Americký prezident Donald Trump na svém evropském turné perlil. Co den, to výbušný výrok, který boří diplomatické konvence. Hned po příletu do Bruselu označil na pracovní snídani, z níž se dostal ven videozáznam, Německo za „zajatce Ruska“. Kvůli podmořskému plynovodu Nord Stream 2 ho obvinil z toho, že s Rusy dělá kšefty za miliardy dolarů a ve stejné chvíli si od Ameriky nechá platit za svou obranu, na niž odmítá dávat to, co se zavázalo v rámci NATO.

Před odletem z Bruselu do Londýna ještě stačil prohlásit, že Severoatlantická aliance je po tomto summitu nejsilnější v historii. Hned po přistání ve Spojeném království se v rozhovoru pro bulvární deník Sun navezl do premiérky Theresy Mayové se slovy, že dohoda, kterou po brexitu s Evropskou unií chystá, není tím, co Britové očekávají. A rovnou podpořil jednoho z nejhlasitějších premiérčiných oponentů Borise Johnsona. Prohlásil, že má všechny předpoklady stát se výborným premiérem. Pak přišlo lehké protokolární faux pas u britské královny a po soukromém golfovém víkendu ve Skotsku cesta do Helsinek na schůzku s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Těsně před ní Trump prohlásil, že vztahy mezi Amerikou a Ruskem jsou zásluhou jeho politických předchůdců nejhorší v historii.

Trump je nediplomatický a prostořeký. O každém z těch výroků by se ale dalo říct, že má racionální základ, míří na podstatu problému, a pokud by veřejný prostor neparalyzovala prvoplánová trumpofobie, mohl být do být zajímavý impulz k debatě o současných problémech Západu.

Všechno to ale přebil rozhovor pro televizi CBS, v němž prohlásil, že pokud jde o obchod, považuje Evropskou unii za nepřítele. Takovou rétorickou ránu transatlantické vztahy ještě nedostaly. Ani ve vyhrocených okamžicích, jako byl rozpor mezi Washingtonem, Berlínem a Paříží před válkou v Iráku v roce 2003. Od CBS dostal Donald Trump v rozhovoru, který se natáčel v sobotu a vysílal v neděli před odletem za Putinem, otázku, koho považuje za globálně největší nepřátele Ameriky. V otázce i následných Trumpových odpovědích padlo slovo „foe“, což se v angličtině používá jako knižní výraz pro nepřítele. Trump odpověděl, že Amerika má „hodně nepřátel“. A pustil se do výčtu. „Myslím, že Evropská unie je nepřítel, za to, co nám dělají v obchodě. Asi by vás v této souvislosti nenapadla Evropská unie, ale ona je nepřítel.“ Když byl dál dotázán, jak by popsal „nepřátelství“ mezi Spojenými státy a EU, Trump pokračoval. „Miluji tyto země, ale pokud jde o obchod, jsou proti nám zvýhodněny. Mnoho z nich je v NATO a neplatí si své účty.“ Mezi nepřátele Ameriky hned potom přidal také Rusko, které je „nepřítelem v jistém smyslu“, a Čínu, kterou považuje. za „ekonomického nepřítele“. Trumpův jmenovec, předseda Evropské rady Donald Tusk, označil výroky o EU jako nepříteli Ameriky za „fake news“. Američané a Evropané jsou prý nejlepší přátelé. Pěkná ukázka vytěsňování problémů a napětí.

Donald Trump se už řadu měsíců v různých podobách a při různých příležitostech vrací k tomu, že obchod mezi Amerikou a Evropskou unií je nerovný. Evropa si podle něho svůj trh chrání před americkým zbožím vyššími cly a náročnějšími překážkami než Amerika před zbožím z Evropy. Trump ukazuje na to, že výhody z té nerovnováhy má především Německo. Studii o clech a obchodních bariérách známého německého institutu Ifo z letošního března proto nelze brát za zaujatou. Ifo potvrzuje Trumpova slova o větší ochraně evropského trhu. „Evropská unie zdaleka není takovým rájem volného obchodu, jak si o sobě myslí,“ cituje šéfa Ifo Gabriela Felbermayra německý deník Handelsblatt. Ifo nabízí konkrétní čísla. Když se vezmou všechny položky v celním sazebníku, je průměrné clo EU na americké zboží 5,2 procenta. V Americe ale platí na evropské zboží jen 3,5 procenta. V roce 2015 zaplatily americké firmy za dovoz do Evropy cla ve výši 5,7 miliardy dolarů. Opačným směrem, jímž proudí podstatně víc zboží, to Evropany stálo 7,1 miliardy dolarů. Podle amerického statistického úřadu ten rok dosáhl schodek Ameriky v obchodě s Evropskou unií 146 miliard dolarů. Jsou jistě výjimky, jako když Američané uvalují clo 9 procent na evropskou čokoládu, 20 procent na mléčné výrobky a 25 procent na lehká nákladní auta. Celkový obrázek ale podle Ifo dává Trumpovi za pravdu.

To není žádná fake news, ale fakta, o kterých se musí Evropa začít seriózně bavit, ne se Trumpovi povýšeně vysmívat.