Tajné dokumenty, kam se podíváš
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Loni v srpnu uprostřed noci FBI vtrhla do floridského sídla exprezidenta Donalda Trumpa a obří skandál byl na světě. Federální vyšetřovatelé na místě zabavili tajné dokumenty, jež měl podle vládních pravidel Trump po skončení svého úřadování předat archivářům. Republikáni nejdříve obvinili Bidenovu administrativu z policejní šikany, jelikož administrativní spor řeší takto silově. Pak se ukázalo, že archiváři s Trumpovým týmem dlouho vyjednávali a k razii se uchýlili až poté, co Trump odmítal předat všechny složky.
Na druhou stranu se nepotvrdilo, že Trump skladoval tajné materiály, aby je prodal nepřátelské mocnosti, jak naznačovali demokraté. Spíše si je nechal, protože se mu líbily a měl prostě pocit, že jsou jeho. Nakonec americký ministr spravedlnosti Merrick Garland jmenoval zvláštního vyšetřovatele, aby celou záležitost prošetřil. Minulý týden ale nastal zásadní posun. Špatně uložené tajné dokumenty se totiž našly i u současného prezidenta Joea Bidena.
Jistý rozdíl oproti Trumpovi tu je: když Bidenův tým na dokumenty v listopadu 2022 narazil, ihned o nich informoval americký Národní archiv, nesnažil se mermomocí si je ponechat. I tak se jedná pro Bidena o maximálně trapnou záležitost. Skandál s Trumpovými dokumenty totiž komentoval slovy „jak se něco takového může stát“ a „jak může kdokoliv být tak nezodpovědný“. Vypadá jako pokrytec.
Také Biden si tajné složky neponechal z žádných zlomyslných důvodů. Buď jako Trump cítil, že na dokumenty má prostě právo, protože jsou „jeho“, nebo se jednalo o ukázku Bidenovy zapomnětlivosti. Také Biden má již na krku zvláštního vyšetřovatele, který má vysvětlit, co se vlastně stalo.
Není pravděpodobné, že by to Bidena příliš ohrozilo. Jako úřadující prezident má v podstatě absolutní imunitu, a i kdyby se ukázalo, že při zacházení s dokumenty porušil zákony, policie na něj nemůže.
O něco pravděpodobnější je impeachment, tedy sesazení prezidenta Kongresem. Kdysi mimořádný prostředek, nyní stále častěji používaný, i když neúspěšně. Použit byl čtyřikrát, jednou v 19. století, jednou proti Billu Clintonovi a dvakrát proti Donaldu Trumpovi. Technicky je impeachment vznesení obžaloby Sněmovnou reprezentantů, ke schválení stačí prostá většina. Pak následuje soud v Senátu, kdy všichni senátoři slouží jako porota a k odvolání prezidenta je potřeba dvoutřetinová většina.
Pokud zvláštní vyšetřovatel obviní Bidena z nějakých přestupků, není vyloučeno, že republikáni to využijí k rozpoutání politického cirkusu a k Bidenově impeachmentu. Ve sněmovně mají většinu a byla by to dobrá příležitost, jak sjednotit rozhádanou stranu. V Senátu však mají více hlasů demokraté, a je tedy velmi nepravděpodobné, že by Bidena odvolali kvůli zastrčení pár papírů.
Hlavním výsledkem je, že Biden působí jako starý zapomnětlivý pokrytec. Pokud se rozhodne znovu kandidovat na prezidenta, výhrada republikánů, zda mu lze svěřit jaderné kódy, když se u něj v garáži válí tajné složky, bude zcela legitimní, i když také pokrytecká.