Česko má poslední možnost ohradit se proti převratným klimatickým plánům Evropské komise (EK), známým také jako zelený úděl. Senátoři totiž budou v šibeničním termínu debatovat o zásadních návrzích obsažených v klimatickém balíčku Fit for 55, na které mohou uplatnit takzvanou odmítavou žlutou kartu. Ačkoliv každá unijní země disponuje dvěma „kartami“, poslanci se této možnosti úplně vzdali. Na zmírnění pravděpodobně nejzásadnějších evropských zákonů , které budou mít na tuzemskou ekonomiku obrovský dopad, rezignovala i vláda. Sám premiér Andrej Babiš (ANO) byl ten, kdo za Česko s Green Dealem souhlasil a nepokusil se vyjednat lepší podmínky.

Evropská komise prosazuje soubor radikálních kroků, kterými chce bojovat za snížení emisí v zemích Evropské unie. Cíl má být snížení emisí o 55 procent v porovnání s rokem 1990. Každá země se pak bude muset do roku 2050 odklonit od fosilních paliv a eliminovat skleníkové plyny do roku 2050.

Jedním z nejkritizovanějších návrhů, který by na Česko tvrdě dopadl, je pak zákaz prodeje aut s benzínovým a dieselovým motorem po roce 2035. Velký dopad by mělo i rozšíření emisních povolenek například na budovy nebo na některé další druhy dopravy. Radikální je ale třeba i plánovaná zemědělská strategie, která si klade za cíl omezení umělých hnojiv, redukci chovu dobytka a s tím související cílené omezení spotřeby masa. Psali jsme o tom zde.

Proti dohromady třinácti návrhům obsažených v balíčku se mají členské země možnost ohradit. Národní parlamenty mají možnost uvést odůvodněné stanovisko, tedy vystavit EK takzvanou žlutou kartu. Musí tak ale učinit alespoň čtvrtina jednotlivých parlamentních komor. Odpor navíc nelze vznést vůči celému balíčku, ale je vůči jednotlivým návrhům.

„Pokud mechanismus včasného varování, tzv. aktivaci žluté karty ve formě zaslání odůvodněného stanoviska, nezašle současně alespoň čtvrtina komor národních parlamentů členských zemí EU, nic se dít nebude, i kdyby Senát navrhl žlutou kartu aktivovat a za sebe se jako horní komora na využití mechanismu včasného varování a zaslání odůvodněného stanoviska usnesl,“ sdělil deníku Echo24 šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

Senát má každopádně na rozhodnutí o vydání stanoviska čas do 8. listopadu. Projednávání nechává ale až zcela na poslední chvíli, a to na pátek 5. listopadu. Vystrčil však tvrdí, že takové načasování je úmyslné, a že Senát projednání stihne. „Důvod je jednoduchý, materie a další podklady mají stovky stran, je třeba ponechat co nejvíce času na studium, konzultace a přípravu výstupů. Proto mezní, ale naprosto vyhovující termín,“ sdělil Vystrčil redakci.

Především senátoři sdružení ve výboru pro  pro hospodářství, zemědělství a dopravu si myslí, že Senát by měl rozhodně žlutou kartu použít. „V současnosti je situace taková, že náš výbor se vyjádřil k jednotlivým stanoviskům svého podvýboru pro energetiku a dopravu k balíčku legislativních návrhů „Fit for 55“. Nedá se tedy zjednodušeně uvést, že by výbor s balíčkem meritorně vůbec nesouhlasil,“ řekl pro Echo24 předseda výboru Vladislav Vilímec (ODS).

Ten se domnívá, že klimatický balíček může velmi tvrdě dopadnout na evropské fungování energetiky a průmyslu. „Má potenciál dopadnout na úroveň cen energie a vyvolat obrovské sociální dopady. To v jakémsi neplánovaném předstihu vidíme již dnes. Proto chceme k novým mechanismům, které by přinesla hodně progresivistická klimatická politika Evropské unie, přistupovat uvážlivě. Budeme proto požadovat k jednotlivým návrhům předložení důkladných dopadových studií na Českou republiku a posouzení souladu návrhů s principem subsidiarity,“ tvrdí Vilímec.

Vilímce navíc znepokojuje, že Evropská komise jedná podle něj iracionálně. „Začíná vytvářet v této oblasti politiky, které nemají s racionálním chováním a odpovědností za stav klimatu mnoho společného,“ řekl senátor.

„Určitě není možné akceptovat například skokové zvýšení minimálních sazeb zdanění energetických produktů a elektřiny. U návrhu směrnice o energetické účinnosti je problematická již samotná zásada „energetická účinnost v první řadě“. Tyto obavy navíc sdílí i zástupci českého průmyslu,“ domnívá se Vilímec.

Například podle Svazu průmyslu navržené cíle energetické účinnosti a podílu obnovitelných zdrojů energie nejsou konzistentní a jedná se o velmi nákladnou cestu snižování emisí skleníkových plynů.

Podle Hospodářské komory řeší česká politická reprezentace problematiku evropských zelených plánů velmi opožděně. Její zástupci jsou pak přesvědčeni, že lze žlutou kartu vystavit alespoň na dvě či tři opatření balíčku Fit for 55, která pro Česko představují největší riziko, uvedli v prohlášení.

Sněmovna, která rovněž mohla přijít se žlutou kartou, se této možnosti dopředu vzdala, jakožto politické gesto by přitom její nesouhlas měl větší váhu než nesouhlasné stanovisko Senátu.

„Očekával bych, že už poslanci využijí té možnosti a budou požadovat přezkoumání, zda navrhované předlohy nepřiměřeným způsobem nenaruší fungování ekonomiky států unie či zda skutečně povedou k zamyšleným cílům zelené dohody pro Evropu. Každopádně je evidentní, že současná politická reprezentace na evropské úrovni je pod stále sílícím tlakem nejrůznějších zelených lobby,“ prohlásil Vilímec.

Podobná názor má i Vystrčil. „Považuji za minimálně nešťastné, že se Sněmovna klimatickým balíčkem nezabývala. Dle mého názoru si měla ten čas vyčlenit,“ řekl šéf horní komory.

Jednání o výsledné podobě klimabalíčku pak budou probíhat ještě na různých úrovních EU. Každý z legislativních návrhů bude muset projít ještě Evropskou radou, kde do věci může ještě promluvit český premiér. Pro parlament však už šance 8. listopadem končí. Rozhodovat pak bude až ten evropský.