Rok 2023 se nezapíše do dějin jako právě ten nejšťastnější. Na Ukrajině pokračovala brutální ruská invaze. Teroristické hordy Hamásu zmasakrovaly na 1200 nevinných Izraelců a vyvolaly tím tvrdou odplatu. Ekonomická situace je přinejlepším průměrná. Celosvětové vládne blbá nálada. Vlády jsou extrémně nepopulární třeba v Česku, ve Spojených státech nebo v Británii. Zároveň se nezdá, že možné alternativy by představovaly velké zlepšení. Rok 2023 ale může vejít do historie jako období, kdy lidstvo nastoupilo na cestu k nepředstavitelným výšinám. Jednou naši potomci na Alfa Centauri možná budou hledět na právě uplynulých dvanáct měsíců jako na začátek překotných inovací, které je vynesly ke hvězdám. Následuje alternativní výklad roku 2023 jako roku pozitivní změny.

Pryč s obezitou

V uplynulých dvanácti měsících naplno vypukla semaglutidinová revoluce. Známější pod obchodními názvy ozempic a wegovy jde o lék proti obezitě, který je efektivní a také víceméně bezpečný. Nejdříve si lidé začali všímat hubnoucích celebrit, bez předpisu je lék totiž relativně drahý, měsíční zásoba vyjde zhruba na 900 dolarů. Ozempicová mánie se ale rychle začala šířit Spojenými státy. Pojišťovny ho začaly proplácet, lékaři předpisovat na požádání, USA zasáhl ozempicový nedostatek. Novo Nordisk, dánský výrobce ozepmpicu a wegovy, zaznamenal raketový růst. V polovině roku 2023 hlásil nárůst meziročního zisku o 45 %. Tržní kapitalizace společnosti přesáhla HDP Dánska a stala se nejhodnotnější farmaceutickou firmou v Evropě. Američané chtějí být hubení bez potřeby na tom pracovat.

Semaglutidin má své kritiky. Někteří upozorňují, že jeho používání nemusí být úplně bez vedlejších příznaků. Mezi nejčastější patří nevolnost, zvracení, průjem, bolesti břicha a zácpa. Většina oponentů ale zakládá své námitky na morálním odsudku, nikoli na faktech. Kritizují ozempic hlavně na dvou frontách.

První naznačuje, že používání semaglutidinu je v podstatě podvod. Není fér dosáhnout redukce váhy používáním chemického přípravku, když ostatní na tom pracovali odpíráním a dřením ve fitku. Druhá fronta je vedena z progresivistického území. V podstatě tvrdí, že slibovat snížení váhy je nemorální, jelikož všechna těla jsou krásná. Být hubený není lepší než být tlustý, snaha redukovat přebytečné tuky je a priori špatná.

Přes nářky kritiků je semaglutidin opravdu revolučním přípravkem. Nadváha je jednou nejrozšířenějších civilizačních chorob, které navozují další zdravotní komplikace. Je lepší být hubený než tlustý, ať si progresivisté říkají, co chtějí. A ne každý má dostatek vůle a odhodlání, aby zhubl dietami a cvičením. Ozempic ukazuje cestu ke zdravější a hubenější společnosti. A to jsme ještě nezmínili jeho další účinky, jde totiž o vpravdě zázračný lék. Podle studií také snižuje riziko infarktu a mrtvice a pomáhá proti různým závislostem.

Co nového v Silicon Valley

Další zásadní vývoj se odehrál v Silicon Valley. Tento tradiční tahoun technologického pokroku byl v posledních letech kritizován, že mu došly nápady. Po rozvoji internetu, představení chytrých telefonů, vytvoření vyhledávačů a sociálních sítí se hledal nový posun. Někteří si mysleli, že to bude metaverzum, digitální realita, ve které budou lidé trávit většinu svého času. Velkým propagátorem byl Mark Zuckerberg, který dokonce kvůli tomu přejmenoval Facebook na Metu.

Průlom přišel ale v úplně jiné oblasti. Firma OpenAI zveřejnila umělou inteligenci ChatGPT. Zdá se, že chytří roboti jako z románů Isaaca Asimova jsou na dosah. Není to vývoj vítaný veskrze pozitivně. Bloger Razib Khan rozděluje lidi zajímající se o umělou inteligenci do tří kategorií.

První ji považuje za zásadní technologický pokrok, který změní naše životy minimálně tak, jak je ovlivnil internet, ale nemyslí si, že by představovala velké nebezpečí.

Druhá skupina považuje umělou inteligenci za zásadní ohrožení pro lidstvo, něco na způsob Skynetu z Terminátora. Pokud vývoj nebude omezen, či dokonce zastaven, čeká nás v budoucnu povstání robotů. Umělá inteligence podle těchto alarmistů ani nemusí dosáhnout sebeuvědomění. Oblíbený je příklad robota s úkolem vyrábět kancelářské sponky, jenž je posedlý svou misí natolik, že zničí svět jeho přetvořením v hromadu sponek.

Třetí skupina, to jsou naopak nadšenci věřící, že umělá inteligence dovede lidstvo k nepředstavitelným zítřkům. „Mají téměř mesiášský optimismus, pokud jde o možnosti umělé inteligence. V jejich nejvelkolepějších představách myslící stroje nahradí člověka. Spíš než konec lidstva ale vidí v nové technologii možnost zrodu něčeho nového, lepšího,“ píše Khan.

