Ekonomicko-politické zprávy posledních dní a hodin nejsou dobré. Hned na třech frontách, které jsou mezi sebou pevně svázané.

Tou první je dubnový propad státního rozpočtu. 200 miliard korun za první třetinu roku je rekord, který přesahuje všechna pesimistická očekávání. Ministr financí Zbyněk Stanjura dost přesně říká, kde ten obří propad vzniká. Za důchody, sociální dávky a splátky státních dluhů se utrácí výrazně víc než loni. Kvůli velmi vysoké inflaci. Ta automaticky tyto výdaje prudce zvedá.

Jsou to všechno systémové věci, které se nezmění. Pokud by tato šikmá plocha pokračovala stejným tempem i v dalších dvou třetinách roku, bude schodek rozpočtu ne sněmovnou schválených 295 miliard, ale 600 miliard korun. Tak hrozné to reálně nebude, protože ministr financí očekává přísun desítek miliard z dividend z ČEZ, příjmy z Evropské unie a také finance z daně z mimořádných zisků. To všechno jsou příjmy. Výdaje porostou bohužel dál stejně prudkým tempem. Pokud vláda do těch důchodů a sociálních dávek, které rozpočet stahují do nejhlubších schodků, nesáhne.

Po fázi úniků různých dílčích vládních návrhů, kde výdaje omezit, jsme teď ve stadiu očekávání. Fialův úsporný balíček byl ohlášen na přelom dubna a května. Teď byl posunut na polovinu května.

Premiér Petr Fiala měl v posledních hodinách dvě obsáhlejší veřejná vyjádření. Jednak komentář pro server Forum24.cz s titulkem Nejsme vláda sebevrahů ani hysteričtí křiklouni, víme, co děláme. A pak pravidelný měsíční rozhovor pro CNN Prima v pořadu Co na to premiér.

Tón premiérových vystoupení je velmi obranářský, jak ukazuje už samotný titulek jeho komentáře. Ministerský předseda cítí potřebu bránit se sílící kritice, že si vláda nedokáže poradit s rozvrácenými financemi. Tím obranářským tónem začíná trochu připomínat jiného premiéra ODS. Petra Nečase v roce 2013 těsně předtím, než mu prokurátoři a policie shodili jeho vládu. I Nečas měl dojem, že na něj všichni útočí, a měl sklony mentálně se uzavírat v bunkru a špatně snášet kritiku. Bral si ji osobně. Petr Fiala teď začíná působit podobným dojmem.

Z premiérových veřejných výstupů se dá ale i v náznacích přečíst, co od Fialova balíčku můžeme očekávat. Na Primě několikrát zopakoval číslo 70 miliard korun. Právě o tolik má ambici snížit svým balíčkem deficit. Takhle se ale z pasti na schválených 295 miliard nedostane. Zároveň předseda vlády oznamuje, že kromě škrtů ve výdajích státu chce vláda zvyšovat i příjmy. Vypadá to tedy, že Petr Fiala už počítá se zvýšením některých daní. Do toho ODS tlačí lidovci, STAN, nemalá část ekonomů a značná část médií.

Petr Fiala opakuje větu, že rozpočtové zásahy „musí dávat smysl“. To je hodně obecná a gumová fráze. Smysl pro koho? Z jakého pohledu? Každý bude smysl vidět v něčem jiném. Nerozhoduje se o smyslu, ale o tom, komu zcela konkrétnímu vláda sebere peníze. Z dotací, ze sociálních dávek, z platů nebo škrty pracovních míst ve veřejném sektoru. Nebo naopak někoho donutí, aby víc zaplatil na daních. To je smysl toho, co musí vláda udělat.

Vláda má tak obrovské problémy se schodkem, protože máme stále velmi vysokou inflaci. České národní bance se dlouhodobě nedaří ceny stabilizovat. Někteří členové bankovní rady už začínají mít zjevně pocit, že pro zkrocení cen je potřeba zvednout dál úrokové sazby. Zatímco za poslední dlouhé měsíce hlasoval pro zvyšování úroků pravidelně jen Tomáš Holub. Teď měl další dva spojence. Jména nejsou známá. Víme jen, že proti zvýšení úroků byl guvernér Aleš Michl a člen bankovní rady Jan Kubíček. Takže názor směrem k vyšším úrokům otočil někdo z kvarteta Eva Zamrazilová, Jan Frait, Jan Procházka, Karina Kubelková.

ČNB včera musela přiznat, že inflace letos bude vyšší, než původně očekávala. Nepoklesne pod 11,2 procenta. Guvernér Aleš Michl se pak nebývale ostře navezl do vlády a odpovědnost za inflaci hodil na Petra Fialu. „Podmínkou dlouhodobé cenové stability jsou na prvním místě zodpovědná rozpočtová politika a umírněný mzdový vývoj,“ podotkl guvernér s tím, že cesta k nižší inflaci vede hlavně přes snižování deficitu státního rozpočtu. „Fiskální zodpovědnost je teď pro nás strašně důležité téma,“ dodal.

Je to zásadní nepochopení rolí. Za cenovou stabilitu není podle Ústavy zodpovědná vláda, ale právě centrální banka. To je smysl jejího bytí a Michl a jeho bankovní rada cenovou stabilitu už dlouhé měsíce nezvládají udržovat.

Vláda jistě nese politickou odpovědnost. Ale i kdyby dělala schodky násobně vyšší než dnes, České národní bance nezbývá než vzít to jako jednu z reálií a podle toho upravit svou měnovou politiku.

Zatímco ale Michl na Fialův kabinet permanentně útočí, premiér se drží velmi zpátky. Je to přirozené. Kdyby s nezvládnutým rozpočtem ukazoval na centrální banku, jen by mu snadno někdo vmetl do tváře, že odklání pozornost od obřích deficitů a že nemá zasahovat do nezávislosti centrální banky. Včera byl Fiala na Primě poprvé vůči Michlovi asertivní a řekl, že o cenovou stabilitu se má starat právě centrální banka. Faktem ale je, že Michlova ležérnost v boji s inflací Fialovi vládnutí mimořádně komplikuje. Kdyby byla inflace poloviční, bude o desítky miliard nižší i schodek. A potřeba škrtat a někomu zcela konkrétnímu ty peníze brát.