Proč je třeba zastavit odklady dětí před základní školou
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Napříč politickým spektrem se rodí návrh, který má po letech debat zarazit extrémní počet odkladů školní docházky. Podle odborníků chodí na základní školu o rok později zbytečně desítky tisíc dětí ročně. To možná na první pohled nezní jako velký problém, ve skutečnosti má ale dalekosáhlé následky na více stranách. Týkají se školek, demografického vývoje i negativních dopadů na trh práce.
Odborníci dlouhodobě upozorňují, že je v Česku zbytečně moc dětí, které do školy nastupují až v sedmi letech. Dlouhodobě jde už téměř o čtvrtinu a řeč je o ročnících, které mají kolem 100 tisíc dětí. Odklad povinné školní docházky mělo v minulém školním roce podle Českého statistického úřadu 22,3 procenta šestiletých dětí v Česku. Podle expertů by mělo jít o výjimečné opatření, které by se mohlo týkat asi dvou procent dětí. V rámci Evropské unie dosahují odklady většinou hodnot do 5 %. Podle všech ukazatelů se tak zdá, že není možné, aby k takové masivní míře odkladů docházelo z racionálních důvodů.
Dopady v návrzích reformních kroků popsala i Národní ekonomická rada vlády (NERV). „Pozdní nástupy na ZŠ zvyšují nároky na kapacity MŠ, zvyšují věk, kdy mladí lidé dokončují počáteční vzdělání ve školách a kdy vstupují na trh práce. To negativně dopadá na objem disponibilní pracovních sil, snižuje výběr daní a pojistného a prodlužuje nároky na rodičovské zázemí dětí,“ uvedl v doporučeních vládě NERV.
Návrh souvisí s tématem návratu žen na trh práce, na který v posledních letech vzniká větší tlak. Jde totiž i o jeden ze způsobů, jak dostat v době očekávaného odchodu velké části pracovně aktivní populace do důchodu na trh práce nové síly, tedy jak částečně umenšit dopady nepříznivého demografického vývoje.
Návrat na pracovní trh v příliš nízkém věku dítěte má své kritiky vzhledem k ohledu na vývoj samotných dětí, což bylo vidět v minulosti například při schvalování revidovaných cílů k evropské rodinné politice či při návrhu ministerstva financí na zkrácení na Evropu štědře dlouhé rodičovské dovolené. I ze strany kritiků však zazníval v tomto ohledu souhlas s tím, že je potřeba rozšiřovat možnosti péče o děti a ponechat rodinám podmínky, v kterých se mohou rozhodnout podle svých preferencí. A to současný stav kapacit mateřských škol či i daňového nastavení a podmínek pro návrat na trh práce příliš neumožňují. Z toho plyne, že v této otázce jde u omezení odkladů spíše jen o jeden z kroků, které mohou situaci měnit.
Odklad by podle nového návrhu mohly dostat například děti s vážným chronickým onemocněním či děti po úrazu, který vyžaduje dlouhodobou rehabilitaci, vyplývá z podkladů k návrhu. Žádost o odklad bude podle něj potřeba doložit doporučením lékaře specialisty, například onkologa, nebo klinického psychologa, a školského poradenského zařízení. Pediatři by doporučení k odkladu podle návrhu dávat nemohli. Pod návrhem je podepsaných sedm poslanců, a to po jednom z vládních stran, tedy z ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN a Pirátů, a po jednom z opozičních ANO a SPD.
Zápisy do prvních tříd základních škol by se měly podle návrhu konat v období od 15. ledna do 15. února. Od roku 2017 se přitom zápisy přesunuly z ledna na duben. Podle předkladatelů ale posun zápisů na pozdější měsíc nepřinesl očekávané snížení množství odkladů, naopak se ředitelům škol snížil čas na přípravu organizace vzdělávání prvních ročníků. V žádosti o přijetí k povinné školní docházce by podle návrhu museli rodiče uvést, kde dítě plnilo povinný rok předškolního vzdělávání.
První třídu by podle návrhu nemohli žáci opakovat, postoupit do druhého ročníku by měli bez ohledu na prospěch. Opakování první třídy by měl mít ředitel možnost podle návrhu povolit na žádost rodičů, potřeba by ale mělo být doporučení lékaře či klinického psychologa a poradny. Tato úprava by měla podle návrhu platit od září 2026.
Objevují se však i ambicióznější návrhy v otázce urychlení studijní cesty dětí a nastavení celého systému povinné školní docházky, které mají nejen na tuto chystanou změnu navazovat. Mimo jiné třeba návratem k osmileté základní škole, přenastavení dosavadního systému přijímacích zkoušek i maturit, změnu jednotlivých stupňů na základních školách. O ještě vznikajícím návrhu reformy regionálního školství, za kterým stojí poslankyně a členka školského výboru Renáta Zajíčková (ODS), psal deník Echo24 podrobněji zde.