Část techniky ženijního vojska Armády ČR je zastaralá, dávno za dobou životnosti, poruchová nebo nemá požadované technické parametry, vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Přesto ministerstvo obrany (MO) většinu plánovaných investičních akcí odložilo nebo zrušilo, na obnovu a modernizaci techniky ženijního vojska mělo přitom v letech 2010 až 2022 ze státního rozpočtu k dispozici celkem 3,5 miliardy korun, uvedli kontroloři. Dodali, že za 12 let MO z uvedené částky vyčerpalo pouhých devět procent - necelých 314 milionů korun. Ministerstvo obrany v reakci uvedlo, že vnitřní dluh je obrovský a týká se všech druhů vojsk, nejen ženijního.

Ženisté tvoří důležitou součást všech armád. Za úkol mají speciální úkoly, při kterých například pomáhají kolegům překročit řeky, projít minovým polem nebo naopak minové pole vytvořit. Významnou úlohu hraje ženijní vojsko i v mírových podmínkách při haváriích a živelních pohromách. Více než dvě třetiny techniky vyčleňované pro integrovaný záchranný systém měly v době kontroly NKÚ překročenou dobu životnosti a více než jedna pětina této techniky byla dočasně neuživatelná, zjistil úřad.

"Kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) týkající se ženijního vojska potvrdila, jak velkému nedostatku peněz musely Armáda ČR a Ministerstvo obrany ČR v posledních letech čelit. Vnitřní dluh je obrovský a týká se všech druhů vojsk, nejen ženijního. Zároveň kvůli nestabilitě rozpočtu bylo obtížné dlouhodobě plánovat. Potvrzuje se tak nutnost vydávat na obranu minimálně dvě procenta HDP a mít předvídatelný rozpočet ministerstva obrany. Kontrola NKÚ se týkala let 2018 až 2022, tedy většinově spadá do období předchozí vlády ministra obrany Lubomíra Metnara," uvedlo ministerstvo.

Resort se ohradil, že by MO mělo k dispozici 3,5 miliardy korun na modernizaci ženijního vojska, podle ministerstva je toto tvrzení zavádějící. "Tolik peněz reálně v rozpočtu na ženijní techniku vyčleněno nebylo. Byl pouze stanoven obecný rámec, který umožňoval finance v takové výši na požadovanou techniku uvolnit, což je zákonem požadovaný postup. Fakticky se ale kvůli nízkému rozpočtu muselo ministerstvo v uplynulých letech rozhodnout, které modernizační projekty dostanou přednost," sdělilo ministerstvo.

Kontroloři uvádějí, že mezi odloženými investicemi zůstala například modernizace pontonových mostních souprav, které jsou přitom klíčové pro zajištění mobility vojsk. Ženijní vojsko tak podle kontrolorů v současnosti není schopno přesouvat přes vodní překážku nově pořizované tanky. Zatímco tanky mají bojovou hmotnost od 63 do 67 tun, únosnost pontonových mostních souprav je pouze do 60 tun a mostních automobilů jen do 50 tun. "Ty jsou navíc poruchové: v době kontroly NKÚ jich bylo osm z deseti zařazeno v kategorii dočasně neuživatelného majetku, vyžadujícího opravu. Kromě toho všech deset mostních automobilů bylo 21 až 29 let za svojí životností," uvedl NKÚ. Jejich průměrné stáří je 45 let. MO plánovalo pořídit 12 nových mostních automobilů v letech 2020 až 2022, plán však nakonec posunulo až na léta 2025 až 2027.

Ministerstvo podle kontrolorů dále nepořídilo například ani vozidla s balistickou ochranou, autorypadla, rypadla-nakladače, kolové nakladače nebo ženijní úkryty. "Dopadem neuskutečněné modernizace techniky je i omezené naplnění cílů výstavby schopností sil NATO," uvedl NKÚ.

Pořízení plovoucích a doprovodných mostů je podle ministerstva naplánováno na roky 2025 až 2028. "Což je v souladu s nákupem hlavního bojového tanku, který je naplánován na léta 2027 až 2030. Odsunutí projektu z let 2020 až 2022 na pozdější dobu bylo způsobeno zmiňovaným nedostatkem peněz, kdy přednost dostaly jiné prioritní investice. Stejné důvody se týkaly i dalších projektů," uvedl resort.