Zatímco státní rozpočet se pohybuje v deficitu a veškeré úřady šetří, kde mohou, samosprávy jako města, obce či kraje už několikátým rokem hospodaří s přebytky. Ten loňský byl podle čerstvých čísel ministerstva financí opět rekordní – tentokrát na účtech samospráv zbylo 72,2 miliardy korun, což je nejlepší výsledek v historii České republiky. Už nějakou dobu se objevují kritické hlasy, podle nichž by se měla část peněz od obcí či krajů přesměrovat ke státu, protože samosprávy nejsou schopny efektivně investovat. O jedné takové úpravě se teď navíc jedná.

Proti roku 2022 se kladné saldo územních rozpočtů více než zdvojnásobilo, předloni byl přebytek 32,8 miliardy korun. Resort financí upozornil na to, že Česko loni čelilo vysoké inflaci a ekonomické stagnaci, na hospodaření obcí a krajů to ale nemělo negativní dopad. „Kraje a obce jsou schopny čelit hospodářskému útlumu bez pomoci státního rozpočtu, a to v důsledku dostatku vlastních příjmů, což vyplývá z významného přebytku provozního salda a výše úspor,“ konstatovalo ministerstvo.

Podle ministerstva financí ale vzhledem ke zvýšené inflaci a relativně nízkému úročení vkladů nebyl takový postup výhodný. „V době inflace, kdy dochází ke ztrátě kupní síly peněz, představují investice jednu z možností, jak jejich kupní sílu uchovat. Je tedy nepochopitelné, proč obce, zejména hlavní město Praha, nerealizovaly investiční akce a naopak šetřily. Vklady na bankovních účtech tak zbytečně ztrácely na hodnotě,“ kritizovalo ministerstvo.

Přesměrovat peníze

Mnozí ekonomové proto bojují za to, aby se změnilo takzvané rozpočtové určení daní (RUD). Zákon o rozpočtovém určení daní upravuje způsob, jakým stát rozděluje vybrané daně mezi státní rozpočet a rozpočty krajů, měst a obcí. V minulosti na to upozornil například člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Aleš Rod, nyní s novými čísly také ekonom Petr Bartoň.

Rozpočty krajů, měst a obcí si vysloužily pochvalu, jak jsou na rozdíl od státního přebytkové, a finančně bezpečné. Proč pak ale tyto peníze od nás vybírají? Kladné finance tak vůbec nejsou kladem, když pak necháme je jen tak ležet ladem,“ upozornil na neschopnost investovat a na to, že lidé se na nevyužité peníze skládají ze svých daní.

Málo investují

Rod a Bartoň nicméně nejsou jediní. Nápad na sesekání samospráv se mimo jiné objevil i mezi návrhy NERV. Rada poukazuje na to, že Česká republika má dlouhodobě značný počet obcí (celkem 6254). „Díky existenci velkého počtu malých obcí dochází k neefektivnímu násobení činností, neexistenci úspor v rozsahu, kumulaci volných zdrojů na úrovni každé obce tak, aby každá měla svůj „polštář“, k velkým nákladům na samotný provoz obcí a k neúměrné zátěži tohoto systému pro celé veřejné finance, neboť obce nemají vlastní zdroje, ale pouze ty, které byly vybrány a přerozděleny ze systému RUD,“ myslí si rada.

Jiní ekonomové plusové hospodaření samospráv označují především za promarněnou příležitost. „Z hlediska rozpočtové disciplíny je samozřejmě dobře, když kraje a obce hospodaří s přebytky, než kdyby byly systematicky ve schodcích, nicméně ono to může ukazovat to, že nejsou schopny dostatečně alokovat peníze, které jim jsou určeny. Lepší by bylo, kdyby se zlepšila místní infrastruktura. Přebytky nemusí být za každou cenu pozitivní,“ míní ekonom David Marek, který radí prezidentu Petru Pavlovi v ekonomických otázkách.

Podobně hovoří hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka. „Tuto debatu bychom zřejmě nevedli, nebo nevedli alespoň v takové míře, kdyby obce a kraje alokované finanční prostředky proinvestovaly. Přitom zřejmě neexistuje obec a kraj, kde by například školství neprospěla dodatečná finanční injekce, silnice nepotřebovala opravit, nebo nebylo nutné rozšířit kapacity pro ekologické nakládání s opady apod. Prostoru pro investice je spousta a výtky o pasivitě krajů a obcí jsou na místě,“ řekl redakci.

Především města a obce se ale brání. Peníze jsou třeba zejména kvůli rostoucímu počtu služeb veřejné správy, které obce pro stát zajišťují, tvrdí. „To, co dnes máme, neodpovídá současným trendům rozvoje měst a obcí,“ uvedl místopředseda Svazu města a obcí (SMO) a primátor Olomouce Miroslav Žbánek (ANO). Podle něj je třeba zohlednit demografický vývoj, i proměny veřejné správy a nové úkoly, které plní.

Kraje si vydupávají změny

Zákon o rozpočtovém určení daní stanovuje rozdělení peněz vybraných na takzvaných sdílených daních mezi stát, kraje a obce. Další pravidla potom nastavují rozdělení peněz mezi jednotlivé regiony. Mezi sdílené daně patří DPH, daň z příjmu právnických osob nebo daň z příjmu fyzických osob. Na kraje od roku 2021 připadá 9,78 procenta a na obce 25,84 procenta z celostátního hrubého výnosu DPH, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmů fyzických osob.

😮1,6 mld. pro JMK ročně navíc 😮
💪PŘEPIŠTE DĚJINY💪 Průlomové usnesení hejtmanů. Na dnešní asociaci krajů jsme schválili návrh na férové financování krajů. Když to projde vládou a parlamentem, tak v roce 2025 vstoupí JMK do nové éry financování
Díky všem, co to odedřeli ✌️

— Jan Grolich (@JanGrolich) March 14, 2024

Ke změně se schyluje minimálně například u krajů. Šest krajů usilovalo od loňského roku o to, aby se podíl regionů na sdílených daních zvýšil z 9,78 procenta na 10,8135 procenta. Změnu mají doznat i kritéria přerozdělení vybraných peněz mezi jednotlivé kraje. Shodla se na tom v týdnu Asociace krajů s tím, že návrh nyní předloží vládě.

Velmi si to pochvaloval například jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL), jiní ale protestují. Například Moravskoslezský kraj návrh považuje za nepřípustný. „Je to nefér. Podle nového návrhu, pro který dnes zvedla ruku většina hejtmanů, bude Moravskoslezský kraj, pokud vynecháme hlavní město, nejpostiženějším regionem v zemi. Na jednoho občana dostaneme v RUD zhruba 8000 korun. Jsou kraje, které by na občana dostaly dvojnásobek. A to považuji za nepřípustné. Je to proti logice i slušnosti,“ uvedl moravskoslezský hejtman Jan Krkoška (ANO).