Hnutí ANO klesají preference, a i kdyby náhodou šlo jen o jednorázový výpadek, premiér Babiš se i kvůli covidu-19, souvisejícímu umrtvení života a chaosu ve vládě dostal do defenzivy. Druhou nejsilnější stranou po ANO jsou už delší dobu Piráti. Mají nakročeno k předvolební koalici se STANem a Ivan Bartoš v minulých dnech v rozhovoru s deníkem Právo nepřímo vyhlásil svou premiérskou ambici. Proč si Bartoš věří proti Babišovi, proč se příliš neobává ani středopravicové trojkoalice ODS–KDU-ČSL–TOP 09, která se formálně ustavila minulý týden, a proč jsme se ani od něho nedočkali razantnější kritiky zavřených škol, obchodů a restaurací?

Velkým tématem těchto dní je samozřejmě koronavirus. Proč jste nakonec vládě prodloužili nouzový stav o další tři týdny?

Byli jsme toho názoru, že nic jiného než protáhnout nouzový stav o 14 dní nám nezbývá. Vláda dnes jinou možnost než žádat o prodloužení nouzového stavu nemá. Oni nemají žádný efektivní plán, jak například teď platná opatření upravit tak, aby to nevyžadovalo nouzový stav. Hamáček si nesplnil domácí úkol, nemají ani novelu krizového zákona, ani novelizaci zákona o veřejném zdraví. Tím pádem uzávěrky, omezení živností, to všechno drží vláda jen přes nouzový stav. Kdyby nouzový stav teď padl, tak musejí otevřít hospody, všechno.

No právě. Vy chcete zavření živností, škol a hospod prodlužovat?

Nechceme. Chceme, aby to vláda reparametrizovala. Já si třeba myslím, že maloobchod by mohl být otevřený, s jasnými pravidly. Ve vládě ale žádná pravidla nevymysleli. Ať nám konečně představí, jak to bude s uvolňováním. Teď máme zavřené všechny školy, což skoro nikde jinde na světě není. Proč ještě nenahodili modely, jaké jsou třeba v Americe, kde se třídy rozdělily do dvou skupin, kdy jedna chodí v liché, druhá v sudé dny, a jen ti, jimž to situace doma dovolí, se učí na dálku? Já bych chtěl, aby vláda řekla, kam dál. Když bude R číslo těch 0,8, tak kdy jdou žáci zpátky do škol? A jaká budou pravidla výuky? Zase to úplně povolíme, a pak až to někde naskáče, školy znovu zavřeme? Taky pořád nevím, jak moc se potvrzuje představa, že když už infekcí prošla spousta lidí, že se výrazně snižuje riziko další vlny.

Tak tady doufat můžeme. Ve Švédsku se zdá, že už jistého stupně kolektivní imunity dosáhli. Mají dnes na jednotkách intenzivní péče 60 lidí.

Evidentně průběh první vlny nějaký vliv na druhou vlnu má, tam, kde byla silnější na jaře, mají zatím mírnější průběh. V každé zemi mají druhé vlny jiné načasování, tedy se to ještě ani u Švédska nedá definitivně soudit. Ale vypadá to u nich zatím dobře. Což u nás nevypadá dobře, my jsme teď bohužel number one. A v takové situaci naše vláda ani nemá jinou možnost než nouzový stav. Protože by jim automaticky všechna opatření spadla. Přičemž nálada ve společnosti je taková, že proto, že se neděje ten nejčernější scénář, tak to, co jsme udělali, je zbytečné. A já fakt nechci, abychom empirickou zkušenost získali skrz nějaký traumatizující zážitek. Mě taky zneklidňují škody na zastavené ekonomice, hlavně malé firmy dostávají rány hrozně nespravedlivě. Ale případný pád zdravotního systému je ekonomicky násobně škodlivější než současné restrikce ekonomiky. Kdyby se vysypalo zdravotnictví, budou druhotné dopady na ekonomiku i na jednotlivé firmy výrazně vyšší.

Myslíte si, že hrozí?

Obávám se, že ještě nastane. Že nemocnice přetečou. Přičemž já nechci, aby se doktoři dostávali do situací jako po bouračce, kdy se rozhodují, koho ještě zachraňovat a koho ne. Ale nemyslete si, já budu nejšťastnější, když na konci toho všeho budu moci říct: Mýlil jsem se, viděl jsem to příliš černě.

Když jste teď sami navrhovali prodloužení nouzového stavu, proč jste to nechtěli za něco zobchodovat, třeba aby vláda aspoň otevřela první stupně základních škol nebo ten maloobchod?

