Pokud do prezidentské volby nenaskočí ještě v posledních třech měsících, které do ní zbývají, nějaká masově oblíbená celebrita typu Jiřího Bartošky, Marka Ebena nebo Jaromíra Jágra, máme už před sebou v zásadě kompletní nabídku zájemců.

Už v této chvíli se dá říct, že mezi kandidáty se šancí na Hradě skutečně zasednout, nebude žádný zkušený politik. Poprvé v historii České republiky budeme volit politicky neukotvenou osobnost. Někoho, jehož rozhodovací instinkty neprověřila reálná politika.

Koalice Spolu včera oznámila, že do volby nevyšle žádného vlastního kandidáta. Podpořila trojici těch, kdo se o Hrad uchází ve vlastní režii bez politického zázemí. Bývalého profesionálního vojáka Petra Pavla, profesorku ekonomie, někdejší rektorku Mendelovy univerzity Danuši Nerudovou a senátora Pavla Fischera. Posledně jmenovaný do horní komory nastoupil právě po neúspěšné prezidentské kampani, v níž získal popularitu, z níž žije dodnes. Ani on ale politikem ve skutečném slova smyslu není.

Premiér Petr Fiala včera oznámil, že koalice Spolu vlastního kandidáta nenasadí, aby se netříštily síly. Zároveň řekl, že před prvním kolem Spolu ani svým voličům nebude dávat žádné doporučení.

To rozhodnutí je strategické a rozumné. Pro stabilitu příštích let nejlepší možné. Vychází z reálného zhodnocení situace, v níž se nachází vláda a koalice Spolu. Tři měsíce před volbou nemá nikoho, kdo by měl šanci být ve druhém kole zvolen. Kabinet vládnoucí v těžkém období rekordního poklesu životní úrovně, historicky nejvyšší inflace a bezprecedentní energetické krize je zároveň velmi neoblíbený. Ten dojem teď zakryly senátní volby, v nichž koalici dala dost nespokojených voličů hlas, protože neviděli žádnou alternativu.

Sólokandidát vládních stran už by byl ale sám o sobě handicapovaný právě nespokojeností s vládou. To pouto by ho oslabovalo. A oslabovalo by i nezávislého kandidáta, kterému by dala koalice Spolu jako jedinému podporu.

Tím, že si vybrala hned tři, se tento efekt ředí. Voličům tím jen říká: Tohle jsou lidé, které si umíme jako prezidenty představit. Jsou pro nás přijatelní. Nejsme v rozporu se základním směřováním země a v hodnotách. Jsou to lidé, s nimiž budeme umět jako vláda kohabitovat. To je rozumný vzkaz voličům.

Zároveň to vytváří jistý druh pouta mezi vládou a potenciálním příštím prezidentem. Pouta velmi pružného. Takovou zdrženlivou sympatii. V této chvíli se nedala zvolit lepší strategie.

Teď je na tahu opoziční hnutí ANO. Pokud nenajde nějakou všeobecně oblíbenou celebritu, dá se už teď říct, že příští prezident opravdu nebude ze stáje Andreje Babiše. Bylo by velmi překvapivé, kdyby se sám Babiš rozhodl kandidovat. Průzkumy mu jasně ukazují, že sice může s přehledem vyhrát první kolo, v tom druhém ale výrazně prohraje s každým z výše jmenované trojice kandidátů. Andrej Babiš má svých třicet procent fanoušků. Pro zbytek společnosti je ale nepřijatelný a hlas proti němu jsou připraveni dát v zásadě komukoli jen trochu snesitelnému. Babišovi sluhové Alena Schillerová nebo Karel Havlíček, o nichž se v médiích spekuluje, nemají šanci prezidentskou volbu vyhrát. Jsou to pobočníci Andreje Babiše, nejsou to ani jeho hologramy. Hnutí ANO je servisním spolkem jednoho muže. A ten muž je na Pražský hrad nevolitelný. Sám to dobře ví a pro politickou porážku si nepůjde.

Z těch, kdo mají šanci, zbývá odborářský předák Josef Středula. Ten může počítat s podporou prezidenta Miloše Zemana, který se k němu bude snažit nasměrovat své voliče. Také Andrej Babiš ale bude chtít svého prezidenta, takže se nedá vyloučit, že svým fanouškům i on Středulu doporučí. Odborářský předák je zároveň podle průzkumů přijatelný i pro část voličů vládní koalice.

Nenastoupí-li opravdu nějaká těžká váha, čeká nás nepolitický prezidentský souboj Petra Pavla, Danuše Nerudové, Pavla Fischera a Josefa Středuly. Nikdo z nich není jasně profilovaný. Všichni se budou snažit být co nejvíc přijatelní pro všechny a s tím politickým profilováním budou co nejdéle váhat. To může přinést hodně překvapení a zvratů.