JEDNÁNÍ VE VARŠAVĚ

„Chceme EU suverénních států.“ Lídři evropské konzervativní pravice jednali o spolupráci

JEDNÁNÍ VE VARŠAVĚ
„Chceme EU suverénních států.“ Lídři evropské konzervativní pravice jednali o spolupráci

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Lídři evropské konzervativní pravice a některých populistických stran dnes ve Varšavě jednali o spolupráci, která by měla přinést změnu Evropské unie. Ta se podle nich teď chová jako superstát, který ignoruje tradice i pravomoci členských zemí sedmadvacítky. Lídři deklarovali užší spolupráci při obraně suverenity jednotlivých unijních států v Evropském parlamentu. Novou politickou sílu v něm ale neutvoří, uvedla agentura AP.

V prohlášení lídrů se uvádí, že je potřeba takový model spolupráce, který byl zastavil "znepokojující myšlenku vytvoření Evropy řízené samozvanou elitou". "Odmítáme svévolné uplatňování unijního práva, ohýbání, nebo dokonce porušování smluv. Plnou demokratickou legitimitu mají pouze suverénní instituce států," stojí v prohlášení.

Lídři evropských konzervativních stran také uvedli, že evropské instituce nesmějí být "nástrojem sociálního inženýrství pro budování nového evropského národa. Příkladem může být ideologická operace s jazykem, jejímž cílem je odtrhnout lidi od jejich kultury a dědictví, třeba pokus Evropské komise (EK) odstranit z veřejného prostoru slovo Vánoce". Měli tím na mysli interní směrnice, v nichž EK navrhla nahradit sousloví "vánoční období" termínem "období prázdnin". Po odporu konzervativců a Vatikánu komise tyto návrhy stáhla.

"Chceme Evropskou unii suverénních států, suverénní vlády. Ale především chceme v EU více práv a více hlasů pro občany, kteří si volí vlády v demokratických volbách, a ne pro technokraty či eurokraty, kteří nemají takovou demokratickou legitimitu," řekl agentuře PAP Tomasz Poremba z polské vládnoucí konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS).

Prvním řečníkem na setkání v Regent Warsaw Hotel byl Jaroslaw Kaczyński, rovněž ze strany PiS. Rozhovorů se účastnil i maďarský premiér Viktor Orbán, šéfka francouzského krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penová nebo vůdce španělské strany Vox Santiago Abascal. Le Penová setkání označila za "klíčový krok" k užší spolupráci. "Je to krok vpřed, který je velmi vítaný a který umožňuje, abych byla velkým optimistou ohledně budoucnosti," řekla.

Setkání, označované podle agentury AP jako summit, následuje po říjnové cestě Le Penové do Maďarska. I během ní se Orbán a Le Penová pokoušeli o sjednocení evropské pravice. Vedoucí představitelé stran se dohodli, že se budou setkávat nejméně jednou za dva měsíce v Evropském parlamentu, přičemž další setkání je naplánováno za dva měsíce ve Španělsku. A to proto, "abychom pokračovali v posilování a vytváření této velké evropské síly", uvedla Le Penová.

Ještě před zahájením rozhovorů protestovala před hotelem malá skupina demonstrantů, kteří vykřikovali nejrůznější hesla. Stranické lídry označovali za extremisty, kteří slouží zájmům Kremlu.

Novinář Wojciech Przybylski z portálu Visegrad Insight, který se věnuje střední Evropě, označil za paradox, že jde o "nadnárodní setkání nacionalistických stran". Vůdci jednotlivých stran podle něj chtějí touto schůzkou ukázat svým voličům, že nejsou sami. Setkání bylo také projevem solidarity polské a maďarské vládě ze strany podobně smýšlejících politiků, uvedla AP.

Vládnoucí strany v Polsku i Maďarsku se podle Przybylského poslední dobou ocitly v potížích. Orbánova strana Fidesz byla donucena vystoupit z Evropské lidové strany (EPP), která je hlavním konzervativním uskupením v Evropském parlamentu. Polské vládnoucí straně zase klesá doma popularita. Varšavská schůzka je tak hlavně "PR akcí", tvrdí polský novinář.

,

4. prosince 2021