Za bydlení ve zhruba tří tisícovkách městských bytů platí nájemníci nájmy hluboko pod tržní úrovní bez konkrétního důvodu. Praha bude usilovat o jejich zvýšení. Nebude se to týkat bytů pro potřebné profese nebo sociálně slabé. Řekl to ve středu radní pro bydlení Adam Zábranský (Piráti). Magistrát spravuje asi 8000 bytů, další mají ve správě městské části. Zábranský dodal, že magistrát nemá přesné informace o počtu bytů ve správě městských částí, což by se mělo změnit.

Podle Zábranského je v majetku magistrátu zhruba 3000 bytů s historickými smlouvami, které nejsou vyhrazeny pro sociální účely nebo pro potřebné profese. Zhruba polovina smluv je na dobu určitou a polovina na neurčito. Podle Zábranského není jasné, proč by obyvatelé těchto bytů měli být zvýhodněni. „Vůbec nevíme, proč v těch bytech jsou a platí třetinu tržního nájmu,“ řekl.

Developerská společnost Trigema v poslední statistice uvedla, že průměrné tržní nájemné bez poplatků v Praze ve třetím čtvrtletí činilo 345 korun za metr čtvereční. Za poslední dva roky nájmy stouply téměř o čtvrtinu. Nejdražší nájmy jsou v centru Prahy, v Praze 1 činí v průměru 419 korun za metr čtvereční měsíčně, v Praze 2 je to 378 korun. Nájemci městských bytů zpravidla platí za metr čtvereční částky v rozmezí 60 a 120 korun. Průměrná velikost pronajímaného bytu v Praze je podle Trigemy zhruba 78 metrů čtverečních.

Zábranský zadal zpracovat návrh plošného zvýšení nájmů v těchto bytech. V případě smluv na dobu určitou se podle něj dá nájem zvýšit při prodloužení smlouvy, u smluv na neurčito je to komplikovanější. Podle nového občanského zákoníku může město nájmy v rozmezí tří let zvýšit nejvýše o 20 procent. To by se podle radního mělo udělat několikrát, aby se nájmy alespoň přiblížily tržní úrovni. Pokud by obyvatelé prokázali, že jsou ve finanční tísni a měli by problém vyšší nájem platit, mohli by být z plošného navýšeni vyjmuti. Příjmy z nájmů by také měly být povinně použity na rozvoj bydlení.

Město má podle Zábranského také problém s evidencí bytů a spoluprací městských částí a magistrátu. Otázku bydlení je podle něj nutné řešit jako celek, magistrát nicméně nemá ani jasný přehled o tom, kolik která městská část spravuje bytů. Zábranský proto bude chtít vytvořit centrální evidenci a v blízké době se plánuje sejít s radními pro bydlení městských částí. Zároveň chce nechat zpracovat komplexní bytovou politiku s dlouhodobým výhledem. Ta současná je z roku 2004. V blízké době vznikne podle něj také analýza pozemků, na kterých by mohly vyrůst městské bytové domy. Zároveň vedení Prahy zvažuje další způsoby podporovaného bydlení, například to, že by lidem a rodinám v sociální tísni doplácel část nájemného, která jim schází.

Podle dva roky staré analýzy společnosti KPMG po roce 1991 přešlo do vlastnictví Prahy 194 000 bytů a městský fond od té doby privatizacemi klesl na necelou pětinu tohoto počtu. Nedostatek bytů a růst cen bydlení je jedním z nejdiskutovanějších problémů, které metropole momentálně řeší.