Cena elektřiny v Evropě klesá. Aktuálně se dodávky na příští rok obchodují kolem 120 eur za MWh. Loni touto dobou byla čtyřikrát dražší a vyhlídky byly ještě horší. Proto se vláda, stejně jako ostatní v Evropě, rozhodla bránit největší nejistotě stropy. Ty byly pro domácnosti 240 eur za MWh se vším všudy, včetně DPH. Zbytek do aktuální tržní ceny se dodavatelům dotoval.

Teď jsme na čtvrtině tržní ceny, takže by si všichni měli oddechnout, že ceny půjdou dolů. V řadě zemí si také oddechli a ceny dolů opravdu půjdou. U nás se naopak očekává vzestup. Účty přes pokles tržních cen stoupnou, protože vláda znovu vrátí na faktury lidí a firem poplatky na obnovitelné zdroje a investice do přenosové a distribuční sítě, aby ty výkyvy obnovitelných zdrojů zvládla. Loni je platil stát. Tedy my všichni z daní. Teď se vrací na soukromé a firemní účty.

Politicky je ale každé zdražení snížením životní úrovně a konkurenceschopnosti. To se lidem těžko vysvětluje. A už vůbec se nedá přiznat, že je to záměrné.

Takže se začnou politické škody hasit dalšími dotacemi. Ministr práce Marian Jurečka v nedělní debatě televize CNN Prima News řekl, že stát bude s účty na elektřinu pomáhat firmám, kterým vzroste cena, „aby si udržely zakázky a nepropouštěly“.

Co to znamená v praxi? Náklady za regulovanou složku, tedy příplatky za obnovitelné zdroje, přenos a distribuci, vzrostou všem stejně. Někdo ale bude mít ve finále celkový účet výrazně vyšší než jiný. Záleží čistě na tom, kdo si kdy fixoval cenu nebo kdo ji nefixoval vůbec. To platí pro firmy i rodiny.

To bylo čistě obchodní rozhodnutí. Takže stát bude pomáhat těm, kdo se rozhodli špatně. Fixovali v nepravý čas, proto jim bude elektřina hodně zdražovat a zatíží je. Stát na sebe přebere prohru z jejich rizika. Přesněji řečeno: riziko některých zaplatí z eráru daňoví poplatníci.

Vládní úředníci a politici tedy budou selektivně vybírat, kdo podporu potřebuje a kdo ji dostane. To je nejhorší možný přístup k dotacím, jaký se dá představit.

Jenže jak dělat na současném absolutně chaotickém evropském trhu s elektřinou nějaká rozumná rozhodnutí, když jediná jistota je absolutní nejistota? Tu nejistotu nepřináší trh, ale naprostá nevyzpytatelnost politických rozhodnutí.

Každé další tu spirálu zničujících zákazů, příplatků, zdražení a dotací prohlubuje. Tohle je opak jakékoliv právní jistoty, která přináší prosperitu.