My ale vládě dali návrhy pro pravidla škol a maloobchodu. Se způsobem zavření maloobchodu já mimochodem hrubě nesouhlasím. V Polsku to udělali opačně a naopak otevírací doby rozšířili, aby se zákazníci rozprostřeli v čase. Ještě jiná věc je, že vláda ty hlasy pro svůj návrh má. To by si nikdo nelajsnul, nouzový stav zabít.

Měly by být otevřené aspoň základní školy?

V nějakém funkčním režimu ano. Ono zavřít školy bylo pro ně ekonomicky nejmíň náročné. Vládu zajímá, jak stlačit číslo R, tedy kolik se nepotká lidí a kolikrát se nepředá virus. Takže školy i s těmi vysokými představují balík milionu lidí, školy nejsou výrobní prostředky, vzdělání není prioritou této vlády. Tak je zavřeme a tím snížíme číslo R. Takhle hloupě na to jdou. Oni vůbec nejdou do takové úrovně, jako je rizikovost jednotlivých prostředí. Vláda nedělala žádná parametrizovaná opatření, jen switch-on, switch-off. Jsme v 21. století, řešit věci způsobem vypni/zapni je dost amatérské.

Zmínili jsme Švédsko, takže co ta kolektivní imunita? Co říkáte představě, že by se rizikové skupiny na nějakou chvíli izolovaly, mladší a středně staré skupiny by se mezitím co nejvíc promořily a tím by staré lidi přestaly ohrožovat?

Dovolím si s vámi polemizovat. Ani Švédsko se nevydalo cestou cílené promořenosti, ale konkrétních opatření – a občané ta opatření dodržují, protože mají vysokou důvěru ve svou vládu, která jim nelže a nezneužívá covid pro vlastní agendu. Švédsko se mi líbí v tom, že opatření platí po celou dobu epidemie, že stát namísto každodenního chaosu jasně komunikuje.

Považujete se za favorita voleb, anebo aspoň favorita v tom nebabišovském výseku české politiky?

Kdybych vycházel jen z nějakého poměru volebních průzkumů za poslední půlrok, tak jsme druhá nejsilnější strana. Ale realita voleb může být jiná. My máme velký potenciál, bohužel nemáme trvalé voliče. A kdo bude skládat vládu? Když do svých úvah zahrneme představy prezidenta Zemana, můžeme počítat s tím, že první šanci asi skutečně dostane subjekt s nejvíce procenty. A jestli to budou Piráti a STAN, o tom je zatím předčasné spekulovat. STAN už se na jednání s námi usnesl, u nás předkládáme podobný návrh o zahájení jednání členům za dva týdny.

Ale vývoj k tomu asi směřuje i u vás, ne?

Analýzu, která to doporučuje, právě předkládáme prakticky denně při on-line konferencích krajským sdružením. Já jsem příznivcem této spolupráce. Uvědomuji se, že to je složité, ale s kým jiným to dávat dohromady než se STAN, který se poslední dva roky na celostátní úrovni profiluje jako politický střed a který je výrazně liberálnější, než je politika osobností STAN na úrovni krajů nebo komunálu?

Před těmi dvěma roky se STAN nacházel víc vpravo, nebyl tak středový?

Podle mě skutečně nebyl. Změnilo se jeho vedení.

Proč jste měl takový problém s tím, když deník Právo dointerpretoval vaši větu a přeložil ji do srozumitelnější češtiny, že chcete být premiérem?

Hele, já nejsem Babiš, abych říkal, že dělám politiku z donucení. Chci žít ve svobodném světě a mít v něm své knihkupectví. To by byl pro mě ideální svět. Akorát ten svobodný svět tady podle mě není. Takže než si na stará kolena otevřu knihkupectví – jsem totiž mimo jiné vystudovaný knihovník –, tak si nejdřív musíme ten svobodný svět zařídit. Že se toho nejlíp dosahuje z vládní pozice, znamená, že vládní pozice je prostředek. Jsou asi i lidi, které baví lítat letadlem a ukazovat se, lidi, které naplňuje moc, ale to není můj případ. Jestli lídr budu já, nebo někdo jiný, o tom budeme teprve hlasovat za dva měsíce.

Vycházejme z představy, že jsou dva bloky, váš a pak středopravicový, který se teď ustavil.

Já mu říkám konzervativní.

No, TOP 09 například konzervativní už příliš není.

Stanovy topky pořád začínají větou: Jsme konzervativní strana, která si zakládá na křesťansko-židovské evropské tradici.

Pokud přistoupíme na váš jazyk: vyrůstá vašemu liberálnímu bloku v tom konzervativnějším bloku vážný konkurent? Jak se na ně vlastně díváte?

