Vládou chystané změny důchodů, které mají zarazit neudržitelný vývoj současného systému, vyvolávají obavy z další vlny žádostí o předčasné penze. Zanedlouho se totiž pravidla i podmínky předčasných důchodů mají výrazně zpřísnit. Někteří odborníci i zástupci institucí tak vládu varovali před skokovými změnami, které mohou sloužit jako motivace „nezaváhat“ a odejít do důchodu za současných pravidel. Zvýšenou „zvědavost“ lidí v předdůchodovém věku potvrzuje i sociální správa.

Extrémní příklad zájmu o předčasné důchody vypukl v minulém roce. Mohly za to štědré valorizace způsobené rekordní inflací i pobízení ze strany samotného ministerstva práce. Právě i tato situace vedla ke krokům, které mají pro příště mimořádné valorizace učinit výrazně méně atraktivními a zpomalit růst důchodů. Odborníci upozorňovali nejen na rozevírání nůžek mezi nízkopříjmovými seniory a těmi s vyššími důchody, ale také na nepoměr, který vznikne mezi „privilegovanou“ skupinou důchodců z let 2021 a 2022 a těmi, kteří půjdou do důchodu jen o chvíli později. Rozdíly mezi žádostí o důchod na konci roku 2022 a začátkem roku 2023 činily i tisíce.

Nynější atraktivita předčasných důchodů už je sice výrazně nižší, pro ty, kteří se dostali na hranici možné žádosti o předčasný důchod však budí chystané změny otázku, zda není lepší vstoupit do předčasného důchodu za současných pravidel a s červnovou valorizací. Pokud totiž „zaváhají“, doba, kdy mohou o předčasný důchod žádat, se skokově posune. Místo pěti let před dosažením řádného důchodové věku se má hranice zkrátit na tři roky, navíc pod výraznější penalizací za vstup do předčasného důchodu i za dočasného omezení valorizace až po dosažení řádného termínu.

Právě skoková změna vyvolala kritiku návrhu ze strany některých institucí či organizací. „Zásadně nesouhlasíme s tím, že návrh neobsahuje přechodná ustanovení pro pozvolný náběh zpřísňujících opatření pro osoby, které mají krátce před důchodem a nemohly předvídat takováto zpřísnění (okamžitá platnost zkrácení možného odchodu do předčasného důchodu z 5 let na 3 roky včetně výraznějšího krácení předčasného důchodu),“ kritizovala návrh v připomínkovém řízení Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů.

„Návrh vytváří příjmovou nerovnost mezi pojištěnci splňujícími podmínky pro předčasný starobní důchod na rozhraní účinnosti novely zákona. S různými pojištěnci, kteří se nacházejí v téměř stejné nebo ve srovnatelné situaci, by se zacházelo zásadně rozdílným způsobem, aniž by existovaly objektivní a rozumné důvody pro tak rozdílný přístup,“ kritizuje chybějící průběžný nástup nových pravidel také kancelář ombudsmana s tím, že může úprava vyvolat další vlnu předčasných důchodů.

To ministerstvo práce nerozporuje. „Návrh může vyvolat další vlnu odchodů do předčasného starobního důchodu ještě před nabytím účinnosti změn, avšak jednalo by se pouze o krátkodobý průvodní jev. Jde o systémové opatření, které má odchody do předčasného starobního důchodu eliminovat především do budoucna, kdy se budou náklady na důchody zvyšovat.“ uvedlo ministerstvo s tím, že cílem novely je zkrátka co nejdříve výrazně omezit atraktivitu odchodu do předčasných důchodů.

Česká správa sociálního zabezpečení zatím podle mluvčí Jitky Drmolové nezaznamenala zvýšený počet žádostí o předčasné důchody, to samé ale nelze říct o zájmu ze strany občanů. „Zvýšené množství dotazů ze strany veřejnosti lze potvrdit,“ uvedla pro deník Echo24 mluvčí ČSSZ s tím, že podobný stav nastává vždy, když je v médiích diskutovaná problematika důchodů či budoucích úprav. Je tak podle ní zvýšený zájem třeba brát s ohledem na probíhající informace v médiích ohledně budoucí důchodové reformy či zpřísnění podmínek nároku na předčasné důchody.

České starobní, invalidní i pozůstalostní důchody se skládají ze dvou složek – pevné, která je pro všechny lidi stejná a při souběhu důchodů ji pobírají jen jednou (činí deset procent průměrné mzdy a letos dosahuje 4040 korun měsíčně), a procentní. Ta obvykle tvoří větší část důchodu a odvíjí se od předchozího výdělku a odpracovaných let. Při mimořádné valorizaci se zvyšuje jen procentní výměra, podle dosavadní úpravy měl průměrný důchod od června vzrůst o 1770 korun, novela počítá s navýšením o 760 korun.

Důchody má pak od příštího roku čekat řada dalších změn, které se týkají řádné doby odchodu do důchodu, výpočtu penzí či odvodů. Lidé v náročných profesích, kde není možné namáhavost a zdravotní rizika snížit pomůckami, by mohli chodit do důchodu dřív bez krácení pobírané částky. Zaměstnavatelé by za ně měli platit vyšší odvody. O výčtu povolání se ještě bude jednat. Do budoucna by to mělo výdaje mírně zvednout. Předčasné penze ostatních by se měly naopak krátit víc než dosud. Do řádného termínu by se také měly valorizovat jen omezeně. Nástup do předčasného důchodu by mohl být možný nejvýš tři roky před termínem.