Vláda schválila obrannou dohodu mezi Českem a USA, usnadní pobyt amerických vojsk u nás
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Vláda Petra Fialy (ODS) schválila česko-americkou dohodu o obranné spolupráci (DCA). Novinářům to po zasedání kabinetu řekl premiér Fiala. Smlouva má usnadnit případný pobyt amerických vojáků v Česku. Dokument budou muset ještě po podpisu ministry obrany schválit obě komory Parlamentu a podepsat prezident. Ministerstvo obrany na svých stránkách zveřejnilo otázky a odpovědi k této dohodě. Nejvhodnější termín pro podpis dohody se podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) nyní hledá.
Smlouva má nastavit podmínky možné spolupráce s americkými ozbrojenými silami na území ČR. Konkrétní pobyt amerických vojáků nebo případný vznik americké základny na českém území však neřeší. To by i nadále musely nejprve schválit vláda a Parlament, jednalo by se o separátní politické rozhodnutí. Podle Fialy je dohoda významná z hlediska bezpečnosti a strategie v nynějších „neklidných časech“ a zvyšuje bezpečnost ČR i českých občanů.
Smlouva podle ministryně obrany Jany Černochové umožní intenzivnější praktickou spolupráci českých a amerických ozbrojených sil. „Dnešku předcházel rok intenzivních jednání, účastnili se jich vedle ministerstva obrany a armády i zástupci ministerstva zahraničí, spravedlnosti, financí, vnitra, dopravy,“ uvedla Černochová.
Smlouva také stanovuje, že pokud vojáci v hostitelské zemi způsobí v souvislosti se svou službou trestný čin, jurisdikci nad nimi si ponechává vysílající země. Pokud by americký voják v Česku spáchal trestný čin mimo výkon služby, Česko může Spojené státy požádat o jeho postavení před české soudy. USA takovému požadavku na základě DCA vyhoví. Zabývá se také osvobozením amerických vojáků od daní a cel v Česku.
Účelem DCA je podle ministerstva obrany je nastavit obecné podmínky pro případné působení amerických vojáků v ČR, pokud se na něm obě strany dohodnou a pokud to bude ze strany ČR schváleno. Počet amerických vojáků na území ČR bude odpovídat praktickým potřebám naší spolupráce. Dohoda neposkytuje Spojeným státům automatické právo vyslat do ČR své vojáky.
Žádné zbraně hromadného ničení
Ministerstvo obrany jednoznačně uvedlo, že DCA nepovede k rozmístění jakýchkoli zbraní hromadného ničení na území ČR. „Rozmístění jaderných zbraní USA v Evropě v souladu s jadernou politikou NATO je dlouhodobě etablované již z doby studené války a nelze předpokládat, že se na něm v dohledné době bude cokoli měnit,“ uvádí MO. „Současná podoba alianční jaderné politiky a rozmístění amerických jaderných zbraní v Evropě jsou ze strany USA a ostatních členů NATO považovány za funkční a dostatečné. Rozmístění jaderných zbraní na území ČR ani dalších zemí východního křídla NATO se nepředpokládá a ze strany USA není navrhováno,“ dodává ministerstvo.
Český vyjednávací tým vedl ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jan Jireš. Podle něj jsou nálady české společnosti více proalianční a prozápadní než například na Slovensku, kde vloni podpis dohody provázely spory. Zároveň je přesvědčen, že česká podoba smlouvy je dobře vyjednaná.
„Velice pečlivě jsme věnovali tři čtvrtě roku tomu, že jsme s Američany projednali každý detail, co přesně znamená a jakým způsobem jej budeme implementovat,“ zdůraznil. Ministerstvo také připravuje komunikační plán. Při argumentaci a odpovědích na otázky veřejnosti i poslanců nebo senátorů ho budou využívat zástupci vlády i obrany.
Smlouvu DCA nebo její ekvivalent má s USA aktuálně z 29 aliančních zemí uzavřeno 24 států. Kromě Česka o ní jedná i Dánsko, se svým vstupem do NATO ji připravují i Finsko a Švédsko. Z východních členů Aliance je ČR poslední zemí, která nemá podobnou smlouvu uzavřenu. Maďarsko ji přijalo před dvěma lety. Na Slovensku schvalování provázela ostrá vnitropolitická diskuse.