboží se také do Ameriky dováží z Nizozemska. Právě tam mají i kvůli speciálním daňovým režimům sídla firmy z mnoha dalších zemí. Zvyšuje se také americký obchod s Indií.

Čína na rozdíl od Spojených států není schopná v obchodní válce se ředící byznysové vazby nahrazovat jinde. Je to klasický příběh, kde někdo toho druhého potřebuje víc než on jeho.

Pro Evropu je to celkem jasná lekce, že žádná autonomní politika EU–Čína nemůže fungovat. Evropa bez Ameriky a její technologické převahy nikdy nebude pro Čínu obchodním partnerem, který by jí byl schopný Spojené státy nahradit. Bylo by příjemné, kdyby tento obchodní realismus pronikl i do naší veřejné debaty, která se stále nepříjemně zmítá mezi oslněním Čínou a fobií z ní.

Naším zájmem není žádná speciální česko-čínská obchodní politika, ale pevné místo v obchodní alianci Západu vedené Trumpem, která má v této chvíli dobře našlápnuto k tomu, aby Číňany donutila respektovat pravidla volného obchodu. To znamená především nekrást nápady, zapomenout na průmyslovou špionáž, ukončit manipulace s měnou a nepřiměřenou ochranou vlastního trhu, která je v přímém rozporu s pravidly Světové obchodní organizace, kam Západ před téměř dvaceti lety Číňany dost naivně pozval.