Rusko se rozhodlo neprodloužit dohodu, která zajišťovala koridor v Černém moři pro lodě s ukrajinským obilím. Dohoda pomohla vyvážet obilí především do Afriky a Asie. Na začátku konfliktu minulý rok došlo kvůli válce k nárůstu cen obilovin až o 40 % . Nárůst cen potravin se dá očekávat i nyní, ale díky připravenosti většiny zemí, by mohl být menší než před rokem. V Evropě, pokud se vliv neprodloužení obilné dohody projeví, bude citelně menší, a to i díky opatřením EU.

Na počátku války byla Ukrajina obilnicí světa, 90 % produkce určené k exportu Ukrajina vypravovala po Černém moři. A to především pšenici, kukuřici a slunečnicový olej. Kvůli válce zůstalo v obilnicích na Ukrajině přibližně 20 milionů tun obilovin, které se neměly, jak dostat z Ukrajiny do cílových destinací, převážně v chudých státech Afriky. Díky obilné dohodě, kterou pomohlo vyjednat Turecko a OSN, se do letošního května podařilo vyvézt přes 30 milionů tun zemědělských produktů.

Dohoda byla několikrát prodloužena, Rusko se jí však tento týden rozhodlo neprodloužit. „Konkrétně to znamená zrušení záruk bezpečné plavby a obnovení dočasné zóny nebezpečí v severozápadní části Černého moře,“ řekl Lavrov.

Situace se však přece jen od loňské situace liší, některé státy diverzifikovaly svůj dovoz a EU pomáhá Ukrajině skrz tzv. trasy solidarity.

Přes ně se pozemní cestou podařilo vyvézt z Ukrajiny okolo 68 milionů tun zemědělských produktů. Díky tomu se v současnosti vyváží 55 % zemědělských produktů skrz tyto trasy a zbytek přes obilný koridor. Dvě třetiny, pak mířily do chudých zemí Afriky jako například Etiopie, Džibutska či Súdánu.

Na začátku války na Ukrajině stoupla celosvětová cena pšenice o 40 %. Takový cenový nárůst, i díky inciativě EU, která posílá část pšenice do nejvíce zasažených států v Africe, už podle odborníků nehrozí. V Evropě hrozí naopak opačný vývoj. “Ukrajina se z obilnice světa, jak tomu bylo před únorem 2022, stává obilnicí Evropy a stále větší část ukrajinské zemědělské produkce směřuje přes nebo na území členských států Evropské unie suchozemskou trasou. To zejména ve střední a východní Evropě způsobuje značné problémy hraničící až s faktickým kolapsem trhu, kdy je faktická realizační cena pro domácí produkci výrazně pod úrovní, kterou nabízí burza,“ uvádí prezident agrární komory Jiří Doležal a uklidňuje, že Evropa bude mít obilovin dostatek.

Podle Pavla Havlíčka z Asociace pro mezinárodní otázky dojde k zvýšení cen obilovin, ale dopady budou menší než před rokem. Řada afrických států se totiž po loňské zkušenosti předzásobila a diverzifikovala svůj dovoz obilovin. Havlíček si všímá spíše geopolitických dopadů dohody. Podle něj se jedná o ruskou reakci na spíše geopolitický tlak. Rusko podle něj tíží sankce na jeho agrární banku a posledním políčkem podle analytika byl ukrajinský útok na Kerčský most.

Ještě dále zašel ve svém hodnocení Petr Krogman z česko-ukrajinské obchodní komory. „Před válkou, když Ukrajina produkovala 107 milionů tun obilí ročně, tak najednou hrozil výpadek celé produkce. Dneska ale produkuje jen 50 milionů tun, hovoříme tedy o poklesu na méně než polovinu. Ale s cenou na celosvětových trzích hýbou pouze exportní ceny. A export klesne ještě razantněji, dosáhne možná asi 30 milionů tun z letošní sklizně. Pro představu: roční produkce zemí EU dělá dohromady 300 milionů tun obilí. A celosvětová produkce 3 miliardy tun,“ uvedl pro Echo24.

Přesto může mít konec obilné dohody vliv na ceny na globálních trzích, jak upozornil Josef Soukup z České zemědělské univerzity v České televizi, lodní přeprava je levnější a zvládne transportovat mnohem větší množství pšenice. Také se dá očekávat nárůst cen pojištění, což se do globálních cen zemědělských produktů také propíše.