Je pozoruhodné a taky povzbudivé, když někdo ve zralém věku nějakým zajímavým způsobem promění svou kariéru. To je i případ amerického herce a režiséra Bena Stillera, který byl dlouho znám jako tvůrce a hlavní představitel komedií, pohybujících se kolem hranice „řachandy“ a někdy i daleko za ní. V posledních letech se ale proměnil v zajímavého televizního tvůrce – režiséra a producenta.

První krok na té cestě byla sedmidílná minisérie Útěk z vězení v Dannemoře, elegantně a přesvědčivě realizovaná rekonstrukce skutečného případu, která se soustředila na zachycení všedního fungování světa věznice na americkém maloměstě, kde představuje jednu z mála možností obživy, a také na skvěle podané portréty protagonistů, především k nepoznání a vskutku nelichotivě namaskované Patricie Arquetteové coby se životem nespokojené a značně nesnesitelné dozorkyně, jež trestancům s útěkem pomáhá.

Na streamovací službě Apple TV je teď možné vidět Stillerův sci-fi seriál Odloučení (Severance); Stiller produkoval a režíroval šest z devíti pokračování první sezony (druhá už byla schválena do výroby). Celou ji vytvořil debutující scenárista Dan Erickson, vychází z následující premisy: v blízké budoucnosti je možné provést v lidské mysli proces „odloučení“, kvůli němuž člověk v pracovní době nemá nejmenší tušení, kým je a co prožívá v osobním životě. A naopak. Tuhle praxi provozuje tajemná firma Lumon Industries, v níž je zaměstnán i hlavní hrdina Mark Scout (Adam Scott). Od devíti do pěti je šéfem malého oddělení v Lumonu, po práci se z něho stane osamělý a posmutnělý vdovec, v jehož životě se začínají dít prazvláštní věci.

Stillera prý na Ericksonově scénáři zaujalo, že by z něj mohla vzniknout dobrá „kancelářská“ komedie. Finální podoba Odloučení má ale k legraci daleko. Není to akční příběh, není to ani analytické vyprávění, které by ukazovalo budoucí svět v různých jeho sférách a podobách, a formulovalo by tak nějaký komentář k současnosti. Není to ani „úlet“, jenž by se od absurdního východiska odrazil k sérii ještě absurdnějších situací. Odloučení je v něčem klasickou formou vyprávěný příběh s tajemstvím, sleduje hrdinu, který na začátku příběhu vůbec nic neví, postupně a útržkovitě odhaluje pravdu, přičemž každé to drobné odhalení vyvolává jen další a další otázky (po zhlédnutí pěti z devíti dílů pořád nemám ponětí, o co přesně v seriálu jde). Hrdina je navíc rozdělen do dvou osobností (Marka venku a Marka v práci), jedna o druhé neví víc, než že existuje, a nemají způsob, jak spolu komunikovat, sdílet informace, nemají ani společné vzpomínky. Odloučení ale není devítihodinový rébus, závod v luštění mezi divákem-pátračem a autory, kteří se snaží přesně dávkovat informace a mást publikum falešnými stopami, jakkoli i to se v seriálu jistě děje. Pomalu plynoucí vyprávění drží pohromadě hlavně dobře vykreslené a zahrané postavy, které je zajímavé sledovat, i když člověk přesně neví, co dělají a proč (ony ostatně většinou taky ne). Je to místy až melancholické dílo, evokující ztracenost v životě a unikavost smyslu, místy trochu kafkovským způsobem úsměvné, čemuž napomáhá i výprava, v některých ohledech víc retro než sci-fi.

Jistě může chtít říct taky něco o soudobé korporátní kultuře, rozhodně to ale nečiní okatým způsobem, pokud vůbec. Je vlastně docela zvláštní, jak málo jsou (zatím) v Odloučení přítomna populární témata soudobého „diskurzu“. U příběhu s tajemstvím je pro jejich celkové vyznění i divácký dojem z nich samozřejmě důležité, jaké to tajemství nakonec bude, jestli bude překvapivé a zároveň nějak vrostlé do příběhu i stylu, jímž je vyprávěn, jestli tu story i její aktéry nějak prohloubí, nebo jestli to bude jen nějaká z prstu vycucaná tajenka. O tom zatím nemám tušení. Ale pozvolnou cestu k tomu (v první sezoně jistě jen částečnému) odhalení podstupuji se zájmem a účastí vůči těm figurám na obrazovce, které jí jdou se mnou.

Odloučení (USA, 2022), tvůrce: Dan Erickson, režie: Ben Stiller a Aoife McArdleová, hrají: Adam Scott, Patricia Arquetteová, Britt Lowerová, John Turturro, Christopher Walken a další.