Ve vzduchu stále visí sektorová daň na banky. Tedy potrestání bank za to, že málo odvedly na mimořádné dani neboli windfall tax. Kromě ODS a TOP 09 by se to zamlouvalo celé vládní koalici. Ministr financí ale teď nabízí jinou možnost ve formě lehčího „potrestání“, které by banky nakonec bolet nemuselo.

Bankovní daň je ukázkový recept sociálních demokratů, kteří by penězi od bank rádi lepili díry v rozpočtu kvůli rostoucím výdajům. Naposledy na banky chtěla daň v roce 2019 uvalit tehdejší sociálnědemokratická ministryně práce Jana Maláčová, která argumentovala tím, že je potřeba nějak pokrýt zvyšující se výdaje státu na důchody a platy. Andrej Babiš jako premiér to tehdy odmítal s tím, že zavádět takovou daň by bylo kontraproduktivní, protože „když navýšíte firmám daně, vezmou peníze lidem“.

Přesto ale Babiš kritizoval banky kvůli „odlivu dividend do zahraničí“, a tak přišel alespoň s myšlenkou dobrovolného přispívání bank do Národního rozvojového fondu, což mělo podpořit soukromé investice. To ale moc nevyšlo, protože fond dosud nepodpořil jediný projekt.

Nyní přichází podobný nápad od ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS). Na začátku května vláda schválila návrh zákona o Národní rozvojové bance (NRB). Ten bance umožní vydávat dluhopisy, které budou v případě předchozího souhlasu ministerstva a délce splatnosti vyšší než jeden rok kryty státní zárukou, uvádí resort. „To bance usnadní přístup k cizím zdrojům kapitálu pro její rozvojovou činnost. Část peněžních prostředků bude NRB nově vést na účtech státní pokladny v ČNB do doby jejich použití v konkrétních programech, čímž pomůže ke snížení nákladů na správu a řízení státního dluhu.“

Národní rozvojová banka je akciovou společností ve vlastnictví státu a do roku 2021 fungovala pod názvem Českomoravská záruční a rozvojová banka. Poskytuje podporu malým a středním podnikatelům formou záruk a zvýhodněných úvěrů. Vyplácí například dotace na firemní elektroauta. V březnu začala přijímat žádosti o podporu na nákup, kdy podpora spočívá v poskytnutí bezplatné záruky. Po pořízení elektromobilu budou moci podniky žádat o příspěvek až 300 tisíc korun na vozidlo na vozidlo a 150 tisíc korun na dobíjecí stanici, jak podrobněji píšeme zde. 

Stanjura tedy chce být na banky „mírnější“ než Starostové, Piráti a lidovci, kteří by rádi zavedli sektorovou daň na banky, protože z windfall tax čekali větší výnos. ODS s TOP 09 jsou proti sektorové dani, nicméně platí, že koaliční jednání o jejím potenciálním zavedení zatím neprobíhají a čeká se na červencové výsledky daňových přiznání za loňský rok.

Nápad s rozvojovou bankou spočívá v tom, že by jí komerční banky půjčily peníze na financování některých jejích projektů. Stanjura mluví o zapojení bank do financování „infrastrukturních projektů a strategických investic“. A peníze by jí půjčily právě přes nákup jejích dluhopisů, které by měly mít o něco vyšší výnos než dluhopisy státní. A jak bylo zmíněno, za ty, které by měly splatnost delší než rok, by stát ručil.

Obecně platí, že takové dluhopisy určitě patří mezi aktiva, do kterých mohou banky investovat. Klíčové ale je, za jakou cenu, tedy právě jaký budou mít dluhopisy nakonec výnos, komentují návrh hlasy z bankovního prostředí. Nápad nezavrhují ani někteří analytici. „S bankovními domy lze vést dialog ohledně příslibu pomoci s financováním velkých investičních projektů našeho státu – například v souvislosti s modernizací energetického sektoru, popřípadě dopravní infrastruktury,“ říká hlavní ekonom Roklen Pavel Peterka.

Pro banky i jejich klienty bude takový krok rozhodně lepší než zavedení sektorové daně, která by znamenala nejen poškozování finančního a investorského prostředí, ale také by vedla k přenesení zátěže z bank na klienty přes dražší úvěry a nižší úročení vkladů.

Od začátku se upozorňovalo na to, že výnosy z mimořádné daně nebudou vládou očekávaných 33 miliard korun. Banky za loňský rok nakonec odvedly 700 milionů korun. Začaly ve velkém nakupovat státní dluhopisy, jejichž výnos je od daně osvobozen. Na tom není nic zakázaného, ačkoliv někteří členové vládní koalice to nazývají „účetním trikem“. Podle dat centrální banky za loňský rok činil čistý zisk tuzemských bank a spořitelen dohromady 104,4 miliardy korun.