Americký prezident Donald Trump plní sliby z volební kampaně. Rozjíždí boj proti obrovské nerovnováze v americkém obchodě. Zvyšováním cel, dovozních tarifů a v dohledné době dost možná i dovozními kvótami míří na země, s nimiž má Amerika obrovské obchodní schodky. Jsou dvě. Čína a Německo. A protože je Německo členem Evropské unie, dopadnou cla a spol. i na všechny ostatní země klubu. Žádná z nich už přitom s Amerikou velkou obchodní nerovnováhu nemá.

Trump ale cla na dovoz do Spojených států chirurgicky přesně cílí, aby zasáhla především Němce. A také země, jejichž ekonomiky jsou na německý průmysl přímo navázány. Případně mají podobnou strukturu průmyslu. To znamená, že jsou zaměřeny na strojírenství a automobilový průmysl. My jako automobilová velmoc a dodavatel součástek pro německé automobilky jsme přímým terčem. Jiných zemí Evropské unie, které mají výrazně odlišnou strukturu ekonomiky než Německo, se naopak Trumpovy zásahy nemusí dotknout. Byť míří na celou Evropskou unii.

Prvním krokem bylo zavedení cel na dovoz hliníku a oceli. Koncem května skončila dočasná výjimka, kterou americký prezident Evropské unii dal. Novou se nepodařilo vyjednat. Hliník a ocel představovaly loni 1,7 procenta celkového vývozu z Evropské unie do Spojených států. Byly to obchody za 6,4 miliardy eur (166 miliard korun).

Evropa chystá odvetu, což jsou přesně mířená cla na některé výrobky ze států, z nich pocházejí republikánští kongresmani, kteří by mohli mít na Trumpa vliv. Proto se chystají cla na motorky Harley-Davidson, džíny Levi’s nebo bourbon.

Washington už ale promýšlí výrazně bolestivější zásah. Cla na dovoz evropských aut do Ameriky by se mohla zvýšit ze současných 2,5 procenta na 25 procent. S touto přirážkou by byly evropské automobilky v Americe těžko schopné konkurovat. Proti oceli by auta byla nesrovnatelně citelnější zásah pro ekonomiku některých zemí Evropské unie. Německa, ale také Česka nebo Slovenska.

Spojené státy jsou nejdůležitější zahraniční zákazník evropských automobilek. V roce 2016, posledním roce, za který jsou kompletní statistiky, bylo z Evropské unie vyvezeno přibližně 5,5 milionu osobních aut, z toho 1,17 milionu do Spojených států v hodnotě 37,7 miliardy eur (1,12 bilionu korun). Do USA směřuje 21 procent vyvezených evropských aut. V celkových tržbách automobilek ale příjmy z amerického trhu tvoří kolem 30 procent.

Na automobilová cla nejvíce doplatí Německo, jehož výrobci kontrolují 90 procent amerického trhu s luxusními vozy. Podle studie německého ekonomického institutu Ifo Německo přijde kvůli clům za rok zhruba o 5,67 miliardy eur (141 miliard korun). V absolutních číslech dostane největší zásah z celé Evropské unie. V poměru k HDP ale bude výrazně více zasažené například Slovensko.

To na rozdíl od nás se Škodou Auto nemá žádnou vlastní automobilovou značku. Na svém území ale hostí továrny řady evropských značek, Volkswagenem počínaje. V počtu vyrobených aut na hlavu je evropským rekordmanem. Na Slovensku se loni vyrobilo 1,001 milionu osobních aut. U nás 1,413 milionu a v Německu 5,645 milionu. V samotných Spojených státech jen 3,003 milionu.

Škoda Auto podle Ivana Hodače, bývalého tajemníka Evropské asociace výrobců automobilů škodovku přímo do Ameriky nevyváží. My dostaneme zásah jako dodavatelé součástek do německých aut. Jako levnější prodloužená linka německých automobilek.

O nezdravé struktuře české ekonomiky, která je příliš závislá na autech a Německu, se mluví roky. Výrazně od poslední finanční krize v roce 2008, která podstatně srazila poptávku po autech. Tu se mnohé země včetně Německa snažily resuscitovat šrotovným. Státní dotací na pořízení nového vozu. Za těch deset let se ta závislost bohužel nesnížila, ale dál prohloubila.