Meziroční růst spotřebitelských cen v Německu v březnu zpomalil na 7,8 procenta z únorových 9,3 procenta. Za výrazným poklesem inflace stálo především prudké zpomalení meziročního růstu cen energií. Vyplývá to z předběžných údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu Evropské unie, které zveřejnil spolkový statistický úřad. Oproti tomu Česko letos čeká mírná recese, hrubý domácí produkt (HDP) klesne o 0,1 procenta a země se bude potýkat s vysokou inflací, která bude činit 13 procent. Uvádí to zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Pokles inflace v Německu byl ale mírnější, než očekávali analytici. Ti v anketě agentury Reuters březnové tempo meziročního růstu cen odhadovali v průměru na 7,5 procenta. Inflace navíc zůstává vysoko nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky (ECB). Ta v polovině března ve snaze bojovat s inflací zvýšila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 3,50 procenta.

Německo je největší ekonomikou, která používá euro. Meziroční růst spotřebitelských cen v celé eurozóně v únoru zpomalil na 8,5 procenta z lednových 8,6 procenta. Rychlý odhad březnového vývoje inflace v eurozóně zveřejní evropský statistický úřad Eurostat v pátek.

Podle domácí metodiky míra inflace v Německu v březnu klesla na 7,4 procenta z únorových 8,7 procenta. Meziroční růst cen energií prudce zpomalil, a dostal se tak na 3,5 procenta z únorových 19,1 procenta, plyne z posledních údajů spolkového statistického úřadu.

Recese v ČR

Zprávu OECD představili ve čtvrtek premiér Petr Fiala (ODS) a generální tajemník OECD Mathias Cormann na tiskové konferenci v Praze. Zpráva Česku také doporučuje rozpočtovou konsolidaci. Podle Fialy chce vláda ročně snižovat strukturální deficit o jedno procento HDP, tedy zhruba 70 miliard korun.

V hospodářském výhledu pro letošní rok je OECD optimističtější než české instituce, když ministerstvo financí čeká pokles o 0,5 procenta, Česká národní banka (ČNB) o 0,3 procenta. Naopak inflaci čeká OECD vyšší, když odhad ministerstva je 10,4 procenta a prognóza ČNB 10,8 procenta.

V příštím roce by podle OECD mělo přijít hospodářské oživení, HDP vzroste o 2,4 procenta a inflace klesne na 4,2 procenta. Pro boj s růstem cen organizace Česku doporučuje udržovat přísnou měnovou politiku, dokud inflace nebude jednoznačně mířit ke dvěma procentům. Zároveň bude podle organizace třeba, aby vládní podpůrná opatření byla cílená, nikoli plošná, v opačném případě by kabinet k inflaci přispíval. Zpráva konstatuje, že uvolněná makroekonomická politika let 2020 a 2021 k vysoké inflaci přispěla.

Zpráva také upozorňuje na vysoké deficity veřejných financí z posledních let. Pro střednědobou fiskální udržitelnost by Česko podle OECD mělo posílit daňovou progresi nebo zvýšit věk pro odchod do důchodu. Organizace také doporučuje změnit rozložení daňové zátěže – měly by se snížit povinné odvody, a naopak vzrůst daně z nemovitosti, spotřební daně nebo environmentální daně.

Podle Fialy OECD přesně vystihla výzvy, kterým Česko čelí, a navrhovaná opatření jdou směrem, o který se snaží i vláda. „Jsem rád, že tato významná a nezávislá organizace potvrzuje nutnost provedení reformních kroků, které někdy nejsou třeba úplně příjemné a mohou částí společnosti být vnímány jako bolestivé, ale které jsou nezbytné pro dobrou budoucnost naší země,“ řekl Fiala.

Kabinet podle něj pracuje na konsolidaci veřejných financí, strukturální schodek chce snižovat o jedno procento HDP. Strukturální deficit, tedy výsledek hospodaření státu po očištění o vliv hospodářského cyklu, byl loni podle ministerstva financí 2,6 procenta HDP. Celkový schodek rozpočtu 360,4 miliardy korun odpovídal 3,6 procenta HDP.

Vláda podle Fialy také pracuje na důchodové reformě, která zajistí slušnou penzi i dnešním čtyřicátníkům a mladším. Zároveň se změny nedotknou lidí v těsně předdůchodovém věku, zdůraznil premiér.

OECD se ve své zprávě zaměřila i na naplňování klimatických cílů. Podle Cormanna se Česku daří snižovat emise skleníkových plynů, jejich objem ale stále zůstává relativně vysoký. Zpráva doporučuje mimo jiné zaměřit se na investice do energeticky úsporného bydlení, kde by stát měl podporovat ekologické technologie vytápění a zvyšovat energetickou účinnost budov. Česko by také podle Cormanna mělo v dlouhodobém horizontu zavést uhlíkovou daň.