KONSOLIDAČNÍ BALÍČEK

„Prekérní zaměstnání.“ Schválený balíček zavaří rodinám s dětmi a potrápí i dohodáře

KONSOLIDAČNÍ BALÍČEK
„Prekérní zaměstnání.“ Schválený balíček zavaří rodinám s dětmi a potrápí i dohodáře

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

„Nepřinese dramatické dopady.“ Tak ministr financí Zbyněk Stanjura v Senátu označil vládní konsolidační balíček, který horní komora parlamentu ve středu schválila. Češi se nicméně i tak budou muset připravit na řadu změn, ať už jde o příjmy a odvody zaměstnanců, nebo o dohodáře, jimž brzy stát trochu zkomplikuje život.

Pro schválení balíčku hlasovalo 53 ze 74 přítomných senátorek a senátorů. Zapotřebí bylo 38 hlasů. Soubor hlavně daňových změn teď ještě dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Pokud by chtěl balíček vetovat, má na to lhůtu 15 dní. Prezident už dříve vládní snahu o konsolidaci veřejných financí uvítal, proto se očekává hladké schválení.

V příštích dvou letech má v pátek odhlasovaný balíček zlepšit státní rozpočet zhruba o 150 miliard korun. Balíček zavádí pouze dvě sazby daně z přidané hodnoty, a to 12 a 21 procent. V nižší sazbě budou hlavně potraviny, do vyšší se přesunou některé služby nebo třeba točené pivo. Sazba daně firem se zvyšuje z 19 na 21 procent. Daň z nemovitostí se zvedne v průměru o 1,8 násobek. V příštích dvou letech vzroste spotřební daň z lihu o deset procent, v dalším roce o pět procent.

Rodiny i studenti

Kombinace různých novinek bude pro Čechy navzdory Stanjurovým slovům znamenat menší komfort. Z nedávného výpočtu společnosti BDO například vyplývá, že nejvíce se nově schválený vládní konsolidační balíček prodraží rodinám s dětmi a s průměrným příjmem. Takové rodině stoupnou odvody na daních a dalších poplatcích asi o 10 procent ročně. V extrémních případech tak rodiny mohou platit o desítky tisíc korun navíc. V běžných případech budou muset lidé dát asi o 2 až 5 procent více.

„Obecně lze říci, že z důvodu zrušení či omezení některých daňových slev a zavedení příspěvku na nemocenské pojištění zaměstnanců se v procentuálním vyjádření nejvíce zvýší daňové a odvodové zatížení u rodin s dětmi staršími 3 let, kdy má rodič zaměstnanecký příjem přibližně 40 až 50 tisíc korun měsíčně a druhý rodič je doma s dětmi. Zde se dostáváme na úroveň až o asi 10,5 procent vyšších odvodů,“ uvádí Monika Lodrová z BDO.

V ostatních situacích podle ní půjde o nárůst spíše v hladině 2 až 5 procent. Z analýzy BDO například vychází, že pracující studenti v příštím roce oproti letošku zaplatí asi o 5460 korun více, což je nárůst asi o 2,2 procenta. Jen o něco více (2,8 procenta) si připlatí podprůměrně vydělávající zaměstnanec s 2 dětmi, nízký nárůst nastane i u bezdětných. Kalkulace počítá se zvýšením vyměřovacích základů pro OSVČ u sociálního pojistného, omezení slevy na manžela, školkovné a jistá míra progresivní daně.

Zneatraktivnění dohod

Omezení čeká i mnohé lidi využívající český unikát – dohody o provedení práce a činnosti. Ty budou finančně náročnější jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. Zaměstnanci zůstane z důvodu odvodů méně peněz a zaměstnavatel si na odvodech připlatí – už by totiž nemělo být možné mít naráz takových dohod hned několik.

„Z uvedeného se odvíjí praktický dopad, jímž bezpochyby bude pokles popularity dohod o provedení práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli a další omezení této flexibilní formy zaměstnávání,“ uvádí advokát Michael Mráček z kanceláře Dentons.

