Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová varuje státy, aby se připravily na úplné zastavení dodávek plynu z Ruska, ke kterému „dříve či později“ dojde. V návaznosti na ohrožení ruských dodávek plynu Evropská komise minulý týden navrhla, aby členské země EU omezily v nadcházející topné sezóně spotřebu plynu o 15 procent.

European Commission President Ursula @vonderLeyen said Europe must be prepared for a complete stoppage of gas supplies from #Russia, which will happen „sooner or later“. pic.twitter.com/DpGlZMvnr6

— NEXTA (@nexta_tv) July 25, 2022

V souvislosti s válkou na Ukrajině a velké závislosti Česka a Evropy na dodávkách plynu z Ruska panují obavy, že plynu bude nedostatek. Německo se podobně jako další evropské země v důsledku útoku ruských vojsk na Ukrajinu potýká s rostoucími cenami energií. Plyn současně proudí potrubím Nord Stream 1 z Ruska do Německa, který prošel pravidelnou údržbou. Dodávky se pohybují na 40 procentech kapacity plynovodu.

Podmořský plynovod Nord Stream 1 je v provozu od roku 2011, vede z ruského Vyborgu do Lubminu nedaleko Greifswaldu na severu Německa. Je dlouhý 1222 kilometrů a jeho maximální kapacita činí 55 miliard metrů krychlových plynu za rok. Z Německa jsou na Nord Stream 1 navázány plynovody do dalších zemí Evropské unie, včetně České republiky. Mimo provoz byl od 11. července a zejména Německo vyjadřovalo obavy, že kvůli napjaté situaci mezi Ruskem a Západem vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu by se dodávky nemusely obnovit.

Gazprom v polovině června snížil objem dodávek asi na 40 procent kapacity. Zdůvodnil to technickými problémy souvisejícími se zařízením, které partnerská německá společnost Siemens Energy poslala do Kanady na opravu. Zařízení se ale kvůli sankcím uvaleným na Rusko za jeho invazi na Ukrajinu nemohlo z Kanady vrátit. Němečtí představitelé toto vysvětlení odmítli, Siemens Energy je naopak potvrdil. Kanada pak rozhodla o výjimce ze sankcí, která umožnila, aby se toto zařízení, kterým je kompresorová turbína, vrátilo do Evropy.