Salva protilodního ukrajinského systému RK-360 MC Neptun měla v týdnu zasáhnout vlajkovou loď ruské Černomořské flotily křižník Moskva, který se následně potopil a údajně měla zahynout velká část pětisetčlenné posádky. Zkáza ruského křížníku, který se účastnil války na Ukrajině, je jednak velkou ranou pro Moskvu, tak faktickým a následně propagandistickým úspěchem pro Kyjev. Jak systém Neptun funguje, popisuje agentura Unian.

Neptun není nazýván komplexem pro nic za nic, protože se jedná o celou řadu vzájemně interagujících vozidel, nikoli pouze o jednu mobilní řízenou střelu.

#Ukraine #testing #Neptune cruise #missile system (Photo) #defense #weaponshttps://t.co/IsZ7cGjBkW pic.twitter.com/4in76CaWLj

— UNIAN (English) (@unian_en) April 27, 2020

Komplex Neptun zahrnuje odpalovací zařízení USPU-360 (6 kusů), transportně-nabíjecí vůz TZM-360 (6 kusů), dopravní vůz TM-360 (6 kusů) a mobilní velitelské stanoviště divize RKP-360 (6 kusů).

Každé odpalovací zařízení disponuje čtyřmi raketami R-360 s doletem až 280 km a 150kg hlavicí s náloží. Tolik raket je umístěno na každém nakládacím a transportním vozidle. Plná salva z Neptunu tedy může znamenat 24 střel, z nichž každá může být zaměřena na svůj vlastní samostatný cíl. Interval mezi odpaly je až 5 sekund, to znamená, že komplex může vystřelit celý arzenál do 20 sekund, poté se odpalovací zařízení složí do transportní polohy a změní svou lokaci. Následně se dobije a je znovu připraveno k boji.

První neúplný komplex Neptun přitom získala armáda jen šest měsíců před začátkem ruské invaze.

Systém Neptun byl nejprve umístěn na podvozky vozů KrAZ. Ukrajinský výrobce ale zkrachoval a nyní by měl být instalován na české vozy značky Tatra.

Neptun je konstruován tak, aby byl jeho útok pro nepřítele zcela neočekávaný. Samotný komplex tedy nic nevyzařuje, velitelské stanoviště pouze přijímá a zpracovává informace o možných cílech, typech a souřadnicích. Tato data mohou pocházet z celé řady zdrojů, od dronů a pozemních elektronických zpravodajských stanic až po satelity. Souřadnice cíle mohou být jen přibližné, protože střely mají vlastní radarové naváděcí hlavice.

Po výběru cílů určí na velitelském stanovišti požadovaný počet raket k jejich zničení, vytvoří letové úkoly pro R-360, typ cílů a přenesou je digitálním šifrovaným komunikačním kanálem na požadovaná odpalovací zařízení. Každá střela tak před startem dostane data o cílech, souřadnicích a výšce letu. Díky tomu je možné neútočit na nepřátelskou loď čelně ze stejného kurzu, ale například odpálit dvě rakety z různých stran, což zkomplikuje jejich zachycení nepřítelem.

Celá dráha střely R-360 probíhá v malé výšce, což ztěžuje její odhalení. Když střela doletí do posledního bodu trasy, trochu nabere výšku a zapne vlastní radarovou naváděcí hlavici a začne hledat potřebnou nepřátelskou loď. Každá loď vypadá na radaru jinak a je možné například rozlišit raketový křižník od korvety nebo raketového člunu. Po zafixování cíle střela Neptun opět klesá na svou minimální výšku a těsně nad hladinou letí ke svému cíli. Nepřítel tak má málo času pokusit se čelit útoku. Úder střely směřuje nad čáru ponoru lodi. Raketa nejprve prorazí trup a poté exploduje uvnitř lodi. Síla 150 kg výbušniny údajně stačí na to, aby způsobila katastrofální poškození jakékoli lodi.

That's curious @tass_agency - traditionally bow magazines do not implode, do they @Drachinifel? #Odessa #Moskva pic.twitter.com/5OvQx3q8r3

— Anonymous (@YourAnonNews) April 16, 2022

Internetová skupina Anonymous na svém Twitteru zveřejnila video, které údajně ukazuje záběry potápějícího se ruského křižníku Moskva. Pravost záběrů se zatím nepodařilo ověřit. Rusové potvrdili, že se křižník potopil, ale uváděli, že na lodi vybuchla munice a jako poškozený byl vlečen do přístavu. Z těchto záběrů však tažení Moskvy není vidět a potopí se velmi rychle.