S přelomem čtyřicátých let se začne zvedat poměr důchodců ohrožených příjmovou chudobou. S nepříliš příznivou předpovědí přišla předběžná zpráva o stavu důchodového systému, kterou po krachu jednání s opozičním hnutím ANO zveřejnil Pražský hrad. Dosud vládou neschválená a předběžná verze pravidelného reportu nastiňuje vývoj důchodů pro příští generace. Zpráva uvádí, že se tempo stárnutí populace oproti dřívějším předpokladům ještě zrychluje.

Zprávu o vývoji doby dožití a důchodového systému připravuje ministerstvo práce každých pět let. Podle nynějších pravidel by podle výsledků vláda následně měla případně důchodový věk upravit tak, aby byl člověk v penzi čtvrtinu života. Poslední dokument v roce 2019 projednával někdejší kabinet ANO a ČSSD s podporou komunistů premiéra Andreje Babiše (ANO). Zpráva tehdy uváděla, že pro zachování podmínky čtvrtiny života v penzi by měl věk dál růst od počátku 30. let, a to o rok za desetiletí. Babišův kabinet rozhodnutí odsunul na rok 2024 na další vládu.

Zpráva konstatuje, že zatímco na přelomu tisíciletí počet starobních důchodců dynamicky rostl, po roce 2010 relativně stagnoval a pokračovat tak má až do poloviny třicátých let. Tehdy se podle současných pravidel začne projevovat strop pro zvyšování důchodového věku a zároveň nástup silných generací do důchodu.

„Následovat bude dynamický nárůst na hodnoty těsně pod 3,2 mil. starobních důchodců. Oproti předchozí Zprávě je očekáván počet starobních důchodců dlouhodobě o zhruba 200 tisíc vyšší, a to v důsledku změn v očekávaném demografickém vývoji – především poklesu úmrtnosti a růstu střední délky života,“ konstatuje zpráva.

Společnost stárne a život se prodlužuje. Lidé nad 65 let tvoří teď asi pětinu obyvatel, v polovině století by to měla být už třetina. Výdaje na penze rostou. Teď tvoří asi třetinu výdajů státu. Na důchodech se loni vyplatilo 685,3 miliardy korun. Meziročně suma vzrostla o 97,2 miliardy korun, tedy o 17 procent. Příjmy se zvedly o osm procent, výdaje pokrýt nestíhají. Systém důchodového pojištění skončil v dosud nejvyšším deficitu 72,8 miliardy korun. Je to kolem procenta HDP. Podle dřívějších údajů ministerstva práce by za pár desetiletí roční schodek mohl odpovídat až pěti procentům HDP, v dnešních hodnotách by to bylo kolem 350 miliard korun.

Vláda už prosadila omezení u předčasných důchodů a snižovat by se měl mezi lety 2026 až 2035 i výpočet nových penzí. Započítávat by se měla postupně každý rok menší část výdělku. Z dosud plně zohledňované částky do první příjmové hranice by se po deseti letech bralo v potaz 90 procent a za odpracovaný rok by se místo nynějšího 1,5 procenta počítalo 1,45 procenta.

Růst má i v souvislosti s opatřeními míra ohrožení chudobou. Příjmová chudoba člověku hrozí, pokud nemá ani 60 procent mediánu čistého příjmu. Loni se hranice chudoby zvedla pro jednotlivce o 1203 korun na 16 774 korun. Pro dva dospělé byla o 1804 korun vyšší, činila 25 160 korun. Pro samotného rodiče s dítětem do 13 let dosahovala 21 806 korun, tedy o 1564 korun víc než v roce 2022. Při přepočtu loni příjmová chudoba v Česku ohrožovala přes milion obyvatel.

Mírné nárůsty mají pokračovat do poloviny třicátých let, kdy se má míra ohrožení přiblížit 19 %. „ S odchodem silných generací sedmdesátých let do starobního důchodu se růst míry ohrožení chudobou zpomalí s tím, jak budou ve vyplácených důchodech posilovat početně silné skupiny s nově přiznávanými, tj. vyššími důchody. Ke konci projekce začne míra ohrožení chudobou růst tak, jak se efekt silných generací postupně vyčerpá. Ve srovnání s předchozí Zprávou je míra ohrožení chudobou až do poloviny čtyřicátých let nižší (jako důsledek vyšší relativní úrovně důchodů po zvýšené cenové dynamice z let 2022 a 2023), ale poté je až do horizontu projekce vyšší (jako efekt přijatých opatření ve valorizaci důchodů a předčasných důchodech z roku 2023),“ konstatuje zpráva.

Klesat má naopak ukazatel poměru mezi starobními důchody a průměrnou mzdou. Ten v současnosti ministerstvo práce vypočítává na úroveň přes 45 %, do roku 2030 má však podle predikcí klesat a do poloviny 40. let se ustálit na hodnotě 41,5 %. „Následně je očekáván pokles až na hodnotu 37 % v horizontu projekce. Ve srovnání s předchozí Zprávou je tento ukazatel vyšší až do počátku čtyřicátých let (především v důsledku vyšší současné úrovně) a poté již převáží přijatá úsporná opatření z roku 2023 a hodnota bude nižší,“ uvádí ministerstvo práce.

Předejít největším problémům důchodového systému v budoucnu mají další změny, které nyní navrhuje ministerstvo práce. Návrh zákona už schválila vláda. Slibuje si od změn udržet schodek rozpočtu kolem jednoho procenta HDP. Důchodová novela počítá s navyšováním důchodového věku nad 65 let podle prodlužování života, snižováním výpočtu nových důchodů, minimální penzí ve výši 20 procent průměrné mzdy či dřívějším důchodem za práci v rizikovém prostředí. Normu dostane sněmovna. Podle plánu by změny měly začít postupně platit od příštího roku.

Opozice vládní návrhy kritizuje. K nalezení shody měla přispět jednání zástupců koalice a opozičního hnutí ANO, která uspořádal prezident Petr Pavel. Na konci března se účastníci shodli na tom, že bude v budoucnu potřeba věk nástupu do penze upravovat. Dál se mělo debatovat o způsobu jeho nastavení. Politici ANO nakonec po pár dnech shodu popřeli, pár dní před konáním dalšího jednání na Hradě svou účast zrušili. Zvyšování věku odmítají a uvádějí, že až se dostanou do vlády, opatření zruší.