Pokud bychom se dívali na součet procent, tak podle posledního Kantaru by hypotetický blok Piráti–STAN měl víc než konzervativní blok. Reálně každá z těch tří stran v bloku nějaké voliče ztratí. Hlavně topka. Někteří její voliči budou myslím volit Piráty nebo STAN, nás.

Je spolupráce obou bloků možná, nejsou některé rozdíly v názorech příliš velké?

Předpokládám, že možná je. Nemusíme se na všech věcech shodnout, tak se holt některé nemusejí za ty čtyři roky vyřešit. Ale řekl bych, že výzvy, které před republikou budou od roku 2020 výš, budou dost odideologizované. Nebudou peníze, dluh bude eskalovat. Jestli ještě bude schválen pozměňovací návrh superhrubé mzdy poslance Babiše ve formě, jakou si pan poslanec představuje, tak kumulativně bude letos výpadek 100 a příští rok 120 miliard korun. To budou propady neskutečné. Myslím si, že kdo po příštích volbách vládu zdědí, bude muset myslet setsakramentsky pragmaticky, ekonomicky naprosto střízlivě.

Děje se u nás rozvrat státních financí?

No – už několik let. Babiš si vybral jeden ukazatel, umoření státního dluhu, na ten namířil světla a podle tohoto jednoho ukazatele hodnotí kvalitu své práce.

Fakt je, že až do koronakrize veřejný dluh v poměru k HDP klesal.

O. K., nicméně to je málo. Když se podíváme já nevím na skok Estonska v digitalizaci, oni za něj v tom daném roce zaplatili těžce deficitním rozpočtem. Jenže za ten rok se někam posunuli, vytvořili možnosti pro dlouhodobé úspory. Investice znamená, že do něčeho vložím peníze tak, abych měl na konci víc. Proto se dělá digitalizace. Jednak je pro všechny pohodlnější, jednak když budete na konci mít digitální technické mapy, tak vám to ušetří na provozních nákladech. To se ale u nás neděje, Babiš investice nedělá. Teď přichází krize, na kterou on za sedm let u moci naši zemi nijak nepřipravil. Jen přes DPH, přes spotřební daň už rozpočet nenaplníte.

Oni nejspíš hřeší na evropský program obnovy, na to, že nám z něj příštích osm let potečou peníze, které pak bude už splácet jiný premiér než Babiš.

Za osm let sem má přitéct 40 miliard eur celkem, přičemž unikl návrh částky na rozvoj Ústeckého kraje od ministra životního prostředí Brabce. A v něm je návrh na šest miliard za nové kotle pro Lovochemii (součást Agrofertu; Richard Brabec byl před příchodem do parlamentu v barvách ANO generálním ředitelem Lovochemie – pozn. red.). Tak kde to jsme? Ať si má každý vztah k EU, jaký chce, tak nezávisle na vašem osobním vztahu k EU tady existuje investiční rámec pro příštích osm let a v něm hodně peněz. S těmi penězi buď naložíme chytře, vymyslíme investice, které pak samy začnou šetřit peníze, nebo si to můžeme nechat utéct. Všichni mluví o průmyslu 4.0, ale pro ten potřebujeme infrastrukturu: silnice, letiště poblíž, rychlý internet, a abychom to celé utáhli energeticky, tedy pokud možno ne na hnědouhelných elektrárnách. Pak mi do regionu přijdou firmy, které budou vyrábět něco jiného než poklice na auta, kde deset zemí soutěží o to, která z nich to Škodovce dodá levněji.

Co konkrétně si pod průmyslem 4.0 máme představit? O něm se pořád mluví, ale kromě biotechnologických firem si člověk žádné další příklady nepředstaví.

Průmysl 4.0 jsou technologie, je to internet věcí, jsou to chytré přístroje. Máme v republice strašné množství firem, které vyrábějí něco na úrovni poklic na auta, že na své výrobky mají tříprocentní marži. My potřebujeme víc firem, které dodávají na trh s marží 20 procent, dodávají mikroskopy nebo postele jako Linet. Ať takové firmy dostanou daňové prázdniny, úlevy, ovšem s tím, že se zavážou být u nás i poté, co jim daňové prázdniny skončí. Česká republika je v řadě věcí cutting edge. Byl jsem na strojírenském veletrhu v Brně, tam si uvědomíte, jaké tu máme suprové firmy nikoli jen zpracovatelské, ale firmy na roboty, kteří sami vyrábějí věci, na výrobu strojů, které dělají jemnou mechaniku. Možnosti jsou obrovské. Tady si všichni dělají srandu z vesmírného programu, ale vždyť my dodáváme komponenty pro vesmírné lety a výzkum. Máme dobré univerzity, je potřeba propojovat je se start-upy. Tohle má stát ekonomicky podporovat. Vysoká škola báňská v Ostravě představila respirátor na tisíc hodin. To by bylo oproti jednorázovým pomůckám, které se vyhazují, něco. Ale v Ostravě k tomu potřebují obchodní model, získat mezinárodní certifikace.

