Firmám v Česku chybí zaměstnanci a brzy k tomu má začít přispívat ještě očekávané stárnutí populace. I podle expertů tak bude pro pracovní trh stěžejní, aby se v něm déle držela starší populace. Dosud vláda například kvůli chaosu kolem flexibilních pracovních dohod dělala spíše opak, nyní chce ale ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) v rámci důchodové reformy namotivovat důchodce k delšímu setrvání v práci. Chce kvůli tomu zcela změnit dosavadní systém navyšování důchodu za další odpracované roky a slibuje důchodcům i tisíce navíc každý měsíc. Podle opozičního hnutí ANO jde však o zásah zcela proti „filozofii“ současného systému a řešení vidí jinde.

Podobně jako řadu dalších důležitých oblastí zasáhne i trh práce demografický vývoj, zatímco stárnou a do důchodu budou v příštích letech odcházet silné ročníky, na trhu práce je nahrazují ročníky zásadně slabší. Současný systém „odměny“ vytváří motivaci prakticky nulovou. Po odpracování 360 kalendářních dnů musí nyní starobní důchodci a důchodkyně sami požádat sociální správu o zvýšení penze, v takovém případě se jim její zásluhový procentní díl zvýší o 0,4 procenta výpočtového základu. To pro představu často znamená, že se důchodci měsíční penze zvedne třeba jen o několik desítek korun, za celý rok pak o pár stokorun. V praxi tak často pracujícím seniorům podobný přírůstek ani nestojí za to, aby o něj žádali.

Pracujících důchodců v Česku i tak přibývá, sčítání lidu v roce 2021 ukázalo, že se jejich počet v posledních deseti letech více než zdvojnásobil. V roce 2021 jich bylo 566 tisíc a tvořili 10,7 % všech zaměstnaných. Z celé „kohorty“ lidí v důchodovém věku jde však stále o značnou menšinu. Bližší pohled na data pak ukazuje, že se jich výrazně více koncentruje kolem velkých měst, v Praze i Středočeském kraji jich pracovalo přes 70 tisíc, v Jihomoravském pak přes 65 tisíc, v Moravskoslezském přes 50 tisíc. V dalších krajích je zaměstnanost poloviční. V příštích letech se však situace podle odborníků bude muset výrazně změnit.

Důchodová reforma ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) vidí řešení v postupu, který lidem místo navyšování důchodu ponechá v rukou okamžitě více peněz. Jednoduše řečeno, pracujícím penzistům stát odpustí odvody na důchodové pojištění, tedy 6,5 % z výdělku.

V průměru by jim tak podle Jurečky mohlo zůstat zhruba 2000 korun měsíčně z výdělku navíc. Základní myšlenkou je, aby lidé v důchodovém věku měli motivaci alespoň neukončit pracovní činnost okamžitě v momentě přiznání penze. Nynější zvyšování penze za 360 kalendářních dní pak navrhuje reforma zcela zrušit.

Opoziční hnutí ANO návrh dlouhodobě kritizuje ze stejných pozic, jako odbory. Odpuštění odvodů podle hnutí opět zatíží výpadkem příjmů důchodový rozpočet a navíc bude pro pracující seniory v momentě, kdy pracovat přestanou, znamenat propad v příjmech a práce se jim do dalších let nijak nezúročí. S podobnou nedůvěrou kvůli výpadku v odvodech se původně na myšlenku díval i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), Jurečka ho však podle svých slov později přesvědčil, že v dlouhodobějším horizontu půjde o rozpočtově neutrální změnu, která se státu vyplatí a podpoří pracovní trh.

Spor však není o to, zda by se měli senioři a seniorky více motivovat k setrvání v práci, ale o to jak. Hnutí ANO tvrdí, že lepší cestou je zkrátka do nynějšího systému přilít více peněz. Místo zmiňovaného navyšování o 0,4 % by měli důchodci podle hnutí dostat za každých odpracovaných 360 dní zvýšení o 1,5 %. Novinkou by také mělo být, že k navyšování bude docházet automaticky, nikoliv na požádání, jako je tomu v současnosti.

Podle poslanců hnutí je vládou navrhovaná motivace nedostatečná a jde proti filozofii důchodového systému. „Ta spočívá v zajišťování osob nezpůsobilých k práci z důvodu vysokého věku a tomu odpovídajícího zdravotního stavu. Pozměňovací návrh proto cílí na zachování současné motivace k výdělečné činnosti v podobě zvyšování procentní výměry starobního důchodu a navíc usiluje o zvýšení sazby, o kterou je procentní výměra zvyšována, a to ze stávajících 0,4 % výpočtového základu za každých 360 kalendářních dnů výdělečné činnosti na 1,5 % výpočtového základu,“ uvádí v pozměňovacím návrhu.

Husákovy děti představují nejpočetnější generaci a také nejsilnější skupinu pracovníků. Lidí, kteří se narodili v 70. letech minulého století, je podle údajů statistického úřadu asi 1,8 milionu. Do důchodového věku se dostanou ve 30. letech tohoto století. Zaměstnavatelům už teď chybí pracovní síly, kromě jejich dovozu z ciziny či zvyšování produktivity práce tak patří udržení starších zaměstnanců v práci mezi důležité možnosti, jak dopady demografického vývoje mírnit.