Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), potažmo jeho resort, ještě v minulém roce odmítali možnost trestat pojištěnce za nedodržování prevence či nezdravé chování. Nyní už ministr Válek mluví o diskuzi nad zavedením vyšších odvodů a de facto navrhuje, aby si část lidí za nedodržování správných pravidel připlácela i tisíce navíc už nyní. Alespoň podle stomatologů, kteří předlohu tvrdě kritizují. Někteří odborníci přitom upozorňují, že jde o věštění a nelze s jistotou říct, zda podobný přístup nepovede jen k vyhazování peněz pojištěnců.

Ještě v minulém roce se přitom ministerstvo zdravotnictví s kritiky „pokutování“ pojištěnců prakticky shodovalo. „Ministerstvo zdravotnictví nemá v žádném případě v úmyslu penalizovat pojištěnce např. zvýšením odvodů na zdravotní pojištění. Ostatně není ani zřejmé, jak by bylo možné penalizovat skupinu téměř 6 milionů pojištěnců, za něž pojistné odvádí stát, a u nichž je potřeba podpory prevence zdaleka nejvyšší,“ uvedl tehdy pro deník Echo24 na dotazy ke vznikajícímu návrhu mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.

Nyní už ministr připouští zvyšování odvodů za to, že lidé nevyužívají prevenci a naopak například nadužívají zdravotního systému. V minulém roce se však o podobných návrzích mluvilo s tím, že by kupříkladu při nedodržování prevence stouply pojištěncům platby odvodů o jedno procento, při návratu „do latě“ by pak v dalším roce došlo k jejich snížení.

Podle některých odborníků přitom zdaleka není jisté, zda i samotný zamýšlený systém bonusů za dodržování prevence či povinných očkování povede ke zlepšení zdravotního stavu v populaci či vůbec k vyšší účasti na prevenci. Například podle Iniciativy pro efektivní zdravotnictví (IEZ) ale taková bonifikace problém malé účasti populace na prevenci neřeší, nejvíce odměňuje ty už aktivní. Podle epidemioložky Elišky Selinger nemusí lidem chybět jen motivace, ale například význam prevence nechápou, nemají svého lékaře, nemohou si vzít volno z práce, v cestě do ordinace jim brání jejich onemocnění nebo se lékařů či špatné diagnózy se bojí. Takové lidi pak podle ní nový systém trestá.

Podle průzkumu platformy Ministr zdraví preventivní prohlídky zanedbává 39 procent dospělých a významná část obyvatel chodí lékaři až s příznaky onemocnění, vliv má i vzdělání nebo socioekonomický status. „Pokud je jedinou motivací nechodit na preventivní prohlídky to, že si člověk zkrátka nechce udělat čas, finanční motivace ho může pomoci najít,“ uvedla tehdy na webu IEZ. Motivovat může bonus i ty, kteří přínos prevence nechápou, bonus ale chtějí.

Podobně pak současný návrh narazil u České stomatologické komory kvůli způsobu, jakým se vypořádává s koncem plně hrazených plomb. Příkladem bonifikace pacienta za jeho předchozí péči o své zdraví, se kterou novela počítá, je totiž například úhrada bílých zubních plomb pro dospělé po zákazu amalgámu v roce 2026. Pojišťovny by běžně platily 40 procent ceny bílé výplně, žádná by ale nebyla zcela zdarma.

Lidé by tak podle návrhu měli část rozdílu mezi cenou a úhradou z pojištění čerpat z fondu prevence své zdravotní pojišťovny. Podmínkou by ale byla účast na screeningu k odhalení různého druhu rakoviny, preventivní prohlídce u praktického lékaře nebo očkování. Podobně už některé zdravotní pojišťovny v současné době podmiňují například příspěvek na dentální hygienu.

To už by tak v určitém smyslu znamenalo, že ti, kteří se nepodřídí nově nastaveným podmínkám získávání bonusů u pojišťovny, budou platit u zubních lékařů tisíce navíc. Navrhovanou změnu ostře kritizuje Česká stomatologická komora, podle stomatologů to bude znamenat omezení péče pro ty, kteří na placení dražších plomb nedosáhnou. Prezident komory Roman Šmucler navíc označuje za lež, že by pojišťovny našly miliardy na hrazení plomb „navíc“, omezit se podle něj bude muset finančně jiná péče.