Nástup umělé inteligence každopádně může být větší změna než jakékoli politické rozhodnutí vykonané tento rok. Počítače jí pohánějící mají obří spotřebu energie, stejně tak datová centra, na kterých stojí dnešní ekonomika. Naštěstí končící rok se možná stane začátkem energetické revoluce. Microsoft v září zveřejnil inzerát hledající člověka, jenž by vedl projekty zaměřené na  „aspekty infrastruktury jaderné energie pro globální růst“. Konkrétně by mělo jít o malé modulární jaderné reaktory, které by poháněly datová centra Microsoftu. Jde o reaktory, které by šlo vyrábět sériově v továrně a tím stlačit dolů finanční i časové náklady. Takové reaktory by sice byly méně výkonné než ty stávající, ale nestály by desítky miliard korun a jejich výstavba by se nepočítala na dekády. V lednu americká jaderná regulační komise schválila první design takového reaktoru. Na komerční využití si ale ještě chvíli počkáme, předpoklad je, že v USA by mohlo začít v roce 2030.

Jaderná fúze

Nynější reaktory jsou založené na štěpení jádra. Opravdovým zlatým grálem energetiky je jaderná fúze, tedy slučování jader. Reaktory založené na tomto principu jsou teoreticky ještě výkonnější a produkují minimum jaderného odpadu. A i když lidstvo dokáže fúzi vytvořit (je na něm založena vodíková bomba), zatím nedokázalo vyrobit reaktor, jenž by vynaložil na spuštění a udržení jaderné fúze méně energie, než kolik jí nakonec vyprodukuje. To se změnilo v prosinci 2022, kdy americká Lawrence Livermore National Laboratory oznámila zásadní průlom. Z vyvolané jaderné fúze získala 3,15 megajoulu energie, ale vložila do ní jen 2,05 megajoulu. Letos v srpnu se experiment podařilo zopakovat.

To neznamená, že komerčně využitelná jaderná fúze je za rohem. Vymyslet, jak převést proces z laboratoře do reálného světa, je úkol pro následující roky, možná i desetiletí. Nyní se ale nezdá, že by to byl úkol nedosažitelný.

Po Měsíci Mars

Elon Musk je jedním z nejkontroverznějších lidí na světě. Z velké části je to důsledek jeho závislosti na Twitteru, který koupil a přejmenoval na X, kde dává ničím nefiltrovaný průchod svým myšlenkám. Pokud ale jednou na něj bude historie pamatovat, nebude to kvůli jeho pochybným postům na internetu, ale jeho snahám o dobytí vesmíru. Jeho SpaceX pilně pracuje na splnění Muskova snu, aby se lidstvo stalo meziplanetárním druhem. Letos provedla dva testy rakety Starship. Ta má být plně znovu použitelná, čímž se stlačí náklady na výpravy do vesmíru. NASA vybrala Starship pro svůj program Artemis, jenž chce vrátit lidi na Měsíc s cílem zřídit tam trvalou základnu. Podle plánů SpaceX by Starship měla být schopna vynést lidi až na Mars.

Všechny tyto průlomy i řada dalších, které nebyly zmíněny, slibují proměnit život na naší planetě k lepšímu. Technologický vývoj má často větší dopady než rozhodnutí jednotlivých politiků diktovaná volebním cyklem. Fakt, že industriální revoluce začala zrovna v Británii, zapříčinil její vzestup a zajistil jí status přední velmoci 19. století spíš než tehdejší premiéři. Celkově tehdy ale britská politická reprezentace byla vedena étosem nechat věcem volný průběh. Existují sice příklady vládních programů, které vedly k obřím technologickým průlomům. Nejznámější je asi projekt vývoje atomové bomby za druhé světové války či závod o Měsíc během té studené. Oboje ale poháněl strach z úspěchu konkurenční velmoci. Navíc je to soukromá SpaceX, která zachraňuje americký vesmírný program.

Vlády rozhodně mohou technologickému vývoji škodit. Zářným příkladem je Evropská unie. Jak uvádí Gideoch Rachman ve Financial Times: „Evropskému technologickému prostředí dominují americké firmy, jako jsou Amazon, Microsoft a Apple. Ze sedmi největších technologických firem na světě podle tržní kapitalizace jsou všechny americké. V první dvacítce jsou pouze dvě evropské společnosti – ASML a SAP. Zatímco Čína si vytvořila vlastní domácí technologické giganty, evropské šampiony často kupují americké společnosti. Skype byl v roce 2011 koupen společností Microsoft, DeepMind v roce 2014 koupila společnost Google. Také v oblasti vývoje umělé inteligence budou pravděpodobně dominovat americké a čínské firmy.“

Má Evropa v něčem náskok? „Někteří hrdě poukazují na skutečnost, že velikost jednotného trhu EU znamená, že společnosti po celém světě musely přijmout evropské předpisy – tzv. bruselský efekt. Bylo by však zjevně lepší vést svět v tvorbě bohatství než ho regulovat,“ píše Gideon. Dne 8. prosince 2023 EU hrdě oznámila, že jako první na světě schválila rozsáhlou regulaci umělé inteligence. Takhle Brusel hvězdy nikdy neobsadí.