Výbuch na Kerčském mostě zůstává zásadní událostí, která vyvolala tvrdou pomstu Ruska na ukrajinském území. Přitom však stále není jisté, jak k němu vůbec došlo či jak velké následky způsobil. Zatímco „nejpopulárnější“ i pro Rusko zůstává verze s projíždějícím kamionem, podle Pavla Maňase z Katedry ženijních technologií spadající pod Univerzitu obrany jde naopak o verzi značně problematickou. A nelehká bude i Ruskem zlehčovaná rekonstrukce následků. „Když chcete něco takového opravovat a nemáte jistotu, že vám to zase někdo nerozbije, je to diskutabilní,“ říká v rozhovoru pro deník Echo24.

V čem tkví úspěch zásahu do Kerčského mostu?

Základ byl v tom, že se nálož povedlo odpálit uprostřed rozpětí mezi dvěma pilíři, tedy alespoň tomu odpovídá poničení pole, na kterém to bylo odpálené. Konstrukce je prolomená do vody. Na fotografiích kolujících po internetu je vidět, že dvě pole spadla celá, celkem neporušená do vody, jedno pole je pak rozpůlené do „V“ a také spadlé do vody. Na tom rozpůleném došlo k explozi.

Jak spadla další pole?

Kdybyste si to chtěl představit, když vezmete násadu od koštěte a podložíte ho po čtvrtinách délky, ne jen na koncích, a uprostřed to zatížíte, na krajních podpěrách se koště nadzvedne. Při výbuchu došlo prakticky ke stejnému efektu. Pole, na kterém to vybouchlo, šlo prudce dolů, sousedící pole to mělo tendenci nadzvedávat. Tahle vlna se šířila dál a podle mého názoru došlo k tomu, že na konci těchto sousedních polí „vyskočil“ most z ložisek, spadl do vody.

Je možné, že se poškození mostu táhne ještě dál za ty očividně zničené části?

Myslím si, že za těmito poli, která vyskočila z ložisek, už je poškození méně pravděpodobné. Zřejmě tam byla větší dilatační spára, což záleží na konstrukčním řešením mostu, třeba tři, čtyři pole mohla být spojitá, pak byla dilatační spára, pak zase další tři nebo čtyři spojitá pole. Spojitá část pak funguje jako jeden celek nezávislý na zbytku. U nás se takto velmi často staví estakády, to znamená, že když dojde k poruše na jednom poli, nešíří se mostem dál. V tomto případě bych řekl, že byla pravděpodobně konstrukce po částech spojitá.

Rusové mluví o tom, že nebude problém most opravit. Jak dlouho to může podle vás trvat?

Na základě vojenské praxe, pokud je nějaký most poškozený, velmi často se opravuje za využití stávající konstrukce či jejích zbytků, přes ně se pak staví provizorní most. Předpokládám, že o to se budou Rusové snažit. Problém je v jejich případě ten, že zbytky konstrukce trčí nad úroveň vozovky. Aby mohli postavit provizorní most, nejdřív je musí odstranit. To nějakou dobu zabere. A pak je zásadní, v jakém stavu jsou pilíře. Pokud nejsou příliš či vůbec poškozené, dá se postavit náhradní přemostění, které jich využije.

To rozpětí ale podle mého názoru není zrovna zanedbatelné. Udělat náhradní přemostění na vzdálenost větší než 40 metrů, zvlášť pokud po tom mají jezdit těžší vozidla, je už docela problematické.

Tedy budou tam minimálně nějaká omezení.

Určitě tam budou omezení z hlediska nosnosti a rychlosti. Hodně pak záleží na tom, zda se jim povede postavit dva náhradní mosty, tedy pro dva jízdní pruhy, nebo dvoupruhový most, což ale nebývá úplně obvyklé. Nebo jen přemostění s jedním pruhem, tedy v nejlepším případě, i kdyby tam zachovali rychlost, budou mít poloviční propustnost.

Jak dlouho trvá postavit provizorní most?

Pokud by konstrukce byla v pořádku a použitelná, do týdne tam provizorní most může být. Pokud je poškozená a vyžaduje opravy nebo nějaké dobetonování, čas se prodlužuje.

Kolik času pak může zabrat celková oprava mostu? Může to být otázka měsíců?

