Včera začal týden, který v řadě škol využili k tzv. podzimním prázdninám. Pojem „podzimní prázdniny“ žádná aktivní generace ze své školní docházky nezná. A vzhledem k tomu, že se pořádně neučilo poslední dva školní roky, je to od konkrétních škol skutečně velkorysost v zacházení s časem vyměřeným dětem v jejich životech pro vzdělání. Tato velkorysost, až laxnost vůči podmínkám, za jakých u nás probíhá výuka, patří k všeobecným charakteristikám této zvláštní doby.

Doslova desetitisíce českých žáků od školek po univerzity byly minulý týden v karanténě (jen ve Středočeském kraji minulý týden 8,5 tisíce) vinou drakonických pravidel a rozhodování krajských hygienických stanic. Podle dílčích údajů lze poměr pozitivních a do karantény poslaných odhadnout na 1 : 10 až 1 : 12. Ministr vnitra Jan Hamáček po pondělní schůzi vlády oznámil, že za týden budou žáci plošně testováni v osmi okresech, kde je dnes vyšší tzv. incidence pozitivních případů. Což zřejmě povede ke karanténám dalších tisíců dětí.

Ve hře pořád zůstává i možnost, že s rostoucími čísly pozitivně testovaných a hospitalizovaných a odpovídající mediální palbou se vrátí povinnost nosit roušku o hodině. Povinnost roušky pro žáky od 12 let výš navrhoval minulý týden ministr zdravotnictví na odchodu Adam Vojtěch. Směrodatní politici budoucí vládní koalice, která tu současnou vystřídá snad už za dva tři týdny, k tomu mlčeli. Znovuzavedení roušek pro žáky odvrátil v podstatě samojediný ministr školství na odchodu Robert Plaga.

Neustále slyšíme, že za plošná nařízení mohou neočkovaní. Z dětí se do karantény posílají „pouze“ ty neočkované, což je skandální nátlak na ty rodiče, kteří se rozhodli děti novou vakcínou neočkovat. Řada rodičů potřebuje chodit do práce a nemůže si dost dobře dovolit zůstat s dítětem doma.

Velká média a politici neustále uvádějí celkovou proočkovanost, oněch aktuálních 58 procent skutečně nevypadá impozantně. Avšak i nejopatrnější tvůrci zdravotní politiky dnes připouštějí, že od nuly do osmnácti let věku je riziko těžkého covidu zanedbatelné. Čechů starších 18 let je podle ÚZIS plně naočkováno 68 procent. U lidí nad 65 let, kteří u nás dlouhodobě tvoří více než 90 procent lidí zemřelých s covidem, dosahuje dnes míra proočkovanosti více než 80 procent, u sedmdesátníků dokonce 85 procent.

Není únosné, abychom kvůli zbývajícím patnácti až dvaceti procentům ve skupině, jejíž nezanedbatelná část už covid prodělala – je záhadou, proč ÚZIS počet neočkovaných lidí s prodělanou nemocí a podíl důchodců mezi nimi buď nesbírá, nebo nezveřejňuje – a jiná část se očkovat nechce, drželi doma desetitisíce žáků/studentů. Tím podrýváme jejich imunitu, kterou oni naopak potřebují stálým stykem se svými vrstevníky trénovat, a pěstujeme v nich sklon k sociopatii. Není to únosné, a přesto se to právě teď odehrává.