Ve věku 94 let zemřel ve čtvrtek 12. ledna britský novinář, spisovatel a historik Paul Johnson. Mezi jeho největší díla patří Dějiny 20. století, Dějiny židovského národa či Zrození moderní doby. Zprávu o jeho skonu po dlouhé nemoci oznámil na twitteru jeho syn Daniel Johnson.

„Paul Johnson spisovatel a novinář, zemřel dnes ráno po dlouhé nemoci ve věku 94 let. Zůstala po něm žena Marigold, tři synové a dcera, deset vnoučat a čtyři pravnoučata. Ať nad ním svítí věčné světlo a ať odpočívá v pokoji,“ uvedl jeho syn Daniel Johnson na Twitteru. Johnson se od mládí zajímal o historii, byl žákem významného historika diplomacie Alana J.P. Taylora.

Paul Johnson, author and journalist, died this morning after a long illness at the age of 94. He is survived by Marigold, his three sons and daughter, ten grandchildren and four great grandchildren. May light perpetual shine upon him and may he rest in peace.

— Daniel Johnson (@DanBJohnson) January 12, 2023

Poté Johnson vystudoval Oxford a začal brzy psát do význačných novin New Statesman. Zde po několika letech dokonce vystoupal do pozice šéfredaktora a magazín pod jeho vedením dosáhl rekordní popularity a téměř dosáhl na magickou hranici 100 000 výtisků na vydání. Původně nadšený podporovatel levice v sedmdesátých letech naprosto obrátil. Podle něj hnutí, které bojovalo proti anonymitě industrializace, proti silné dehumanizaci, se stalo hnutím podporující tyranii kolektivismu.

V sedmdesátých a osmdesátých letech přispíval do konzervativního The Telegraph či do Daily Mail. Silně podporoval konzervativní předsedkyni vlády Margaret Thatcherovou, se kterou sdílel silný odpor k odborům. V pozdějších letech se stal silným zastáncem kapitalismu, který, oproti jeho názorům z mládí, nebyl utlačující systém, ale osvobozující silou.

V osmdesátých a devadesátých letech začal vydávat své nejvýznamnější historické knihy. V roce 1983 vyšly dvě jeho velká díla. Modern Times: A History of the World from the 1920s to the 1980s ( v češtině Dějiny 20. století) a Zrození moderní doby. V dílech především kritizuje morální relativismus a levicové ideologie, které poškozují demokracii. V devadesátých letech poté publikoval monumentální Dějiny židovského národa.