Kontroverzní návrh z dílny ministerstva práce už prochází senátními výbory a brzy má zamířit na plénum. Zásadní změna, která má umožnit ministerstvu i úřadům práce prolamovat bankovní tajemství žadatelů o dávky, prošla sněmovnou jako přílepek k novele zákona o státních sociálních službách, která zamířila do Senátu. Mezitím organizace zabývající se ochranou soukromí apelují na senátory, aby předlohu odmítli. Kromě nich pak pochybnosti vyjádřil i Úřad pro ochranu osobních údajů.

Ministerstvo práce připravuje změny v systému dávek a mezi jinými si lidovecký ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) osvojil i tradiční téma jejich zneužívání. Do chystané novely o státní sociální podpoře se tak dostal v rámci pozměňovacích návrhů poměrně kontroverzní paragraf – úředníci mají dostat za účelem kontroly nárok na prolomení bankovního tajemství. Zatímco experti na sociální problematiku dlouhodobě odmítají, že by docházelo k masovému zneužívání dávek, ministerstvo má dostat do ruky poměrně radikální nástroj. A co je podle kritiků podstatné, navíc bez řádného odůvodnění či zvážení přiměřenosti.

Úředníci mají podle novely dostat novou zákonnou výjimku, která by jim uložila prolomit bankovní tajemství, a to nejen o žadateli, ale například i o rodinných příslušnících (více jsme o tom psali například zde či zde). V případě změn by si tak úřady mohly například ověřit, zda si žadatel o dávky „neschovává“ peníze na jiném účtu. Banka by musela poskytnout údaje o dalších účtech vedených například v rodině. Kromě toho se má posílit kontrola i v dalších oblastech a úřady si budou moct také samy zajistit údaje přímo od poskytovatele energií, kterého v žádosti žadatel uvede. Ke sledování příjmů kvůli systému dávek má podle dřívějších vyjádření ministra Jurečky sloužit také nový registr dohod o provedení práce, který vláda prosadila v rámci konsolidačního balíčku.

Institut bankovního tajemství počítá se zákonnými výjimkami, v kterých ho lze prolomit. Jde například o účely soudních řízení, trestních řízení či v případě souhlasu samotného klienta. Návrh tak obsahuje i změnu v zákoně o bankách, který do výčtu výjimek k prolomení bankovního tajemství přidává i žádost Úřadu práce a ministerstva práce právě za účelem „posouzení majetkových poměrů žadatele o dávku, příjemce dávky i společně posuzovaných osob“.

Organizace, které už dříve kritizovaly způsob, kterým se změna do zákona dostala, nyní apelují na senátorky a senátory, aby takto potenciálně výrazný zásah do soukromí lidí odmítli. „Ustanovení byla do návrhu doplněna pozměňovacím návrhem výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny PČR, a přestože přinášejí zásadní průlom do ochrany osobních údajů a bankovního tajemství, a tak představují významný zásah do práv a svobod jednotlivců, jsme přesvědčeni, že způsob jejich přijetí neumožňuje v této fázi řádně posoudit jejich důvody a rizika,“ uvádí ve společném dopise zástupci nevládní organizace Iuridicum Remedium a Spolku pro ochranu osobních údajů.

V dopise opět upozorňují na dva problémy, které považují za zásadní. Jednak jde o nejednoznačnou formulaci nové povinnosti, z které podle organizací není jasné, zda budou banky povinné sdělovat jen údaje o číslech účtů žadatelů a společně posuzovaných osob, od kterých se následně budou vyžadovat další údaje, či jestli rovnou platební instituce budou muset poskytovat i údaje o pohybech na účtech či zůstatcích. „Tento výkladový problém je jednak zásadní pro posouzení dopadu na ochranu osobních údajů, ale také pro interpretaci obsahu povinnosti ze strany povinných subjektů,“ uvádí organizace.

V druhém bodě pak kritizují zmíněný způsob začlenění návrhu do novely zákona. S tím souvisí to, že neobsahuje odůvodnění ani vyhodnocení dopadu úpravy na práva žadatelů o dávky či zdůvodnění nezbytnosti nové výjimky pro průlom bankovního tajemství.

„V případě vládního návrhu zákona by návrh musel dle legislativních pravidel vlády obsahovat tzv. posouzení vlivu na ochranu osobních údajů. Protože byl ale tento pozměňovací návrh podán až v rámci projednání v Poslanecké sněmovně, byť koaličními poslanci a s podporu Ministerstva práce a sociálních věcí, posouzení dopadu do práv neobsahuje. Návrh neprošel resortním připomínkovým řízením a podle našich informací neměl možnost se k němu vyjádřit ani Úřad pro ochranu osobních údajů, což s ohledem na předmět návrhu považujeme za zásadní,“ stojí v dopise rozeslaném členům Senátu.

Úřad pro ochranu osobních údajů se však vyjádřil alespoň „neoficiální“ cestou, mluvčí úřadu Milan Řepka deníku Právo řekl, že navrhovaná úprava je rozhodně průlomem do bankovního tajemství a dotýká se základního práva na ochranu soukromí. Podobně jako citované organizace pak vyjádřil pochybnosti nad tím, jakým způsobem návrh do novely prošel. Podle zástupců organizací je tak na místě učinit kroky, které zajistí, že k posouzení dopadů na práva žadatelů a posuzovaných osob dojde.

„Výše uvedené pochybnosti jsou podle našeho názoru natolik zásadní, že v této fázi legislativního procesu odůvodňují buď zamítnutí návrhu postoupeného Poslaneckou sněmovnou, nebo vrácením návrhu Poslanecké sněmovně,“ dodávají zástupci organizací.