Zadluženými Síkelovými plynovody nic neteče a platit se musí. Odnesou to lidé vyššími cenami plynu
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Stát loni během vlny zestátňování podniků za doprovodu velké kritiky koupil za osm miliard zadlužené plynovody Net4Gas. Obchod prosadil ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN), který nyní velmi pravděpodobně zamíří na post eurokomisaře. Nákup obhajoval jako strategickou investici v podobě kritické infrastruktury. Jenže trubky dříve přepravovaly ruský plyn do Německa, což už se po ukončení kontraktů s Gazpromem neděje. Objednávky na tranzit plynu nejsou a plynovody nemá co téct. Platit se ale musí, a proto nejspíše vyšší platby připadnou na tuzemské domácnosti a firmy. Už v květnu jsme psali o tom, že společnosti se masivně propadly tržby a skončila ve skoro dvoumiliardové ztrátě.
O Net4Gas měl zájem i Daniel Křetínský, respektive jeho holding EPH, kterého ale stát údajně přeplatil. V Křetínským vlastněných denících probíhala tehdy silná kritika státního byznysu, kdy byla transakce označována za nevýhodnou pro stát a zbytečnou. Síkela zase o Křetínském mluvil jako o „zhrzeném miliardáři“. Nyní se ale potvrzuje, jak nevýhodnou investici stát učinil.
Net4Gas provozuje 4000 kilometrů plynovodů, pět kompresních stanic a stovku předávacích stanic. Firmu loni v závěru roku koupil státní ČEPS s tím, že za zadluženou společnost má zaplatit „maximálně“ pět miliard korun, konečná suma ale bude záviset na hospodaření podniku a „splnění nastavených ekonomických parametrů“.
Podle zveřejněné výroční zprávy Net4Gas loni prodělal 1,7 miliardy korun. Předloni přitom společnost ještě byla v zisku přes 6,2 miliardy. Výrazně v loňském roce klesly i tržby podniku, meziročně o více než 76 procent na tři miliardy korun. Dodávky plynu z Ruska přes Německo do střední Evropy vypadly a ruský Gazprom přestal na přelomu roků 2022 a 2023 platit za nasmlouvané kapacity na přepravu plynu. To znamenalo, že tržby Net4Gas letěly dolů. Celková přeprava zemního plynu podle dat společnosti dosáhla v roce 2023 přibližně deseti miliard metrů krychlových. Oproti roku 2022 se tak celková přeprava snížila o 20,8 miliardy metrů krychlových plynu.
Do nedávné aukce, kam se měli hlásit zájemci o přepravu plynu přes Česko na roky 2025 a 2026, se nikdo nepřihlásil. I když trubkami nic neteče, je nutné je udržovat. A vzhledem k tomu, že nejsou tržby a je nutné se vypořádat s dluhy, které stát při koupi Net4Gas neodepsal a převzal je, je pravděpodobné, že platit budou spotřebitelé v cenách plynu.
Spotřebitelům by se mohly zvýšit poplatky za přepravu plynu, které jsou součást regulované složky konečné ceny. O výši rozhoduje Energetický regulační úřad (ERÚ) na základě energetického zákona. Dle něj musí energetický regulátor zabezpečit financování bezpečného provozu soustav a brát ohledy na investice a přiměřený zisk. Úřad tvrdí, že o změnách bude informovat až v listopadu.
Síkelova minulost v Erste Group
V prvním pololetí loňského roku měla Net4Gas tržby ve výši jen 1,6 miliardy a hotovost v hodnotě necelých sedm miliard korun. K tomu ale především měla dluhy ve výší 33 miliard. Z toho 18,5 miliardy jsou vydané dluhopisy, zbytek úvěry s termínem splatnosti mezi lety 2025 a 2028. A platí, že koupí plynovodů získal ČEPS sto procent akcií Net4Gas, včetně závazků a pohledávek. Kromě zaplacení kupní ceny pět miliard musel navíc ČEPS zaplatit i necelé tři miliardy korun navíc, což byly peníze, které měli loni do firmy původně vrátit bývalí zahraniční vlastníci, kteří je dostali jako zálohu na dividendu. Tu pak ale Net4Gas nevyplatil.
Od roku 2018 byly dluhopisy Net4Gas obchodované na pražské burzy a jejich vlastníky jsou podle všeho tuzemské banky a penzijní fondy. Stát nakonec dluhy společnosti neodepsal. Kdyby se tak stalo, znamenalo by to, že na tom ztratí i čeští bankovní střadatelé a ti, kdo vložili prostředky do penzijních fondů. Emise dluhopisů společnosti Net4Gas řídila v roce 2018 Česká spořitelna. Její mateřskou společností je rakouská Erste Group Bank, v jejímž představenstvu byl od roku 2015 i Jozef Síkela
Síkela loni tvrdil, že stát nakoupil Net4Gas v nejlepší možné situaci, a transakci hájil i později. „Finanční situaci firmy Net4Gas jsme otevřeně uváděli již v době nákupu a očekávaná ztráta za rok 2023 byla součástí všech znaleckých posudků, které jsme si nechali udělat pro rozhodování o investici. Připomínám, že šlo o renomované mezinárodní subjekty – londýnská Citi a společnost EY. Znalci jasně prokázali, že hodnota firmy je o několik miliard vyšší, než cena, za kterou jsme ji kupovali. Hlavním důvodem finanční ztráty je nedodržení smluvních závazků ze strany jejího klienta z Ruska. Tyto pohledávky společnost aktivně vymáhá prostřednictvím mezinárodní arbitráže. Společnost Net4Gas disponuje peněžními prostředky blížícími se 9 miliardám korun. Plní své závazky a letos v lednu ratingová společnost Fitch Ratings zvýšila její hodnocení,“ tvrdí ministr.