V době, kdy stát usilovně hledá, kde by se dalo ušetřit na provozu a kde vybrat peníze navíc, začínají být čím dál tím větším tématem rozpočty samospráv – tedy měst, obcí, nebo krajů. Ty vloni hospodařily s přebytkem 33 miliard korun. Podle Národní rozpočtové rady se finanční polštář samospráv dostal do situace, kdy už není obhajitelný a část prostředků by se měla přesunout státu, který by je na rozdíl od obcí uměl využít. Ministerstvo financí ale něco takového udělat odmítá.

Z nedávné správy resortu vyplývá, že obce a kraje v tuzemsku vloni hospodařily s přebytkem 32,8 miliardy korun. Meziročně přebytek klesl, předloni totiž činil dokonce 41,4 miliardy. I tak jde ale o třetí nejlepší rok.

„Hlavním důvodem je poslední změna rozpočtového určení daní. Kdybychom nezvýšili koeficienty na podíl obcí a krajů na rozdělení daní, tak by loni byly na nule,“ prohlásil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Takzvané rozpočtové určení daní (RUD) udává, jestli některé daně zamíří ke státu, nebo menším jednotkám jako obce a kraje. Ty z něj právě někdy dostávají solidní částky. Největší přebytek z obcí v zemi zaznamenala vloni Praha, a to zhruba 15,5 miliardy korun, tedy téměř polovinu. Příjmy města činily více než 120 miliard a výdaje méně než 105 miliard korun.

Už to není adekvátní, říká rada

Podle zákona o rozpočtovém určení daní se od roku 2021 rozděluje krajům 9,78 procenta výnosů a dle přepočteného procentního
podílu obcím 25,84 procenta z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty. A tratí na tom stát. Objevují se tak návrhy, že by se rozpočtové určení mělo změnit.

„Je pravdou, že nerovnováha veřejných financí je dominantně soustředěna do státního rozpočtu, zatímco místní samosprávné celky (obce a kraje) hospodaří s relativně vysokými přebytky. Tyto přebytky se samosprávám kumulují dominantně na bankovních účtech a jejich rozsah již nelze považovat za makroekonomicky adekvátní,“ sdělila deníku Echo24 Národní rozpočtová rada.

„Dlouhodobě platí, že podíl výnosů ze sdílených daní ve prospěch obcí a krajů v rámci rozpočtového určení se zvyšuje s výjimkou krizových let 2012-13 (modře označena zvýšení, červeně snížení), takže případné úvahy o změně rozpočtového určení (RUD) mají svou logiku, byť nejsou obsahem konsolidačního balíčku,“ dodává rada.

Stát ale takové změny odmítá. „Za ministerstvo financí můžeme uvést, že v současnosti změny v RUD neplánujeme, tím spíše, že poslední změny v rozložení výnosů ze sdílených daní byly provedeny ve prospěch samospráv a v neprospěch státu,“ uvedl mluvčí Filip Běhal.

Podle něj je případná změna primárně politickou otázkou, nikoliv odbornou. Po navýšení příjmů státu by totiž logicky zase ubyly finance obcím a krajům.

Neinvestují, kritizují ekonomové

Ekonomové plusové hospodaření samospráv označují především za promarněnou příležitost. „Z hlediska rozpočtové disciplíny je samozřejmě dobře, když kraje a obce hospodaří s přebytky, než kdyby byly systematicky ve schodcích, nicméně ono to může ukazovat to, že nejsou schopny dostatečně alokovat peníze, které jim jsou určeny. Lepší by tak bylo, kdyby se zlepšila místní infrastruktura. Přebytky nemusí být za každou cenu pozitivní,“ míní ekonom David Marek, který radí prezidentu Petru Pavlovi v ekonomických otázkách.

Podobně hovoří hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka. „Tuto debatu bychom zřejmě nevedli, nebo nevedli alespoň v takové míře, kdyby obce a kraje alokované finanční prostředky proinvestovaly. Přitom zřejmě neexistuje obec a kraj, kde by například školství neprospěla dodatečná finanční injekce, silnice nepotřebovala opravit, nebo nebylo nutné rozšířit kapacity pro ekologické nakládání s opady apod. Prostoru pro investice je spousta a výtky o pasivitě krajů a obcí jsou na místě,“ řekl redakci.

Podle Marka by ale záleželo na tom, jaké služby by se přenesly na stát a jaké na samosprávy. „Pak by se musela otevřít diskuze o tom, zda má třeba školy platit stát, nebo obec. To nejde oddělit od sebe,“ připomíná.

Na nedostatečné investování upozorňuje i resort financí. „Ministerstvo financí dlouhodobě upozorňuje na to, že samosprávám dlouhodobě setrvale rostou příjmy, generují vysoké přebytky hospodaření a vysoké zůstatky na běžných účtech a ani zdaleka nenaplňují svůj investiční potenciál,“ míní Běhal.