Asi ano, záleží, co mají k dispozici za technologie. Na druhou stranu, když chcete něco takového opravovat a nemáte stoprocentní jistotu, že vám to zase někdo nerozbije, je to diskutabilní. V závislosti na tom, čím se to Ukrajincům povedlo rozbít, si myslím, že ta oprava může být poměrně dost riziková. Zvlášť, pokud se jim to povedlo raketou či podobným systémem.

Jaká varianta útoku na most je podle vás nejpravděpodobnější? Je to na videu zachycený projíždějící kamion?

Jak jsem sledoval první záběry, ačkoliv k výbuchu došlo ve chvíli, kdy tam projížděl kamion, zdálo se mi, že přímo epicentrum bylo o kousek jinde. I když je to samozřejmě spekulace. Druhá věc, která je podle mě zásadnější – aby se dala takováto konstrukce zničit z vozidla, potřebujete mít minimálně vyšší stovky kilogramů trhaviny nebo jednotky tun. Kdybych něco takového plánoval osobně, chtěl bych tam dostat alespoň jednu až dvě tuny trhaviny. Nedovedu si představit, že by v Rusku někdo jen tak sehnal tunu až dvě trhaviny, dokázal je naložit na kamion a bez povšimnutí projel všemi kontrolami na most a tam se mu to navíc v té rychlosti, kterou jel, podařilo odpálit uprostřed rozpětí mostního pole.

Ten řidič, pokud se nemýlím, nemá úplně jednoduchou kontrolu, jednoznačné vodítko, podle kterého by odhadl, že je přesně v půlce rozpětí mezi pilíři. A přitom pro zničení té konstrukce je to dost důležité.

A co varianta s výbuchem zespodu, možná využití nějakého plavidla?

Vyloučit to úplně nelze, jak se šířila tlaková vlna, vypadalo to, že výbuch nebyl jen na povrchu mostu, ale za mě šel spíše z toho mostu. Proto se domnívám, že to spíš byla raketa. Kdyby to bylo zespoda u vody a já měl možnost tam tu výbušninu nějakým způsobem dopravit, zaútočil bych na pilíře. Bylo by to pro mě velmi pravděpodobně jednodušší a napáchal bych větší škodu se stejným množstvím trhaviny. To místo výbuchu naopak vypadalo vhodné pro zacílení raketou, aby měla dostatečnou pravděpodobnost, že k zásahu dojde. Ale jsou to všechno jenom čiré spekulace.

V případě železniční části mostu za poškození může zjevně zejména požár projíždějícího vlaku. Jak velké poškození může té konstrukci způsobit žár?

Obecně, když se dělají ocelové konstrukce, s požárem nebo jeho rizikem by se mělo počítat. V tomto případě mohly myslím působit teploty od osmi set stupňů nahoru, pokud požár působí v řádu desítek minut, je schopen velmi významně ovlivnit takzvaný modul pružnosti materiálu. U oceli se s každou stovkou stupňů model pružnosti docela významně mění. Čím vyšší je teplota, tím rychlejší je změna, potom může dojít k tomu, že ačkoliv most není na první pohled významně zdeformovaný, když ho zatížíte vyšším zatížením, nemusí se prolomit, ale prohne se.

U železničních mostů jsou průhyby docela významná věc. Některé železniční mosty se nenavrhují ani tak, aby vydržely z hlediska pevnosti, ale hlavně, aby se moc neprohýbaly. Do prohýbajícího se mostu by rychle jedoucí vlak vždycky vnášel rázy, ty způsobují únavu materiálu a výrazně snižují životnost mostu. V tomto případě, jak to bylo ohřáté a navíc ještě blízko podpory, by ty rázy byly o to horší. Myslím, že to bude poměrně obtížně opravitelné. Pokud tam Rusové zavedli náhradní železniční dopravu, myslím, že budou muset jezdit velmi zvolna a s relativně dost nízkým nákladem. S prohnutím konstrukce se samozřejmě zkřiví i koleje. úplně nejhorší věc by byla, kdyby se most neprohnul, ale zkroutil. To už by se dalo mluvit spíše ne o opravě, ale potřebě výměny těch polí. Jak je to ve skutečnosti však opět nejde říct bez podrobnějších fotografií.