Ceny elektřiny jako jedna z významných složek inflace ženou nahoru prudké zdražování. Nad tím jak, a zda vůbec, chce vláda stále rostoucí ceny elektřiny pro domácnosti krotit, visí dosud otazníky. Ve hře je úsporný tarif, který by měl od podzimu zlevnit část energií plošně všem. Vláda ale představení jeho přesné podoby stále odsouvá, stejně tak se mění částka, která na pomoc z rozpočtu padne. Ticho je také kolem kolem nabídky Pavla Tykače, který chtěl státu prodat levnější elektřinu ze svých elektráren. Z toho by pak mohly těžit domácnosti.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) pro Týdeník Echo už před více než měsícem potvrdil, že se Tykačovou iniciativou vážně zabývá. „Tou nabídkou se zabýváme. Je zhruba 20 procent pod současnou tržní cenou. Jednání probíhají. Nejsou zatím ukončená. Jedná se o tři TWh do roku 2023, možná až 2024,“ řekl Stanjura s tím, že vláda by kvůli odkupu zřídila státního obchodníka s energiemi. Stát by tak de facto získal možnost u části elektřiny určit tržní cenu.

Tykačova společnost Sev.en Energy, po ČEZu druhý největší výrobce elektřiny, vlastní uhelné elektrárny Počerady a Chvaletice, do nichž dodává hnědé uhlí z dolů na Mostecku. Uhelné elektrárny vyrábí elektřinu zhruba za 15 haléřů na kWh bez fixních nákladů. Čeští spotřebitelé ji přitom dnes kupují běžně za asi 7 korun za kWh.

„Myslíme si, že pro stát by mohla být obrovská výhoda, když tu bude státní obchodník, my mu můžeme dodat elektřinu bez CO2 povolenky, a když si stát doplní povolenku, tak dohromady ta elektřina bude levnější. Vznikne několikakorunový rozdíl na cenu kilowatthodiny, který pro domácnosti může být rozhodující,“ uvedl Tykač minulý týden.

Podnikatel proto státu nabídl, že mu prodá třetinu roční produkce za mimoburzovní cenu a uzavře kontrakt až na tři roky. Prodej mimo trh by byl pro společnost výhodný v tom, že by nemusela skládat vysoké burzovní záruky. Stát by tedy vlastně uhradil výdaje za emisní povolenky, které dnes elektřinu výrazně zdražují.

Jak Stanjura tvrdil v květnu, levnější elektřina by se pak podle tarifů rozdělila mezi všechny domácnosti, nebo by rozhodoval příjem rodiny a měli by na ni nárok ti, kteří jsou vysokými cenami nejvíce zasaženi. Od té doby se ale neobjevila o Tykačově nabídce ani zmínka. Resort financí na žádný z dotazů deníku Echo24 nereagoval.

Sám Tykač řekl, že z ministerstva nemá žádné zprávy. „Čekáme na zpětnou vazbu. Jaká bude, nevím. Ale my tu elektřinu nemůžeme prodat někomu, kdo nemá licenci na obchodování s elektřinou. Zaznamenal jsem, že stát zakládá obchodníka na obchodování s elektřinou. Jak je s tím daleko a jak jsou daleko s naší nabídkou, v tuhle chvíli nevím,“ vyjádřil se.

Státní obchodník s energiemi by měl opravdu vzniknout, jak redakci potvrdilo ministerstvo průmyslu. Že by to ovšem mělo cokoliv společného s Tykačem, odmítlo.

„Ministerstvo průmyslu žádnou oficiální nabídku nedostalo, a idea státního obchodníka ani nemá s panem Tykačem nic společného. Jde čistě o iniciativu ministerstva průmyslu s cílem vytvořit entitu, skrze kterou se stát bude moci přímo podílet na fungování trhu s energiemi a v rámci něj i promptně reagovat, případně se podílet na zahraničních infrastrukturních projektech. V tuto chvíli již probíhá příprava veškerých náležitostí souvisejícím se založením tohoto subjektu,“ sdělil deníku Echo24 mluvčí resortu Marek Vošahlík.

Právě resort ministra Jozefa Síkely (STAN) také slibuje, že lidem plošně sníží cenu do určité části spotřebované energie, k čemuž má sloužit takzvaný úsporný tarif. Ten by měl platit od začátku příští topné sezóny, která bude vzhledem k očekávanému ještě většímu růstu cen zřejmě kritická. Každá domácnost by tak měla mít automaticky přístup k levnější elektřině i plynu do určitého objemu spotřeby, zatím se uvažuje o jedné megawatthodině. Záležet však bude na tom, na co lidé danou energii používají, například zda elektřinou i topí a ohřívají jí vodu.

Na představení přesnější podoby tarifu se čeká už dlouho, nově kabinet slíbil, že návrh bude projednávat 22. června. Původně Síkela odhadl, že z rozpočtu na pomoc padne mezi 16 až 24 miliardami korun. Nyní ale vláda oznámila, že počítá s více než 50 miliardami.

Síkela vysvětluje omezené množství spotřeby, kterého se bude levnější proud či plyn týkat, tím, že je nutné, aby lidé energiemi šetřili. Ve srovnání s jinými státy je tedy toto vládní opatření, ač plošné, přesto stále k lidem poměrně přísné. Francouzi si například v Bruselu vyjednali výjimku, kdy vláda nařídila tamější hlavní energetické společnosti EDF cenu elektřiny zastropovat, a je tedy hluboko pod aktuální velmi vysokou tržní cenou až 230 eur za megawatthodinu.