Dneškem vstupujeme v boji s čínským virem do fáze, kdy proti „nepřizpůsobivým“ občanům nasazuje vláda policii a armádu. Vymáhat budou zákaz cestování z okresů do okresů autem, případně mimo obec pěšky. Vzniknou nebo právě teď už možná vznikají nelidské situace: rozdělené širší rodiny, rozdělení partneři žijící každý jinde; obyvatel domu stojícího v nějakém katastru, který chodí nakupovat jídlo do obchodu v jiném katastru a podobně.

Pokud si Českou republiku v představách rozdělíme na dvě části, jednu zastavěnou, kde přespáváme a pracujeme, druhou porostlou lesy, kam si chodíme posílit přirozenou imunitu, ode dneška je ta druhá část, tato továrna na dlouhodobé zdraví národa, postavena mimo provoz.

Spory o to, kde se nachází správná rovnováha mezi nutnými zákazy a svobodou, jestli ve stavu, kdy umírají stovky lidí týdně a nemalá část z nich skutečně na covid, zavřít restaurace a obchody, jsou přirozené. Ale nejnovější opatření už jsou pitomá i na první pohled, měla by být i pro tzv. zavírače: omezovat lidem přístup na horské hřebeny; předepisovat nošení respirátorů na ulicích, kde je kontakt s jiným chodcem letmý a ani britská nebo jihoafrická hypermutace není tak čiperná, aby na něj stihla přeskočit, tato nařízení prozrazují, že tu máme co do činění s iracionálním kultem.

Co na to vládní strany, víme. Co na to opozice? Favorit voleb, Pirátská strana Ivana Bartoše, k brutálnímu omezení pohybu do dnešního rána nezaujala žádné stanovisko. U respirátorů (před covidovou krizí oficiálně nedoporučovaných pro delší užívání, jsou totiž dlouhodobě nezdravé) Piráty zajímá, aby je vláda dokoupila sociálně slabším vrstvám. Tato strana spolu se Starosty možná dopluje na vítězné vlně do října s obecnými řečmi o tom, že s pandemií je třeba bojovat na základě dat-dat-dat, ale asi to nebude vítězství svobody a strážců základních občanských práv. Po Bartošovi nejznámější pirát Jakub Michálek se podivuje nasazení policie a armády, nikoliv snad z principu, ale radí represivní složky přesměrovat na kontroly lidí v karanténě a izolaci. Represivní stát s dredy.

Následuje druhý opoziční blok, koalice Spolu, kde je to trochu lepší. Trochu. Předseda lidovců Marian Jurečka sdílí na Twitteru vtip, jak se během hobití výpravy mezi Frodem a Samem náhle vztyčí hranice okresu. Předseda ODS Petr Fiala volí situaci přiměřenější tón. V sobotu napsal: „Vláda zcela nepřijatelně zasahuje do života rodin. Na to podle mého hlubokého přesvědčení nemá stát v žádné situaci právo.“ Je to na jednu stranu úleva, že aspoň některý z lídrů větších stran cítí, že tady jde ve vztahu stát–občan už skutečně do tuhého. Na druhou stranu je nepochopitelné, jak potom mohl vládě několik hodin předtím dodat hlasy pro pandemický zákon. A ještě ji vyzvat, ať si sama vyhlásí nový nouzový stav.

Tato drastická omezení pohybu, tyto nepřijatelné zásahy do životů rodin, to nebyly tajné plány, vyňaté teprve v pátek odpoledne ze sejfu. Ministr vnitra Jan Hamáček je v tomto ohledu poctivý, nadhazoval je už několik dní předtím, ve čtvrtek před půlnocí byly návrhy na omezení pohybu mezi okresy venku oficiálně za vládu. V pátek v poledne mluvili ministři za ČSSD o zákazu pohybu s minimem výjimek.

Pandemický zákon – jehož obrysy byly sice dohodnuty už ve středu, ale žijeme ve vyhrocené době – schválili poslanci sněmovny vládě v pátek o půl druhé odpoledne. A za další tři hodiny vyzvala na podnět Pirátů, STAN, ODS, KDU-ČSL a TOP 09, tedy komplet obou opozičních bloků, sněmovna vládu, ať si vyhlásí sama nový nouzový stav. Hluboké znepokojení mohli ti opoziční politici, kteří ho cítili, přetavit do akce předtím. Dnes začíná druhé stanné právo (jak napsal Alexandr Vondra, místopředseda strany, která ho umožnila) za posledních 80 let, tentokrát nesený širokou národní frontou vlády a „opozice“.