Pardubice všemi smysly

Zažijte dobrodružnou cestu, na jejímž začátku je malé městečko a na jejímž konci na vás čekají moderní Pardubice. Je plná pozoruhodných lidí a důležitých událostí… Pardubická výstava je určena především malým objevitelům a seznámí je s významnými milníky města od roku 1845 až do 30. let 20. století.

Zahraj si Pardubice!, Východočeské muzeum v Pardubicích, do 8. 9. 2024.

Putování trapistického mnicha

Sedmistupňová hora je dílo jednoho z nejvlivnějších katolických autorů 20. století Thomase Mertona. Jde o autobiografii amerického trapistického mnicha usilujícího o porozumění s východními náboženstvími. Vedl dialogy s duchovními osobnostmi včetně dalajlamy nebo thajského buddhistického mnicha Buddhadasy.

Thomas Merton: Sedmistupňová hora, přeložila Mlada Mikulicová, Dauphin, 488 str.

Román v obrazech

Spisovatel Arnošt Lustig se ve svých dílech věnoval především holocaustu. Arnoštova cesta, tedy román v obrazech, představuje hlavní momenty na jeho životní pouti. Mohou to být obrazy zásadní jak pro něj, tak pro jeho dceru Evu a syna Josefa. Kniha je koncipována jako jejich dialog o cestě životem.

Markéta Pilátová: Arnoštova cesta, ilustrace a koláže Eliška Podzimková, Odeon, 72 stran.

O válce a naději

Historický román Jantarové slzy vypráví o dvou pruských rodinách zatažených do válečné vřavy. Ocitáme se v Prusku roku 1945, válka zuří nebezpečně blízko a postupující sovětská armáda rozdělí dvě rodiny s dětmi. Malé Ilse přinášejí úlevu pohádky o království v Baltu. V tu chvíli nikdo netuší, jak prorocké jsou.

Sofía Segovia: Jantarové slzy, přeložila Romana Bičíková, Host, 576 str.

Golem s Rónovými ilustracemi

„Meyrinkův Golem je pro mě ikonické dílo, které mělo zásadní vliv na mé vnímání Prahy na přelomu devatenáctého a dvacátého století, a zejména zaniklé židovské čtvrti. (…) To, že jsem mohl tu knihu ilustrovat po geniálním Hugu Steinerovi, bylo splněním mého snu,“ říká o novém vydání slavné knihy její ilustrátor Jaroslav Róna.

Gustav Meyrink: Golem, přeložila Eva Pátková, Argo, 256 str.

Místo pro zázrak

David Herdin se zabývá analogovou černobílou fotografií vytvářenou na velkoformátové plošné negativy. V minulé dekádě se Herdin věnoval krajině, v cyklu fotografií na této výstavě se zaměřuje na zátiší, která jsou nejen meditativního, ale také symbolického a narativního charakteru.

David Herdin – Nechej vždy místo pro zázrak, Městská galerie Panský dvůr, Veselí nad Moravou, do 25. 2. 2024.

Umělecká zpověď Jiřího Načeradského

Díla malíře a grafika Jiřího Načeradského jsou charakteristická zaměřením na lidské tělo, které se stalo ústředním tématem většiny jeho tvorby. Malba Jiřího Načeradského byla založena na dlouhé přípravě, za určitý čas po dokončení se k obrazu vracel. Chtěl od něj odcházet s jistotou a dobrým pocitem, že pro to udělal všechno.

Jiří Načeradský, Galerie Prostor 228, Liberec, do 29. 2. 2024.

Liška Bystrouška na scéně

Povídání Rudolfa Těsnohlídka o chytré lišce se stalo předlohou pro nové představení Moravského divadla Olomouc. Režie se ujal Miroslav Krobot, jenž pro zmíněnou scénu připravil i Körnerův Zánik samoty Berhof, spolu s Lubomírem Smékalem, důležitým prvkem inscenace je hudba Martina Hůly.

R. Těsnohlídek, M. Krobot, L. Smékal: Liška Bystrouška, Moravské divadlo Olomouc, premiéra 19. 1. 2024.