Zjevení jazykového modelu ChatGTP rapidním tempem dopadá do českého školství. Podobně jako v zahraničí se velmi rychle stalo univerzitním tématem, co znamená široce dostupná technologie pro výuku jak ze strany pedagogů, tak ze strany studentů. A už nyní přichází první změny, univerzity si uvědomují, že postup umělé inteligence nezastaví, změnit se tak bude muset pro začátek zřejmě léta fungující systém výuky.

ChatGPT dokáže na základě jednoduchých dotazů generovat články, eseje, vtipy, ale i poezii. Na základě obrovského množství dat se podobně jako člověk učí, jak odpovídat na podněty uživatelů. Společnost OpenAI, kterou podporuje Microsoft, robota koncem loňského listopadu zdarma zpřístupnila veřejnosti. Od svého spuštění v listopadu loňského roku ChatGPT nashromáždil více než 100 milionů aktivních uživatelů měsíčně.

To opět výrazně rozvířilo debatu nejen o možném úpadku řady profesí, které by mohla dokázat v brzké době umělá inteligence nahradit, ale také o zásahu do školství. V tom totiž v Česku hrají minimálně v některých oborech poměrně zásadní roli seminární práce či eseje.

„Umělá inteligence nepochybně změní vzdělávání. To, jak tato změna bude vypadat, se bude lišit obor od oboru. Každopádně to není jen otázka seminárních prací a rešerší, ChatGPT dokáže řešit například i jednodušší programovací úlohy,“ uvedl pro deník Echo24 mluvčí Masarykovy univerzity Radim Sajbot.

Masarykova univerzita tak už nyní intenzivně řeší, jak se s využíváním umělé inteligence vyrovnat. Studenti už ji totiž podle Sajbota aktivně využívají. Vzniknout má dokument upravující pravidla využití umělé inteligence, například by mělo platit, že se její využití musí jasně deklarovat či jaké jsou etické principy jejího využití. Naopak univerzita vůbec nepřemýšlí nad snahou využívání umělé inteligence zakázat. „Využívání AI ve výuce nevidíme jako hrozbu, ale spíše jako výzvu a příležitost. Využívání AI může studujícím přinést důležité kompetence a brzy se zřejmě stane naprosto běžným, podobně jako u internetových překladačů typu DeepL anebo zdrojů jako je Wikipedie,“ dodal Sajbot.

Prvotní krok však bude zřejmě znamenat změnu léta zaběhlých způsobů výuky, jednoduše řečeno určité kladení „bariér“ studentům, které jim minimálně možné podvody ztíží. Ačkoliv se podle Radima Sajbota mluví o změnách v požadavcích na studenty delší dobu a principiálně je využívání umělé inteligence k tvorbě studijních prací podobné jako praxe, při níž si student zaplatí za napsání práce někým jiným, bude umělá inteligence pro studenty mnohem dostupnější a snazší cestou k podvádění. To tak univerzity vede k tomu, že se musí změnit podmínky pro ukončování jednotlivých předmětů. Větší váhu tak dostanou závěrečné zkoušky před průběžnými úkoly či průběžná práce se seminárními pracemi, tedy například jejich detailnější prezentace v průběhu semestrů.

Masarykova ani Karlova Univerzita zatím nezaznamenaly případy zneužití. Ačkoliv podle mluvčího Karlovy Univerzity Václava Hájka k takovým případům už dojít mohlo. „I když do budoucna vidíme možnost a prospěch využití ChatGPT například jako robotického našeptávače, současné dopady aplikace na akademickou sféru jsou prozatím spíše problematické,“ uvedl pro deník Echo24 Václav Hájek.

Podobně jako v případě zmiňovaných textů psaných na objednávku je nyní odhalení textů vypracovaných ChatGTP bez vhodných nástrojů složité. „Univerzita se doposud v oblasti ,neoriginálních‘ prací věnovala především plagiátorství. Ke kontrole absolventských prací úspěšně používá program Turnitin. Detektory pro odhalení textu, který generuje umělá inteligence, postupně vznikají, jeden pochází přímo od společnosti OpenAI, tvůrce ChatGPT, jejich používání však ještě není rozšířené a univerzity jsou odkázány spíše na preventivní formy řešení tohoto problému a rozvíjení akademické integrity,“ dodal Václav Hájek.

Podle něj je přisvojení si takto vzniklého textu podvod, který je třeba přísně po etické stránce odsoudit a univerzity by k tomu tak měly přistupovat. „Zároveň se díky tomu časem promění formy testování. Učitelé se budou muset soustředit na individuální přístup, o studentských pracích mnohem víc ústně debatovat a požadovat v práci svých studentů odborný přínos,“ uvedl Václav Hájek s tím, že by ale ChatGTP neměl být považován jen za hrozbu, ale i prostředek, s kterým by měli učitelé nejen pracovat, ale připravit na jeho běžné využívání v budoucnosti i studenty.

Naopak v rámci základních a středních škol se jejich zástupci zneužívání umělé inteligence spíše neobávají. V českém vzdělávacím systému brání podle Zajíčka zneužívání chatbotu podoba zkoušení žáků. Oproti například angloamerickému školství není v českých školách psaní esejů běžnou praxí, žáci a studenti si známky v ČR obvykle odnášejí z ústních zkoušení nebo psaných písemných prací a testů na papír. Podvody podle předsedy Unie školských asociací ČR – CZESHA Jiřího Zajíčka nelze čekat ani u maturitních zkoušek z jazyků, kde maturanti odevzdávají slohovou práci psanou v prostorách školy.