Česká republika přijala ze všech zemí střední a východní Evropy v přepočtu na obyvatele nejvíce uprchlíků z válkou zasažené Ukrajiny, uvedla slovenská nevládní organizace Globsec v prezentaci. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) na tiskové konferenci po jednání vlády uvedl, že jich bylo bezmála půl milionu. Rakušan uvedl, že Česká republika krizi zvládla skvěle a že v současnosti už situace krizová není. Oznámil také dílčí změny v přístupu k uprchlíkům. Premiér Petr Fiala (ODS) na dotaz deníku Echo24 řekl, že se na příští pátek nechystá žádná speciální akce k výročí začátku války.

Podle zástupce Globsecu Martina Poliačika se střední a východní Evropa na rozdíl od jiných situací v minulosti stala při poskytování pomoci Ukrajině lídrem a přichází s iniciativami, na které pak reagují země západní Evropy. Jako jeden z příkladů uvedl Poliačik loňské poslání raketového systému protivzdušné obrany S-300 ze Slovenska na Ukrajinu. Podíl ukrajinských uprchlíků na celkovém počtu obyvatel dosáhl v Česku zhruba 4,5 procenta. V Polsku činil asi čtyři procenta; analytik Globsecu Juraj Kuruc ale upozornil, že údaj za Polsko by byl ve skutečnosti vyšší, pokud by tam všichni běženci z Ukrajiny požádali o status uprchlíka.

Po ruské invazi do sousední země z konce loňského února uprchlo z Ukrajiny podle dostupných údajů kolem osmi milionů lidí. Z nich nejvíce zůstalo v Polsku, Německu a Česku. Ministr vnitra Rakušan ve středu uvedl, že systém v Česku fungoval, protože vláda zvládla krizové řízení.

„Byli jsme schopni zaregistrovat bezmála půl milionu uprchlíků z Ukrajiny. Zvládli jsme pro ně připravit takové zázemí, aby nezkrachoval nebo nebyl přetížen zdravotní a školský systém. Byli jsme schopni vytvořit přijímací mechanismy, které těmto lidem umožnily vstoupit na trh práce, z nichž mnoho už této příležitosti využilo,“ řekl Rakušan s tím, že systém jako takový fungoval proto, že vláda nevymýšlela nic nového a držela se pravidel krizového řízení.

„Objevily se samozřejmě i dílčí problémy a nezvládli bychom to bez pomoci obyvatel České republiky, bez starostek, starostů a hejtmanů, policistů, hasičů a tak dále. Nicméně doba se přece jen trochu změnila. Už nejsme v aktuální krizi, nejsme ve stavu krizového řízení, kdy bychom řešili nápor desítek tisíc lidí, kteří sem přichází. Máme systém, který funguje a projde dílčími změnami,“ řekl Rakušan. Kritika zaznívala především ze strany opozice, šéf hnutí ANO Andrej Babiš opakovaně pomoc uprchlíkům na úkor pomoci českým občanům využíval ve své neúspěšné prezidentské kampani.

„V téhle době máme v jakémsi pohotovostním režimu Ústřední krizový štáb, který se už neschází každý týden, jako tomu bylo zpočátku, ale potkává se pouze dle potřeby. Já jako ministr vnitra z podstaty své funkce jsem připraven vést ÚKŠ a řídit případné krizové řízení, kdyby měla krize znovu eskalovat,“ řekl Rakušan. „My s tím ale nepočítáme,“ dodal ministr.

I proto podle něj došlo ke změně fungování strategické komise, která se nově bude jmenovat Strategická skupina pro koordinaci adaptace a integrace uprchlíků z Ukrajiny, v jejímž čele bude zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.

„Není to žádné rychlé řešení, ale jde o řešení, které máme promyšlené již několik měsíců. Bude to trochu jiný systém, nebudou se muset účastnit všechna ministerstva, nebude nutná účast ministerstev průmyslu či zahraničí, ani Správy státních hmotných rezerv. To si necháme na platformu ÚKŠ,“ řekl Rakušan s tím, že to neznamená, že se jeho resort distancuje od krizového řízení,“ dodal Rakušan.

Od 1. dubna pod ministerstvo vnitra přechází provoz krajských asistenčních center pomoci Ukrajině. Přidělování ubytování bude zabezpečeno na stanovených pracovištích MV, zároveň budou existovat i stávající krajská asistenční centra, k nimž se přidají zastřešující stanoviště v rámci České republiky, která budou mít nepřetržitý provoz. Rakušan chce také předložit strategický dokument, který projednají i obě komory parlamentu, jak v této problematice nadále bude vláda postupovat.

Oběti války si musíme připomínat, říká Fiala

Premiér Petr Fiala (ODS) na dotaz deníku Echo24 uvedl, že vláda na příští pátek, kdy proběhne první výročí začátku války na Ukrajině, nechystá žádný speciální program. „Určitě nějakým způsobem připomeneme tu událost i návštěva prezidenta Joea Bidena ve Varšavě a setkání s představiteli východního bloku NATO se koná v předvečer výročí ruské agrese na Ukrajině, takže i to je určitý symbol,“ řekl Fiala.

„Jsem hrdý na to, že Česká republika od začátku patřila k zemím, které agresi jednoznačně odsoudily a jednoznačně podporovaly Ukrajinu jak v humanitární oblasti, tak v oblasti dodávek vojenského materiálu. Je dobře, že jsme udrželi a posílili jednotu Evropské unie v podpoře Ukrajiny, což se podařilo i za výrazného přispění českého předsednictví. Máme jednoznačnou pozici v NATO, máme shodu na tom, že se Ukrajině pomáhá nejen v oblasti vojenské techniky, ale i finančně,“ řekl Fiala s tím, že tyto kroky jsou vlastně důležitější než symbolické připomínání této „extrémně tragické události“.

„To, co v pátek určitě všichni uděláme, je vzpomenout na oběti, na nevinné lidi, na národ, který chce žít stejné životy jako žijeme tady v České republice, ale nemá možnost, protože se jiný diktátorský stát rozhodl, že Ukrajinci nesmí rozhodovat o své budoucnosti a žít ve svobodě. To je něco naprosto nepřijatelného a my si musíme připomínat utrpení těch lidí a oběti, které tento konflikt přinesl,“ dodal Fiala.