S blížícím se třetím výročím ruské invaze začal nový americký prezident Trump (skrze prostředníky) jednat s ruským prezidentem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Americká vláda přitom předem počítá s tím, že se Ukrajina bude muset vzdát části svého území ve prospěch Ruska. Podle ukrajinského prezidenta Zelenského ale nebude většina obyvatel ústupky podporovat.

Kyjevu hrozí, že přijde o celou Luhanskou a přinejmenším o významnou část Záporožské, Doněcké a Chersonské oblasti. Krym Rusko anektovalo už v roce 2014 a tím spíš se nedá předpokládat, že by bylo ochotné se strategického poloostrova v rámci budoucích jednání vzdát.

Ukrajina momentálně kontroluje podle různých odhadů asi 480 km² ruského území. Loni v srpnu, kdy ukrajinské síly zahájily nečekanou ofenzivu v ruské Kurské oblasti, obsadily přibližně 1 000 km² ruské půdy a předpokládalo se, že se ji pokusí v budoucnu použít jako trumf při vyjednávání s Ruskem. O zhruba polovinu území ale v následujících měsících Ukrajinci přišli.

Naopak Rusku se v uplynulých měsících dařilo na východní frontě mírně postupovat, čímž Ukrajina přicházela o další kilometry území. Podle analýzy Institutu pro studium války, která vychází z údajů zveřejněných jednotlivými stranami a satelitních snímků, zabrali Rusové v lednu 2025 dalších 430 km². V prosinci obsadilo Rusko 476 km² (to je zhruba ekvivalent toho, co dnes v Rusku kontrolují Ukrajinci) a v listopadu 725 km² ukrajinské půdy. V roce 2024 postupovaly ruské síly na Ukrajině nejrychleji od začátku války, ovšem za cenu vysokých ztrát.

Přes 80 procent ruského postupu v letošním lednu se pak týkalo východoukrajinské Doněcké oblasti, kde se ruská vojska dlouhé měsíce snaží dobýt město Pokrovsk. Už v prosinci se přitom podařilo invazní armádě získat pod svou kontrolu minimálně 30 procent území příhraniční oblasti. Agentura Reuters psala už předtím dokonce o 60 procentech. Zhruba třetinu území drží také v Chersonské a Záporožské oblasti a celou oblast kolem Luhansku. Dá se tedy říct, že z případných průtahů v probíhajících jednáních o míru by těžilo hlavně Rusko.

Pokud započítáme i Krym, Rusko v tuto chvíli kontroluje, alespoň podle Reuters, více než 112 tisíc km² ukrajinského území, což představuje přibližně 20 procent rozlohy státu. Oproti tomu Ukrajina pouze asi 480 km². To znamená, že Moskva kontroluje přibližně 233krát větší území na Ukrajině, než Kyjev v Rusku. Tak zásadní nepoměr ukazuje, že pokud by nakonec došlo na přímou výměnu obsazených území mezi Ukrajinou a Ruskem (Zelenskyj o tom mluvil před pár dny v rozhovoru pro Guardian), Kyjev by toho zpět moc nezískal.

„Vyměníme jedno území za druhé,“ řekl Zelenskyj Guardinu s tím, že zatím neví, které části Ruskem okupovaného území bude Ukrajinu požadovat vrátit. Iniciativu nad mírovou dohodou mezitím převzali do svých rukou vyjednavači amerického prezidenta Donalda Trumpa, kteří mají podle všeho za úkol vyjednat pro USA podíl na ukrajinském nerostném bohatství, jehož hodnota se odhaduje na stovky miliard dolarů. Velké množství těchto nalezišť se nicméně nachází na východě země a jsou buď pod ruskou kontrolou, nebo jim hrozí, že je ruská armáda brzy obsadí. Je tedy pravděpodobné, že právě poloha těchto nalezišť bude nakonec hrát v následujícím jednání naprosto klíčovou roli.