Putin kritizuje plány na rozšíření NATO o Finsko a Švédsko. „Rusko by muselo reagovat“
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Plány na přijetí Finska a Švédska do NATO jsou problém, prohlásil dnes podle agentury Reuters ruský prezident Vladimir Putin. Rusko by muselo reagovat, pokud by Severoatlantická aliance chtěla do těchto zemí rozšiřovat vojenskou infrastrukturu, upozornil.
Řekl rovněž, že Rusko nemá se Švédskem ani Finskem potíže a že rozšíření aliance je zájmem Spojených států. Situaci komentoval na moskevském summitu Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO), mezinárodní regionální organizace sdružující bývalé státy Sovětského svazu.
„Neměli by si dělat iluze, že se s tím jednoduše smíříme,“ poznamenal dříve v pondělí náměstek ruského ministerstva zahraničí Sergej Rjabkov. Případný vstup Finska a Švédska do Severoatlantické aliance by byl vážnou chybou, se kterou by se Rusko jen tak nesmířilo, řekl podle agentury Interfax.
Moskvě je podle Rjabkova jasné, že Stockholm a Helsinky svým rozhodnutím bezpečnost neposílí.
„Obecná úroveň vojenského napětí vzroste, předvídatelnost v této sféře se sníží. Je škoda, že zdravý rozum padá za oběť nějakému zdánlivému ujednání ohledně toho, co by se za této stále se vyvíjející situace mělo dělat,“ řekl.
Finsko ani Švédko, které se k NATO nepřipojily ani v nejvypjatějších obdobích studené války, začaly dávat najevo svůj úmysl vstoupit do aliance po zahájení ruské invaze na Ukrajinu z konce února letošního roku. Záměr v obou zemích vlivem ruské invaze na Ukrajinu těší podpoře veřejnosti. Finsko sdílí s Ruskem asi 1300 kilometrů dlouhou hranici.
Švédsko by mělo oficiální žádost o vstupu do NATO podle premiérky Magdaleny Anderssonové podat během několika dní. Žádostí Finska se začal v pondělí zabývat finský parlament, schválení je ale považováno za formalitu, uvedla agentura AP. NATO by se v případě přijetí Finska i Švédska rozrostlo na 32 členských států.
Ruský prezident Vladimir Putin už v sobotu označil finské rozhodnutí za chybu. Ze členů NATO výhrady vůči vstupu obou dosud neutrálních severských zemí vyjádřilo Turecko s poukazem na jejich údajnou podporu Kurdské strany pracujících (PKK), kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg nicméně po dnešním jednání ministrů zahraničí aliančních zemí v Berlíně uvedl, že Turecko nehodlá rozšíření blokovat.
čtk,