Různé společenské časopisy pravidelně přinášejí žebříčky nejmocnějších lidí. Speciální kategorie jsou žebříčky nejúspěšnějších žen. Teď není řeč o nejbohatších, ale nejmocnějších. To znamená s největším potenciálem nejvíce ovlivnit život co největšího počtu lidí. Ty žebříčky jsou často velmi zkreslené. Na čelných místech tradičně vychází třeba pražská vrchní žalobkyně Lenka Bradáčová. Nebo předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová. Formálně jsou to jistě vysoké pozice. Ani jedna ale moc ovlivnit život každého z nás nemá. Stejně jako ji nemá nejbohatší Češka Renáta Kellnerová.

Tou největší mocí disponuje jiná žena. Viceguvernérka České národní banky Eva Zamrazilová. Minulý týden ji naplno předvedla a poslala okamžitě korunu na nejnižší úroveň od jara minulého roku.

Minulý týden ale vystoupila viceguvernérka Eva Zamrazilová před rozpočtovým výborem sněmovny. A obchodníky s korunou šokovala. Přestože česká inflace stále patří k nejvyšším v Evropě, viceguvernérka naznačila úvahy o snižování úrokových sazeb. Pro kontext celé debaty. Inflace v Česku nyní dosahuje 9,7 procenta. Průměr Evropské unie je 6,4 procenta. Stejně tak vysoká inflace je v sousedním Německu, s nímž jsme ekonomicky úzce propojeni. Ve Francii se zdražuje o 4,5 procenta. V Itálii o 6,4 procenta. A třeba ve Švýcarsku o 1,7 procenta, což je i podle našich měřítek cenová stabilita.

Hůř než my jsou na tom z celé Evropské unie jen Rumuni, Slováci, Maďaři a Poláci. Nic ze zemí, které by se dlouhodobě daly považovat za inspirativní etalony stabilních cen. Výrok viceguvernérky byl velmi překvapivý. Při minulých zasedáních dopadalo hlasování o zvýšení úroků velmi těsně 3:4. A dokonce i dosavadní největší odpůrci zvedání úroků guvernér Aleš Michl a viceguvernér Jan Frait naznačovali, že za určitých okolností by o zvýšení sazeb uvažovali. A najednou promluví viceguvernérka úplně opačně. Aniž by jasně a srozumitelně vysvětlila, co se tedy v ekonomice tak zásadního změnilo.

Zamrazilová kromě toho zdůraznila, že podmínky přitvrzuje a dál bude přitvrzovat oslabování koruny. K tomu dodala, že proti aktuálnímu kurzu 23,85 za euro (to platilo 18. června, kdy mluvila) očekává do konce roku kurz slabší o jednu korunu (to znamená asi čtyři procenta).

Nevysvětlila, jestli jde o oficiální názor bankovní rady, její části, nebo osobní názor. Obchodníci ale vzali její slova velmi vážně a koruna začala dost prudce oslabovat. Včera zavírala na 24,06. Trh si to vyložil, že do 24,85 nebude ČNB nijak intervenovat, začal se podle toho chovat a posílat korunu ke dnu. Ví, že práh tolerance leží teď až tady.

Mezitím se rozjela i debata o snižování úroků, které Zamrazilová naznačila. Včera v 15.39 citovala agentura Bloomberg člena bankovní rady Jana Procházku, který tvrdí, že si nedokáže představit, že by se úrokové sazby snížily ještě letos. Čtyři minuty poté přichází citace viceguvernéra Jana Fraita, který tvrdí, že debata o snížení úroků proběhne už letos na podzim.

Z toho informačního chaosu se těžko čte nějaká jasná strategie České národní banky, co chce s inflací dělat a kde si představuje kurz koruny. Aktuální garnituře na Příkopech zjevně nedochází, jak velkou moc mají v případě centrálních bankéřů slova. Euro kdysi před rozkladem zachránila jediná věta tehdejšího guvernéra Evropské centrální banky Maria Draghiho, že „pro záchranu eura udělá, cokoli bude potřeba“.

Takže jediná věta paní viceguvernérky oslabuje korunu, což samozřejmě přispívá ke zvyšování inflace, která stále patří k nejvyšším v Evropě. Česká národní banka tak stále prodlužuje dobu, kdy zjevně neplní svou zákonnou povinnost udržovat cenovou stabilitu. Za ni se považuje zdražování maximálně o dvě procenta.