Důchodová reforma, či podle kritiků úpravy parametrů stávajícího důchodového systému, má kromě zpomalení růstu penzí také zkrátit dobu, kterou lidé tráví průměrně v důchodu. Nejdiskutovanější mechanismus, který budí emoce, se nyní ministerstvo práce rozhodlo detailněji popsat. Jako první má nové prodlužování pracovního věku zasáhnout dnešní padesátníky. Na některé ročníky však čeká i příjemné překvapení v letech, kdy k nárůstu nedojde.

Vládní návrh změny v penzích zahrnuje pomalejší řádné valorizace důchodů a zpřísnění podmínek pro předčasnou penzi. Obsahuje také nahrazení nynějších pravidel mimořádných valorizací penzí v podstatě dočasným přídavkem. Zpomalení valorizace a přísnější podmínky mají podle ministerstva práce a sociálních věcí přispět ke zmírnění propadu důchodového systému a snížení zadlužování.

Důchodový věk by se měl nově nastavit podle vývoje doby dožití každý rok lidem, kterým je 50 let. Penze by měla trvat v průměru 21,5 roku. Jak to má vypadat v praxi? Ročník 1965 by měl v současném nastavení, kdy důchodový věk postupně narůstá, odejít do důchodu v 65 letech.

Naděje na dožití ročníku 1965 dosahovala při dosažení padesáti let (tedy v roce 2015) na 30,15 roku. Oproti tomu následující ročník 1966 už měl naději na dožití v padesáti letech vyšší, konkrétně se v průměru mají dožít dalších 30,6 let. Rozdíl mezi těmito nadějemi na dožití tedy činí zhruba pět měsíců. Platit by však mělo pravidlo, že nárůst mezi dvěma ročníky může činit pouze dva měsíce. Tedy sečteno a podtrženo, ročník 1966 by měl odcházet do důchodu ve věku 65 let a dvou měsíců.

Pokud se však naděje na dožití mezi ročníky nezvýší, nastává stagnace a věk odchodu do důchodu se tak nadále nezvyšuje. Pro ročníky 1969 – 1971 by tak mělo podle orientačního výpočtu platit, že se „zastaví“ na době odchodu do důchodu 65 let a 7 měsíců. Vycházet se však bude každý rok z čerstvých údajů Českého statistického úřadu, který stanoví předpokládanou naději dožití padesátníků. Každý by se tak ve svých padesáti letech měl dozvědět, v jakém věku půjde do důchodu. Například statistické údaje za rok 2024 se tedy mají použít pro výpočet věku odchodu do důchodu u ročníku narození 1974.

Neplatí to však pro všechny, například u matek více dětí by se hranice na 65 let měla dostat postupně do roku 2036. Důchodový věk by se pak měl zkracovat také za dobu odpracovanou v náročné profesi. Lidé v náročných profesích, kde není možné namáhavost a zdravotní rizika snížit pomůckami, mohli chodit do důchodu dřív bez krácení pobírané částky. Zaměstnavatelé by za ně měli platit vyšší odvody. O výčtu povolání se má ještě jednat.

Návrh však stále budí odpor odborů a vláda o něm zdaleka nepřesvědčila ani veřejnost, alespoň jak naznačuje nedávný průzkum společnosti Kantar. Přes 70 procent české veřejnosti se shodne na tom, že je třeba v brzké době udělat nějaký výrazný zásah do důchodového systému tak, aby byl udržitelný i do budoucna. Na konkrétních návrzích změn je mezi lidmi ale menší shoda. A nejméně lidí, 30 procent, souhlasí s tím, aby byl věk pro odchod do penze navázaný na očekávanou dobu dožití. Proti tomuto záměru se pak staví 68 procent lidí. Polovina lidí je podle průzkumu pro zpřísnění podmínek pro předčasný důchod. Naopak 57 procent nesouhlasí s tím, aby byly nové důchody nižší a lidé si na ně více šetřili. Kladně se k návrhu kloní 41 procent lidí.

V posledních dvou desetiletích postupně rostl věk dožití i doba strávená v důchodu. Financovat tento určitě pozitivní vývoj však současný důchodový systém nedokáže. Proto musíme v rámci důchodové reformy přistoupit k úpravě věku odchodu do důchodu. pic.twitter.com/UrPpjA4nWg

— Ministerstvo práce a sociálních věcí (@mpsvcz) June 28, 2023

Důchodový věk se posouvá už nyní. U mužů se zvedá o dva měsíce ročně, u žen obvykle o čtyři. Podle nynějšího zákona se má zastavit na 65 letech. V tomto věku jako první do penze půjdou muži, bezdětné ženy a matky jednoho dítěte s rokem narození 1965. Podle údajů České správy sociální zabezpečení průměrná doba života v důchodu kontinuálně stoupá (kromě výkyvu mezi lety 2020 a 2021). Podle dat z roku 2021 tak v průměru lidé v důchodu strávili 23,92 let. Tradičně zůstává rozdíl mezi muži a ženami, zatímco u mužů to bylo 18,88 let, u žen 28,07.

Výdaje na penze prudce rostou, nyní tvoří přes 30 procent státních výdajů. Loni se vyplatilo bezmála 600 miliard korun, letos by to mohlo být zhruba o 90 miliard víc. Deficit důchodového pojištění by mohl činit kolem 80 miliard korun. V příštích letech by mohl stoupnout na několik procent HDP ročně. Do důchodu nastoupí silné ročníky Husákových dětí ze 70. let. Ubude pracovníků, kteří na penze přispívají.