Nesmyslně vysoké poplatky za některé stavby se možná ještě sníží. Od července totiž vedle aktualizovaného stavebního zákona platí i nový ceník správních poplatků za garáže, studny nebo chaty, které poměrně nepříjemně stouply – v některých případech ze stokorun na mnoho tisíc. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš, pod jehož resort legislativa spadá, ale nově v reakci na dění v médiích prohlásil, že ještě nachystá změnu. Podle něj nedává smysl, aby lidé například za studny a domácí čističky vod platili tolik jako za velké stavby.

Ke změně bude podle Bartoše nutná úprava legislativy týkající se stavebního procesu, například zákona o obnovitelných zdrojích. Nedává smysl, aby byly malé a jednoduché vodní stavby zpoplatněné stejně jako stavby složitější, uvedl ministr.

Namísto v kategorii obecných staveb by měly být studny a čističky v kategorii staveb jednoduchých. „Je to věc, která procházela sněmovnou a nikdo si toho asi v danou chvíli nevšiml, protože hlasy pro stavební zákon dala i opozice – SPD a ANO. My zjednáváme nápravu. Jakmile bude nějaký nosič, což může být další balíček zákonů o obnovitelných zdrojích, ale i nějaký jiný, který sahá do stavebního zákona – protože nechceme dělat přílepky – tak se to dá udělat. Může to být i nějaká rychlá novela,“ řekl Bartoš.

Pokles poplatku, který by podle něj mohla sněmovna schválit ještě letos, bude výrazný, dodal. Přesnou výši neuvedl. „U čističek odpadních vod jde podle mě o veřejný zájem a ten poplatek by měl být co nejnižší. Nedokážu říct, zda bude 1000 korun nebo 300 korun. Každopádně to jsou věci, které bychom měli občanům zpřístupnit a jít jim v tom naproti,“ řekl hejtman Vysočiny Vítězslav Schrek (ODS a STO) po jednání s ministrem.

Navýšení poplatků se nejvýrazněji dotklo žádosti o výkop studny, kde poplatek vzrostl ze 300 na 10 000 korun. Například i povolování garáží zdražilo z 1 000 na 5 000 korun a prodloužení platnosti stavebního povolení z 1 000 na 2 000 korun.

Nový systém poplatků už totiž nezohledňuje konkrétní typ stavby, jako je rodinný dům, garáž nebo studna, ale spíše kategorii, do které stavba spadá. „Výše správních poplatků je odstupňovaná podle složitosti povolované stavby – nejnižší poplatky jsou stanoveny pro stavby jednoduché, nejvyšší pro vyhrazené. Střední kategorií pak jsou ostatní stavby,“ sdělila deníku Echo24 mluvčí ministerstva Veronika Hešíková.

Navýšení po dvaceti letech

Jedním z hlavních důvodů navýšení poplatků je, že se správní poplatky nezvyšovaly téměř 20 let, argumentuje resort. „Správní poplatky se nezvyšovaly téměř 20 let od roku 2005, v novém systému tedy bylo potřeba i přihlédnout k inflaci za toto období. U některých úkonů také došlo ke zvýšení jejich náročnosti a souvisejících nákladů,“ vysvětlila Hešíková.

Změny ve výši poplatků jsou různé: vláda totiž některé výstavby cíleně podporuje. U staveb občanského vybavení, jako jsou školy nebo nemocnice, správní poplatek klesl z původních 30 000 korun na 10 000. Naopak stavby, jako solární parky nad 5 MWp, nyní podléhají vyšším poplatkům. „Pokud se navýšení v praxi ukáže jako zásadní problém, nevylučujeme možnost, že například pro studny zavedeme speciální kategorii s výrazně nižší sazbou,“ dodala Hešíková. Ministerstvo také zdůraznilo, že změny byly připravovány již za minulé vlády. „Zařazení staveb do kategorií podle jejich složitosti se dohodlo už za minulé vlády,“ uvedla Hešíková.

Problémový start

Nový stavební zákon ruší dvojí povolování staveb a územní a stavební řízení slučuje do jednoho. „Stavební úřady budou samy obesílat ostatní úřady a získají jejich vyjádření v takzvaném koordinovaném závazném stanovisku. Na konci by mělo být jediné razítko pro stavebníka,“ vysvětlil Jiří Šetina ze stavební firmy Plus. Digitalizace stavebního řízení přinese on-line komunikaci a správu dokumentů prostřednictvím Portálu stavebníka a Informačního systému stavebního řízení.

Od července stavebníci dostanou všechna povolení, vyjádření a dokumentaci on-line. Úřady a stavebníci budou komunikovat v propojených systémech, což má zrychlit a zpřehlednit celý proces. „Systém se bude v budoucnu vyvíjet a automatizovat. Všichni účastníci budou pracovat se stejnou verzí a budou mít on-line přehled o stavu řízení,“ dodal Šetina.

Digitalizace a spuštění celého systému nicméně provázely potíže. Ty se týkaly především nemožnosti se přihlásit, objevily se také bezpečnostní chyby, kdy úředníci získali přístup k funkcím, k nimž mít přístup neměli. Systémy bude ministerstvo pro místní rozvoj v několikadenních odstupech postupně opravovat a doplňovat o další funkce.

Zatím na Portálu stavebníka uživatelé podle Bartoše rozpracovali 2500 žádostí o povolení a 284 jich podali. Celkem ministerstvo eviduje 8000 přihlášení do nového systému stavební správy.