Jak bude letošní rok vypadat z pohledu pracovního trhu a přidávání na výplatních páskách? Kde porostou mzdy nejvíce, kde zaměstnanci mohou na vyšší příjem zapomenout a jak jsou na tom zaměstnavatelé po dvou letech vysoké inflace?

Podíl nezaměstnaných v prosinci mírně narostl na 3,7 procenta, což je však typický sezónní nárůst způsobený propouštěním v zemědělství či ve stavebnictví. Volných pracovních míst ale dál ubylo a na jedno místo nyní připadá 1,03 nezaměstnaného. Taková situace byla jen krátce loni na začátku roku a předtím pouze v roce 2018.

„Vidíme, že firmy hlavně v průmyslu opatrně propouštějí. Na druhou stranu, propuštění zaměstnanci v současné situaci nebudou mít problém si najít novou práci jinde v ekonomice. Situace na trhu práce se nijak nemění. Pořád zde máme velký nedostatek pracovních sil,“ tvrdí ekonom Václav Franče z Deloitte. Lze tedy tvrdit, že problémům čelí spíše zaměstnavatelé s hledáním vhodných uchazečů než zaměstnanci s hledáním práce.

O tom, co současná situace, kdy je nezaměstnanost na nízkých hodnotách, inflace klesá a reálné mzdy budou opět růst, znamená pro české zaměstnance a jejich požadavky, mluvil v nedávném rozhovoru pro deník Echo24 hlavní ekonom Cyrrus Vít Hradil. Stěžejní je však to, co uplynulé roky s vysokou inflací udělaly s kondicí firem.

Firmy na inflaci vydělaly

„Situace se pochopitelně může u jednotlivých firem významně lišit v závislosti na jejich konkrétních nákladových podmínkách, ovšem v průměru za celou ekonomiku lze učinit několik obecných postřehů. V první řadě je nutné si uvědomit, že inflace, tedy růst spotřebitelských cen, automaticky znamená také růst tržeb podnikatelů. Právě podnikatelé totiž spotřebitelské ceny stanovují a také inkasují. Vysoká inflace tedy není pro prodávající automaticky katastrofou. Klíčové je, zda i jejich náklady vzrostly úměrně k růstu cen, za které prodávají. Podle dostupných dat tomu tak v průměru za celou ekonomiku v uplynulých letech spíše nebylo, když spotřebitelské ceny rostly výrazněji, než náklady firem, což přibližně od začátku roku 2022 až do dneška způsobilo nárůst marží tuzemských firem vysoko nad historicky obvyklé úrovně,“ uvádí Hradil.

Podle Hradila tedy vysoká inflace uplynulých dvou let v průměru české podnikatele příliš nepoškodila, naopak, umožnila jim navýšit své ceny nad rámec růstu nákladů, a tím zvýšit svou ziskovost. „Tomu ostatně odpovídá i vývoj reálných mezd. Ty v roce 2022 reálně propadly o 8,4 procenta, ačkoliv samotná česká ekonomika reálně vzrostla o 2,4 procenta. Ekonomika tedy vygenerovala více bohatství, ale zaměstnanci dramaticky zchudli, což naznačuje, že tento růst bohatství musel směřovat k někomu jinému, tedy zřejmě k podnikatelům,“ říká ekonom.

Podle průzkumu agentury Randstad z loňského podzimu plánuje 61 procent firem zvedat mzdy o šest až deset procent. Přidávat na mzdách zaměstnavatelé plánují hlavně u těch zaměstnanců, u nichž je jejich mzda nižší než průměr na trhu nebo je lehce nad průměrem. Typicky se ale o zvyšování mezd dozvídají zaměstnanci až v průběhu prvního čtvrtletí nového roku. Z dat Randstadu vyplývá, že až desetiprocentní nárůst mezd se může týkat bankovního a finančního sektoru, energetiky, oblasti rychloobrátkového zboží nebo reklamního a zábavního průmyslu.

Podle prosincového průzkumu poradenské společnosti RSM, kterého se zúčastnilo 200 podniků, jich plánuje zvýšit mzdy zhruba polovina. V polovině z toho o pět až deset procent, v druhé polovině jde o růst o dvě až pět procent.

„Odvážná kategorie podniků, které v loňském roce přidávaly o více než deset procent, ve výhledu na příští rok takřka vymizela,“ říká Monika Marečková z RSM s tím, že nejvyšší šance na pozitivní firemní atmosféru podle ní mají zaměstnanci a zaměstnavatelé v automobilovém průmyslu, dopravě a logistice, farmacii a zdravotnictví nebo i ve stavebnictví. Téměř polovina firem v těchto odvětvích plánuje více než pětiprocentní růst mezd.