V posledních měsících si lidé v Česku zjevně častěji kladli otázku, co na ně v důchodu čeká. Rekordní valorizace vehnaly desetitisíce lidí do žádostí o předčasné důchody a s otřesem rozpočtu se opět vrací debata o důchodové reformě. Pro ty, kteří chtějí být raději překvapení s předstihem, existuje poměrně snadný nástroj. Aplikace IDA z dílny České správy sociálního zabezpečení.

Mezi pokusy státní správy o digitalizaci patří takzvaná Informativní důchodová aplikace mezi ty poměrně úspěšné, tedy alespoň z hlediska zájmu. Od léta roku 2021 už ji využilo přes milion návštěvníků, kteří se tak mohou dozvědět pomocí několika kliknutí, co na ně v důchodu může čekat, jaké jim případně chybí v evidenci údaje či kolik jim zbývá let k odchodu do starobního důchodu. Chybějící údaje přitom umožňuje aplikace ručně doplnit pro účely výpočtu, aby se tak stal co možná nejpřesnějším.

Dostupnější se aplikace stala i mimoděk díky automatickému zřízení statisíců datových schránek či „boomu“ bankovní identity, kterou banky položily jako nový základ přihlašování do internetového bankovnictví a zřídily je tak milionům lidí. Přihlásit se skrze elektronickou identifikaci je tak jedinou podmínkou, jak se k údajům o svém potenciálním důchodu dostat

„Informativní důchodovou aplikací jsme reagovali na poměrně velkou poptávku lidí v produktivním věku, kteří se zajímají o své důchodové nároky s dostatečným předstihem. Klíčovou výhodou IDA oproti klasické tzv. důchodové kalkulačce na ePortálu ČSSZ je přístup k informacím ohledně důchodových nároků i pro pojištěnce, kterým zbývá více než 5 let do dosažení důchodového věku,“ řekl ústřední ředitel České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) František Boháček.

Do Informativní důchodové aplikace se přistupuje skrze internetový portál ČSSZ, přihlásit se je možné pomocí datové schránky či Národní identitní autority, tedy souboru řady identifikačních prostředků, mezi které se počítá i zmiňovaná bankovní identita. Prakticky ihned po spuštění aplikace dojde na základě dat ČSSZ k provedení výpočtu, kvůli letošní novince, takzvanému „výchovnému“ je v prvním kroku pouze nutné vyplnit případný počet vychovaných dětí. V přehledu dat je pak možné najít případné chybějící údaje, do aplikace je pak možné dodat vybrané náhradní doby pojištění, jako je studium či vojenská služba či chybějící údaje z dob zaměstnání. Údaje však slouží čistě pro účely zpřesnění výpočtu.

Při počítání výsledků aplikace vždy vychází z podmínek konkrétního roku. „Služba IDA neprovádí výpočet výše starobního důchodu do budoucna. Pracuje s informacemi o dosavadních výdělcích a získaných dobách pojištění konkrétního pojištěnce. Na základě takto získaných údajů a predikce ekonomické aktivity pojištěnce až do dosažení důchodového věku stanoví přibližnou hodnotu důchodového nároku vyjádřenou v současné hodnotě peněz v aktuálním okamžiku,“ popisuje ČSSZ fungování aplikace s tím, že tak výpočet nemůže zahrnovat budoucí valorizace či reálnou hodnotu finančních prostředků za dvacet let. Orientačně však může i mladším ročníkům ukázat, o jakou částku se v poměru k jejich měsíčnímu příjmu jedná. Tedy v jakém poměru může uživateli poklesnout s přechodem do důchodu příjem.

Penze se skládají ze dvou částí. Solidární pevná výměra je stejná pro všechny a zásluhový procentní díl odráží odpracovanou dobu, odvody z výdělků a počet vychovaných dětí. Důchody se valorizují vždy od ledna o růst cen a od roku 2018 o polovinu růstu reálných mezd, do té doby to bylo o třetinu růstu. Přidávaná částka se rozloží mezi zásluhový a solidární díl, který musí odpovídat deseti procentům průměrné mzdy. Mimořádně se pak důchody zvedají, pokud ceny od posledního navýšení vzrostly aspoň o pět procent. O tolik, o kolik se zdražilo, se upraví zásluhový díl důchodu.

Průměrný starobní důchod v Česku se v lednu po valorizaci a přidání výchovného dostal na 19 438 korun. Proti prosinci tak vzrostl o 1377 korun. Díky bonusu 500 korun za vychované dítě si víc polepšily ženy. Rozdíl mezi průměrnou ženskou a mužskou penzí se snížil, klesl proti prosinci z téměř 20 procent na zhruba 13 procent. Seniorky tak pobíraly v lednu v průměru asi o 2500 korun méně než senioři. Vyplývá to z údajů a odhadů ČSSZ. Starobní penzi od ČSSZ dostává více než 952 000 mužů a více než 1,4 milionu žen. Své důchodové systémy mají i armáda či policie.

Průměrná starobní penze mužů po lednové valorizaci překročila dvacetitisícovou hranici. Muži si po navýšení polepšili průměrně o 955 korun na 20 710 korun. Průměrný ženský starobní důchod se s připočtením výchovného zvedl o 1771 korun na 18 255 korun. Rozdíl mezi důchody mužů a žen se tak snížil. V prosinci senioři pobírali v průměru o 3271 korun víc. Nyní se průměrná částka liší o 2455 korun. Průměrný senior dostává o 13 procent víc než průměrná seniorka. Úřad podotkl, že zatím se jedná o předběžné výsledky. Přesná lednová čísla budou až po skončení měsíce.

Vláda nyní připravuje další zvýšení věku odchodu do důchodu. Změny se nedotknou těch, kterým je nyní 57 a více. Více o tom zde.