Dohody tak budou méně populární, protože jde o další omezení této flexibilní formy zaměstnávání. To může vést ke zhoršení pracovní situace některých zranitelných skupin zaměstnanců, myslí si Mráček.

„Je pravdou, že dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr jsou zvláštní formou tzv. prekérního zaměstnání, jež dohodářům bezpochyby neposkytuje ochranu srovnatelnou s běžnými zaměstnanci s pracovní smlouvou. Na druhou stranu, v období ekonomické krize a velice napjaté situace na pracovním trhu je otázkou, zda zásadní zneatraktivnění aktuálně velmi využívaného institutu, jakým dohody jsou, bude mít kýžený pozitivní efekt pro erární kasu a zda naopak nepřinese další negativní hospodářské důsledky,“ uvádí Mráček.

Stále bez tichého vína

Jednání v Senátu nebylo bez zádrhelů. Někteří senátoři kritizovali změny v rozpočtovém určení daní obcím a krajům. Nelíbilo se jim, že jejich podíl se má snížit. Debata se dotkla i zdanění tichého vína. Například předseda senátorského klubu SEN 21 a Pirátů Václav Láska navrhoval zdanění tichého vína pro velké vinařské firmy, mikulovský senátor Rostislav Koštial (ODS a TOP 09) to označil za „podpásovku“. Balíček zdanění tichého vína neobsahuje.

Zazněly i návrhy na přeřazení některých položek do nižší sazby daně z přidané hodnoty. Například pirátská senátorka Adéla Šípová chtěla do nižší sazby zařadit menstruační pomůcky a kojeneckou vodu a výnos chtěla nahradit právě zdaněním tichého vína.

Stanjura odmítl, že by balíček obsahoval takzvané přílepky, tedy změny nesouvisejících zákonů. Například Haně Kordové Marvanové (bezp., zvolena za KDU+ODS+TOP 09) vadilo to, že balíček zasahuje i do zákona o veřejných výzkumných institucích a tato změna se do něj dostala až ve Sněmovně.

Balíček mění na šest desítek zákonů a přináší hlavně změny daní. Například zavádí pouze dvě sazby daně z přidané hodnoty, a to 12 a 21 procent. V nižší sazbě budou hlavně potraviny, do vyšší se přesunou některé služby nebo třeba točené pivo. Sazba daně firem se zvyšuje z 19 na 21 procent. Daň z nemovitostí se zvýší v průměru o 1,8 násobek. V příštích dvou letech vzroste spotřební daň z lihu o deset procent, v dalším roce o pět procent.

Senát na návrh předsedy senátního hospodářského výboru Miroslava Plevného (STAN) přijal doprovodné usnesení, v němž oceňuje snahu vlády zastavit prohlubování rozpočtových deficitů a považuje konsolidaci veřejných rozpočtů za potřebný krok. Současně ale vyzval ministerstva, aby v budoucnu zvážila obnovení daňových úlev u zaměstnaneckých zdravotních benefitů a revidovala úpravu příspěvku na stravování.

Senát také ministerstvům doporučil ochranu energeticky náročného průmyslu, případná opravná opatření u dohod o provedení práce a případné snížení daňové sazby u balené minerální a kojenecké vody. Kabinet by měl také na návrh lidovců zvážit nerušení daňové slevy na poplatníka u osob pečujících a tělesně postižených. Zároveň by měl zvážit uvolnění omezení, které zákon klade na méně škodlivé alternativy kouření tabákových výrobků.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) informoval senátory, že se s ministrem Stanjurou dohodl na tom, že mu postoupí všechna doprovodná usnesení i pozměňovací návrhy bez ohledu na to, zda budou přijata. Senátoři by je pak měli obdržet zpět s vyjádřením ministerstva ohledně jejich možného využití.

jhr

9. listopadu 2023