Češi by měli do důchodu odcházet později a trávit v něm méně času. Důchodový věk se má odvíjet od naděje na dožití. Jenže prodlužování doby dožití je jen jedna část příběhu. Zatímco se Češi dožívají v průměru stále vyššího věku, jejich zdravotní kondice silně pokulhává. Život bez větších zdravotních komplikací končí už krátce po šedesátce.

Nově by se měl nastavovat termín každý rok lidem, kterým je 50 let. V potaz by se brala aktuální doba dožití pro daný ročník a to, že by penze měla trvat v průměru 21,5 roku. Na odpočinek by se tak mělo odcházet později. Za rok by se tak věková hranice mohla zvýšit o měsíc či nejvýš o dva. Už nyní se věk posouvá u mužů o dva měsíce ročně a u žen obvykle o čtyři. Čerství padesátníci se tak mají vždy dozvědět verdikt, kdy půjdou do důchodu, minimálně s patnáctiletým předstihem.

Změny v důchodech tak vychází z logiky, že doba dožití v Česku postupně stále narůstá. Muži mají dnes při narození naději na dožití se 76 let, ženy pak dokonce přes 80 let. Za poslední dvě dekády se tak podle dat Českého statistického úřadu zvýšila naděje na dožití o několik let. V roce 2001 to bylo u mužů v průměru jen 72 let.

Jenže zdravotní stav Čechů tempo nestíhá. Doba, kterou v průměru prožijí bez větších zdravotních komplikací, naopak už řadu let stagnuje a zůstává výrazně pod evropským průměrem. Prakticky od roku 2007 zůstává na hranici 62 let, jak ukazují data Eurostatu. To přitom znamená téměř dva roky pod průměrem států Evropské unie, v případě samotných mužů, u kterých je hranice dokonce na 60 letech, to jsou pak tři roky pod průměrem.

Vzhledem k tomu, že jsou už nyní v zemi přes dva miliony seniorů a očekává se odchod do důchodu u silných demografických ročníků, nejde jen o otázku pohodlného života, ale také výrazné zátěže pro zdravotní systém. Odborníci i politici tak skloňují potřebu zaměřit se více na prevenci a nynější statistiky vylepšit.

Debaty se na odborné půdě vedou nakonec i o samotném vlivu prodlužování doby pracovního života na zdraví. Některé studie naznačují, že může jít delší pracovní nasazení ruku v ruce se zlepšením zdravotního stavu. Otázka motivace lidí zůstávat v práci i v pozdějším věku padla i v debatě o nynějších změnách, očekává se také, že kvůli stárnutí populace nakonec i soukromý sektor začne projevovat o starší zaměstnance větší zájem.

Kupříkladu studie provedená v roce 2016 na přibližně 3 000 osobách publikovaná v časopise Journal of Epidemiology and Community Health naznačuje, že práce i o rok déle po dosažení důchodového věku je spojena s o 9 až 11 % nižším rizikem úmrtí během 18 let, kdy byla studie prováděna, a to bez ohledu na zdravotní stav. Podle odbornice na veřejné zdraví z Harvard Medical School Nicole Maestasové jsou nynější šedesátníci výrazně zdravější, než byli stejně staří lidé před půl stoletím, zároveň připomíná, že velká část populace již nepracuje ve fyzicky náročných odvětvích.

Maestasová upozorňuje, že lidé, kteří pracují i po dovršení věku 65 let mohou pociťovat výhody například v psychickém zdraví, neboť se nadále socializují a mají pocit potřebnosti, zároveň se lépe udržují ve fyzickém zdraví a mohou předcházet i výskytu onemocnění jako je třeba demence. Maestasová nicméně nevylučuje i negativní dopady například v souvislosti se zmíněnou fyzickou prací nebo s tím, že člověk ke konci kariéry může trpět syndromem vyhoření nebo už ho zkrátka jeho práce nemusí bavit.

Důchodový věk se v Česku postupně prodlužuje už nyní. Ve 30. letech by se měl dostat na 65 let. Podle poslední důchodové ročenky v roce 2021 lidé trávili ve starobní penzi v průměru 23,9 roku. Ženy v ní byly průměrně 28,1 roku, muži 18,9 roku. Doba se v covidové epidemii po prodlužování zkrátila. V roce 2020 starobní důchod trval 24,5 roku – u mužů 19,5 roku a u žen 28,5 roku.