V pátek se po téměř dvouleté odmlce uskutečnil telefonát mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a německým kancléřem Olafem Scholzem. Ten ho vyzval ke stažení vojáků z Ukrajiny a k mírovým jednáním s Kyjevem. V tiskovém prohlášení to oznámil německý vládní mluvčí Steffen Hebestreit. O telefonátu nejprve informovala agentura Bloomberg, jíž to potvrdila osoba obeznámená se situací, která si přála zůstat v anonymitě. Rozhovor pak potvrdila i německá média.

To vše v době, kdy přichází v kritické době pro Ukrajinu, která se připravuje na třetí zimu pod neustálými útoky ze strany Ruska. Většina energetické infrastruktury země byla vážně poškozena nebo zničena.

„Kancléř odsoudil ruskou útočnou válku proti Ukrajině a vyzval prezidenta Putina, aby ji ukončil a jednotky stáhnul,“ uvedl Hebestreit. Putina Scholz dále žádal, aby přikročil k jednáním s Ukrajinou o spravedlivém a trvalém míru. Ruskému prezidentovi rovněž řekl, že Německo bude Ukrajinu v obraně před invazí podporovat, dokud to bude potřebné.

Hebestreit uvedl, že před rozhovorem s Putinem telefonoval Scholz ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému. Dohodl se s ním zároveň na dalším telefonátu poté, co s Putinem domluví.

Německá média v posledních týdnech informovala o zvýšené otevřenosti Scholze mluvit s Putinem o ukončení války na Ukrajině, kterou šéf Kremlu rozpoutal v únoru 2022 vpádem na ukrajinské území. Přímý rozhovor Scholz s Putinem nevedli od prosince 2022.

Zároveň roste nejistota ohledně pokračující podpory ze strany západních spojenců, zejména s blížícím se návratem Donalda Trumpa do Bílého domu. Německo, jako druhý největší podporovatel Ukrajiny po Spojených státech, již přislíbilo miliardy eur v další pomoci.

Někteří evropští činitelé se obracejí na odcházející administrativu prezidenta Joea Bidena s naléhavými výzvami k posílení pozice Ukrajiny před lednovým koncem jeho prezidentského období. Trump, který nastoupí do úřadu 20. ledna, již dříve prohlásil, že by se pokusil o rychlou dohodu mezi Kyjevem a Moskvou, což v Evropě vyvolalo obavy, že by taková dohoda mohla být pro Ukrajinu nevýhodná a legitimizovala by ruské územní zisky od invaze v roce 2022.

Evropské státy žádají Spojené státy o větší podporu Ukrajině v podobě dodávek zbraní a munice, přísnějších sankcí zaměřených na hlavní zdroje ruských příjmů a omezení schopnosti Moskvy získávat zakázané technologie využívané při výrobě zbraní.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken se také ve středu neplánovaně vydal do Bruselu, aby ujistil spojence z NATO a Evropské unie, že Spojené státy zintenzivní své úsilí o posílání zdrojů na Ukrajinu před inaugurací Trumpa, který opakovaně kritizoval rozsah americké podpory Kyjevu. Blinken zdůraznil, že z finančního balíčku ve výši 61 miliard dolarů, který schválil Kongres, budou urychleně využity všechny dostupné prostředky. „Každý dolar, který máme k dispozici, bude rychle poslán,“ uvedl.