Turecko jako „pračka“ ruské ropy pro EU
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Ruská federace nejspíš našla sankční mezeru pro prodej ropy do Evropské unie, kterou je Turecko, jenž přeprodává ruskou ropu jako vlastní dalším členským zemím. Turecko se stalo "přepravní zastávkou" ruského státu, kde se tamní ropa "přemění" v tureckou a dále pokračuje na evropský trh, píše bruselský deník Politico. Podle společného výzkumu think-tanku Centre for Research on Energy and Clean Air (CREA) a Center for the Study of Democracy (CSD) se jedná o stamilionové příjmy do válečné poklady Kremlu.
Schéma popisované v deníku je zcela legální a šikovně obchází bruselské sankce uvalené proti režimu ruského prezidenta Vladimira Putina. Barely s ruskou ropou se přeloží a přebalí v tureckých přístavech a následně se jako turecké zboží posílají dále do Evropy. Zákony EU to povolují, jelikož umožňují dovoz tzv. smíšeného paliva do EU, pokud jsou označena jako "neruská." Jedná se o lukrativní mezeru, která podle obsáhlého výzkumu CREA a CSD pouze za tři přístavy vynesla Moskvě až tři miliardy eur za 12 měsíců.
Podle deníku Politico je až 92 procent ropy a ropných produktů, které dováží Evropská unie z Turecka, ruského původu. "Turecko se stalo strategickou zastávkou pro ruské palivové produkty, které jsou přesměrovány do EU. Jedná se o stovky milionů eur, které míří do válečné pokladny Kremlu," uvedl vedoucí energetický analytik společnosti CSD Martin Vladimirov.
Ruská federace umí být velmi vynalézavá v obcházení protiruských sankcí, jelikož potřebuje ochránit obchod s fosilními palivy. Ten vyplňuje takřka přes polovinu kremelského rozpočtu a představuje životně důležitý zdroj pro vojenská tažení.
Nejnovější odhalení přichází v době, kdy členské země EU projednávají již 14. balíček sankcí proti Rusku. "Musíme přitlačit na pilu a najít způsoby, jak zabránit obcházení sankcí," sdělil estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna deníku Politico. "Třetí země, zejména naši spojenci v NATO, by se měly co nejvíce přizpůsobit našim sankcím."
Turecko chvíli poté, co Evropská unie v roce 2022 vystavila embargo na ruskou ropu a plyn, začalo tiše zvyšovat vlastní dovoz ruských fosilních paliv. Istanbul ale také zároveň zvýšil vývoz "vlastních" ropných produktů do zemí EU. Mezi únorem 2023 a únorem 2024 Turecko zvýšilo své ruské nákupy o 105 procent ve srovnání s předchozími 12 měsíci. Během stejné doby vzrostl turecký vývoz paliv do EU o 107 procent, píše Politico.
Podle zjištění CREA a CSD je tedy "prakticky každý" náklad paliva z Turecka ruského původu. Zeměpisné zasazení několika tureckých přístavů a údaje o dovozu a vývozu silně naznačují, že velké množství ruského paliva bylo ve skladech pouze "přebaleno" a posláno dále. Kromě toho turecké firmy přeprodávají i neruské, vlastní palivo. Turecké rafinerie dokáží zpracovat téměř 1 milion barelů ropy denně, doplňuje bruselský deník.