Asi se tím nezajistí zaměstnanost pro desetimilionový stát.

Těch oblastí je spousta: moderní automotive. Výroba vodíkových a hybridních motorů. A současně všechny automobilky vědí, že za deset let musí být elektromobilita, my musíme řešit energetickou koncepci, abychom elektroauta mohli nabíjet. Vývoj jde tímto směrem.

Automobilky jsou do něj tlačeny, ne že by tím směrem chtěly jít samy. To si říkáte liberál?

Ale v nové automotive budou peníze. Podnikateli je přece jedno, jestli vydělá na green, nebo negreen věcech. Tohle bude největší byznys budoucnosti. Jak někde říkal Martin Bursík: Budoucí měnou Evropské unie budou emisní povolenky. A já bych chtěl i to, aby Česká republika, popřípadě EU měla možnost bonifikovat domácí firmy, zvýhodňovat je proti dovozcům, což jsou firmy naše, evropské, ale bohužel vyrábějící v zemích, kde nemusí řešit ekologické standardy. Samotné uvalení uhlíkové daně na tyto dodavatele zajistí, že firma bude opět vyrábět na území EU. Já nejsem ekonom. Mě zajímá ekologie jako taková, protože si myslím, že být ekologický znamená být chytrý ve způsobu života.

Ještě k Babišovu hospodaření: Myslíte si, že je ve stavu, ve kterém republiku přivede ke krachu?

Říká se, že Andrej Babiš hraje o svou svobodu. Čapí hnízdo je taková třešnička, ale jsou tu daňové úniky. A obrovský střet zájmů, na který je přece normálně zákon. Národní centrála proti organizovanému zločinu řeší nějaké podněty, dokonce naše, ty od prosince minulého roku. Podněty jsou podané proti neznámému pachateli za zneužívání evropských dotací. Andrej Babiš při ochraně svých ekonomických zájmů dokáže jít asi hodně daleko. Celý holding je silně zaúvěrovaný, a nemít dotace, které on si teď čerpá ve střetu zájmů, tak se ten holding dostává do ekonomických problémů.

Chcete říct, že aby ochránil svou firmu a aby nemusel do vězení, bude premiér radši sekat obří dluhy a klidně zadluží republiku?

Jistě, pokud je to pro něj prostředek, jak být znovu zvolený. Podle mě to od Babiše dnes už je normální existenční boj. Bohužel v této zemi se k premiérovi přistupuje jinak než k nám, obyčejným smrtelníkům. Vy máte nedoplatek a jde po vás finanční úřad, zatímco paní Schillerová v minulém volebním období Babišovi odpustila nedoplatek na daních 1,5 miliardy. Ona v tu chvíli byla náměstkyně ministra financí, jímž byl Babiš. Tohle snad jsou věci, které se musejí došetřit, nejpozději až padne síť jeho lidí, která dnes ovládá stát.

Hrozí u některých stran v opozici, že by příště šly s Babišem do vlády?

Tomio Okamura by naskočil kamkoli. Minule po něm ANO ještě nesáhlo, dnes se ale Babiš dopracoval do situace, kdy je pro něj přijatelnost v Evropě méně důležitá než ztráta moci doma se vším, co by to mohlo nést. Takže by po SPD klidně sáhl, což otvírá manévrovací prostor řadě jiných dnes opozičních stran. Řeknou: My zachraňujeme zemi před tímto spojenectvím.

Kdo je ke spolupráci s Babišem nejvíc nalomený?

Odhadoval bych, že i ODS by mohla licitovat. V té straně jsou lidi, kteří si myslí, že ODS by měla konečně být zase ve vládě. Ti lidé jsou ve vztahu ke své straně jako rodiče, jejichž dítě po čtyřech letech střední školy mělo jít na vysokou školu, a tu rodiče s hrůzou zjistí, že dítě si mezitím chce střihnout ještě uměleckou průmyslovku. Takže se ptají: Proč bych ho měl ještě podporovat, ať už vystuduje vysokou a začne vydělávat. My Piráti jsme v opozici poprvé, protože jsme poprvé ve sněmovně. Oni jsou v opozici už druhý parlament a představa, že by zůstali v opozici i potřetí, je pro ně hůř snesitelná. No a KDU-ČSL už ve vládě s Babišem byla, ta už to má natrénované. Proto by bylo lepší, aby se různé strany v opozici radši domluvily spolu, aby pak žádná z nich nemusela sehrávat zmíněné představení o Okamurovi.