Deník The New York Times publikoval návrh Kyjevem nakonec odmítnuté ukrajinsko-ruské dohody, která mohla být podepsána v dubnu 2022, když už dva měsíce zuřila válka a Rusové okupovali část východní Ukrajiny. Dokumenty byly podle listu vypracovány na základě jednání, která proběhla během několika týdnů po začátku války od února do dubna 2022. Informuje o tom v sobotu ukrajinská agentura Unian.

"Dokumenty (návrh dohody, který má NYT) byly poskytnuty ukrajinskými, ruskými a evropskými zdrojům a jako autentické je potvrdili vyjednavači a další jim blízké zdroje. Některé části těchto dokumentů již dříve vyšly na povrch, ale většina materiálů nebyla dosud zveřejněna," píše NYT.

Z textu vyplývá, že se strany dohodly na velkém množství zásadních otázek a do 15. dubna (to je datum, kdy byl datován poslední návrh smlouvy), Jednání o smlouvě tedy probíhala i poté, co se objevily informace o masakru v Buči. To podle listu naznačuje, že hrůza v Buči nebyla skutečným důvodem odmítnutí dohody.

NYT publishes a draft Ukraine-Russia peace agreement reached in Istanbul in April 2022 (aka Minsk 2). So many lives could have been saved. https://t.co/BhzxUbBnw7

— Katja Yafimava (@katyafimava) June 15, 2024

Hlavní body dohody

1. Stav Krymu

Strany se dohodly na vyloučení Krymu ze smlouvy a ponechání jej pod ruskou okupací, ale bez toho, že by anexi Ukrajina uznala. Status Krymu měl být určen do 10 nebo 15 let s tím, že Ukrajina slíbila, že se nebude snažit poloostrov získat zpět silou.

2. Ukrajina měla uznat nezávislost Luhanska a Doněcka

"Ukrajina uznává nezávislost Doněcké lidové republiky a Luganské lidové republiky v rámci administrativních hranic bývalé Doněcké a Luganské oblasti Ukrajiny a v souvislosti s tím zavádí komplexní změny národní legislativy."

3. Ukrajina se stává neutrálním státem

Ukrajina neměla uzavírat vojenské aliance, ani budovat vojenské základny a rozmisťovat vojenské kontingenty na svém území. Země by přitom mohla vstoupit do EU. "Strany této smlouvy sdílejí názor, že status Ukrajiny jako trvale neutrálního státu, s přihlédnutím k ustanovením této smlouvy, je slučitelný s možným členstvím Ukrajiny v Evropské unii."

4. Záruky pro Ukrajinu

Ukrajina chtěla, aby její smluvní spojenci byli povinni v případě dalšího útoku zasáhnout „...uzavřením vzdušného prostoru nad Ukrajinou, poskytnutím potřebných zbraní a použitím vojenských sil k obnovení a následnému udržení bezpečnosti Ukrajiny jako trvale neutrálního státu." Možnými ručitelskými státy měly být Velká Británie, Čína, Rusko, USA, Francie, Turecko, Německo, Kanada, Itálie, Polsko a Izrael.

Ohledně záruk tady však vznikly vážné neshody. Rusko zahrnulo klauzuli požadující, aby všechny ručitelské státy, včetně Ruska schválily odvetná opatření v případě útoku na Ukrajinu.

“Ručitelské státy a Ukrajina se dohodly, že v případě ozbrojeného útoku na Ukrajinu každý z garantujících států... na základě rozhodnutí, na kterém se dohodnou všechny garantující státy, poskytne... pomoc Ukrajině, jako trvale neutrálnímu státu, který byl napaden...“ Moskva by v podstatě mohla znovu napadnout Ukrajinu a pak vetovat jakoukoli vojenskou intervenci jménem Ukrajiny.

5. Rusko požadovalo, aby Ukrajina ustanovila ruštinu úředním jazykem

„Ukrajina musí do 30 (třiceti) dnů po podpisu této dohody odstranit veškerá omezení týkající se používání ruského jazyka na jakémkoli místě v souladu s dodatkem 2.

6. Rusko požadovalo zrušení sankcí

"Ukrajina ruší a již neukládá a také veřejně vyzývá všechny státy a mezinárodní organizace, aby zrušily a od nynějška neuvalovaly žádné sankce a omezující opatření zavedená od roku 2014 vůči Ruské federaci."

7. Denacifikace Ukrajiny

Ukrajina se přihlásila k odsouzení nacismu ve všech jeho projevech a zavázala se zrušit řadu zákonů a nařízení (zejména ohledně role OUN-UPA a postavení jejich veteránů).

„Zakázat cestou trestní odpovědnosti glorifikaci a propagandu nacismu a neonacismu v jakékoli formě, nacistického hnutí a příbuzných organizací, včetně veřejných demonstrací a průvodů, stavění pomníků a památníků, udělování toponym, zejména ulicím, osadám a dalším geografických objektům“.

8. Omezení počtu ozbrojených sil a techniky

Zde nedošlo k dohodě, obě strany byly sice připraveny přijmout omezení, ale požadavky na limity se značně lišily a to v počtu vojáků, minometů nebo bitevních vrtulníků. Dolet ukrajinských raket měl být omezený, pouhých 40 km.

Dnes, i se stovkami tisíc mrtvých a zraněných, se Moskva a Kyjev zdají být dále od míru než kdykoli jindy od počátku invaze, píše NYT. V pátek Vladimir Putin řekl, že Rusko bude souhlasit s příměřím pouze v případě, že Ukrajina předá čtyři regiony, které Kreml prohlásil za součást Ruska, a upustí od svých aspirací v NATO. Šlo v podstatě o požadavek kapitulace, který ukrajinská vláda okamžitě odsoudila, poznamenává list.

Současné požadavky Ukrajiny – stažení všech ruských sil z ukrajinského území – se také zdají nerealistické vzhledem ke zjevnému odhodlání Putina a současným výhodám na straně jeho armády.

Ale v určitém okamžiku, píše list, by se obě strany mohly znovu vrátit k jednacímu stolu. Scénář, o kterém se předpokládá, že bude diskutován, až Ukrajina svolá desítky zemí (mimo Ruska) na mírovou konferenci ve Švýcarsku, která se koná tento víkend. Pokud Ukrajina a Rusko obnoví přímá jednání, otázky vznesené ve zmíněných dokumentech vytvořených na začátku války, včetně stavu okupovaných ukrajinských území a budoucích bezpečnostních záruk Ukrajiny, zůstanou aktuální, dodává NYT.